Ruské „osvobozování“ přináší hlad a zkázu. Lidé v Doněcku se bojí, že se na ně zapomnělo
Separatistické město Doněck zažívá kruté časy. Necelý milion obyvatel čelí nejhoršímu bombardování od počátku války v roce 2014.
Obsah článku
Jak píše server iDnes, situace v Doněcku má k idyle daleko. Přestože někteří obyvatelé stále věří příběhu o osvobozování ruskou armádou, každý den pociťují spíše negativní dopady. Místní připouštějí, že jde o nejhorší bombardování od počátku války v roce 2014. Web iDnes také upozorňuje na nucenou mobilizaci, před kterou se tamní muži už týdny skrývají. Nejostřelovanější oblastí v Doněcku je čtvrť Petrovskij rajon v západní části města, uvádí iDnes.
Vývoj událostí
Jak dále server iDnes připomíná, protibombové kryty ve městě nejsou v podstatě použitelné. Lidí v Doněcku přitom přibývá. Přiváženi jsou obyvatelé z jiných nově okupovaných území. Před invazí navíc proběhla evakuace části lidí z města do Ruska. Celou akci uspořádali separatisté, nyní už ale k odvážení obyvatel nedochází, píše dále web iDnes. V té souvislosti je třeba připomenout, že město Doněck patří do Doněcké oblasti, která je součástí Donbasu. Jde tak o území, kde po Euromajdanu v roce 2014 vypukly velké nepokoje, jak připomíná server E15.
Konflikt nakonec přerostl ve válku a proruští separatisté vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které Rusko krátce před invazí uznalo za legitimní. V bojích mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami bylo za osm let války zabito více než 14 tisíc lidí. Vyhlášení nezávislosti a začátek ruského „osvobozování“ Ukrajiny ale nepřineslo regionům žádný očekávaný klid. Naopak obyvatelé zažívají ještě větší nouzi. Jak píše server iDnes, velká část Doněcku je bez zdroje vody.
Hořké české vzpomínky
Tu pitnou si sice lidé museli obstarávat i před ruskou invazí, ale teď nemají k dispozici ani užitkovou. Z kohoutků teče většinou jen lidem v prvních patrech domů, uvádí iDnes. Ostatní musí chodit s kýbly a nádobami ke společným uzávěrům ve sklepech. Část lidí se dokonce musí spoléhat jen na přírodní zdroj ve formě deště. I přes velkou podporu Ruska mezi tamními obyvateli velká část lidí zažívá pocity zklamání. Obzvlášť ve světle dalších zpráv, kdy ruská média hlásí, že Moskva obnovuje Mariupol. Doněčtí obyvatelé pociťují zášť, že se na ně zapomnělo.
Jak připomíná iDnes, i světová pozornost se upírala na zdevastovaný přístav, zatímco o Doněck nikdo nejevil zájem. Někteří by tak chtěli zpět na Ukrajinu, další čekají až se Donbas stane součástí Ruska. Všichni obyvatelé se ale shodnou na tom, že si přejí konec války. Není se čemu divit. Příchod ruských vojsk nikdy nevěstí nic dobrého. Svou zkušenost s tím má i Česko. Příjezd ruské armády v roce 1968 přinesl také mnoho utrpení a čekání na lepší časy. Naše země se dočkala. Okupovaná ukrajinská území snad budou mít stejné štěstí. A v kratším čase.
