Kyjev odolává už téměř deset měsíců ruské agresi. Velkou měrou se na úspěchu podílí také západní země, které neváhají dodávat Ukrajině zbraně.
Invazí na do sousední země si proti sobě Rusko poštvalo mnoho zemí. Hlavně Západ se spojil jednotně na stranu Ukrajiny. Naopak spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina mnoho není. Tím nejvěrnějším zůstává běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Právě do sousední země míří šéf Kremlu po třech letech na pracovní návštěvu, informuje web CNN Prima News. Tématem setkání Putina s Lukašenkem má být bezpečnostní situace v regionu i ve světě.
Běloruské zapojení mnoho nezmění
Nejvíce se spekuluje o tom, že se bude snažit ruský prezident přesvědčit svůj běloruský protějšek o aktivnějším zapojení do konfliktu na Ukrajině. Minsk v této otázce váhavě přešlapuje. Přesto Moskvě vychází vstříc. Už na začátku invaze poskytlo Bělorusko své území k zahájení útoků na severní část Ukrajiny. Nedávno došlo ke vzniku společného vojenského uskupení a má dojít i na společné cvičení. Cílem je podle ruského ministerstva obrany vyhodnotit bojeschopnost a bojovou připravenost jednotek, píše web CNN Prima News.
Podle dřívějších informací mělo Rusko do sousední země poslat až 9 tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky. Přesto experti nepředpokládají, že by se zapojením Bělorusů do války situace na bojišti výrazně změnila. „Putin může nařídit obnovení rozsáhlých útočných operací ještě letos v zimě, ale je důležité nepřeceňovat pravděpodobné schopnosti ruských nebo kombinovaných rusko-běloruských sil úspěšně plnit cíle,“ cituje web CNN Prima News vyjádření amerického Institutu pro studium války (ISW).
Vše má své pro a proti
Naopak Kyjev má velkou výhodu v tom, že západní spojenci pokračují ve své podpoře a nemají v úmyslu ji ani v příštím roce snižovat. USA se dokonce rozhodly poskytnout Ukrajině systém Patriot. Válkou zasažená země po něm dlouho volala, ale Západ váhal. Jak píše web Origo, dodání Kyjevu strategického zbraňového systému vytvoří precedens do budoucna i pro další země. Izraelský odborník na bezpečností politiku Robert C. Castel zároveň ale varuje, že dodání Patriotu nemá v některých otázkách své opodstatnění.
„Neexistuje žádná ekonomická racionalita pro střílení na íránské drony za 20 tisíc dolarů se zařízeními za 3 miliardy dolarů,“ cituje jeho slova web Origo. Připomíná tím fakt, že Ukrajina požaduje Patriot, aby se mohla ubránit ruským útokům íránskými drony na její kritickou infrastrukturu. Expert také upozornil, že všechny země kvůli válce na Ukrajině začaly v reakci zbrojit. „Krátkodobě je to nákladné, ale dlouhodobě pohání technologii a průmysl. Dříve či později najdou tyto vojenské technologie uplatnění i v civilním životě,“ cituje Castela web Origo.