„Chleba za stovku? Může se to stát, doba levných potravin už je pryč,“ říká šéfka Potravinářské komory Večeřová
Česká společnost se musí vyrovnávat s velkou vlnou zdražování. Ceny raketově rostou a lidé musí přemýšlet nad tím, co si mohou dovolit nakoupit i z čeho uvaří pro rodinu.
Dana Večeřová je prezidentkou Potravinářské komory ČR. Dříve působila jako vědecko-výzkumná pracovnice ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. Na začátku tisíciletí přešla na ministerstvo zemědělství. Působila taky na postu mluvčí Potravinářské komory ČR, poté Agrární komory ČR.
Co je hlavním důvodem zdražování potravin? Růst cen energií?
Ano, ale není to jediný faktor. Situace v celé Evropě je opravdu mimořádná, sešly se nám všechny možné negativní vlivy najednou. Situace se začala měnit již v loňském roce v souvislosti se Zelenou dohodou, kdy došlo ke změně energetické politiky v celé Evropě. Do cen se promítají i dopady pandemie covid-19, krach distributorů energií z loňského podzimu a nově i válečný konflikt na Ukrajině.
Dá se tedy říct, že v oblasti potravin zdražuje všechno?
Ano, jedná o růst cen prakticky všeho, zejména zemědělských komodit, pohonných hmot, hnojiv, krmiv, energií, vodného a stočného, likvidace odpadů, obalů, finančních nákladů, pracovní síly i řady dalších faktorů. Nesmíme zapomenout ani na inflaci, jejíž hodnota překročila v České republice meziročně již 11 procent.
Už jste to zmínila, jak moc ovlivňuje růst potravin současný válečný konflikt na Ukrajině?
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině může dojít k nedostatku některých komodit a jejich cena na světových trzích opět výrazně stoupne. Jedná se například o pšenici i vepřové maso, protože začínají chybět krmiva z Ukrajiny, ale také slunečnice nebo řepka.
Ukrajina vyvážela velké množství pšenice především na Blízký východ a do severní Afriky. Jak to změnil současný konflikt?
Tam nyní dovážet nemůže a logicky tam dochází k nedostatku této komodity. Proto výrobci a obchodníci hledají jiné dodavatele obilovin, hledají tedy i v České republice, kde producenti i obchodníci vyčkávají na lepší cenu a prodají vyšší nabídce. Může se tedy v extrémním případě stát, že dojde k nedostatku obilovin, protože celá úroda skončí v zahraničí. A naši pekaři nebudou mít z čeho péct.
Může tedy dojít k tomu, že chleba bude stát stovku a rohlík pět korun?
Může to být skutečně krátkodobě tak, i když už dnes jsou v řemeslných pekárnách bochníky chleba za 100 korun a více. Uvědomme si, prosím, že náklady na jednotlivé výrobky se zvedly podle sektorů o 30 až 65 procent a výrobci nejsou schopni tyto zvýšené náklady jakkoliv absorbovat a musí zdražovat. Je těžké v tuto chvíli predikovat, kam se bude situace vyvíjet a jak bude naše vláda, respektive Evropská unie, v budoucnu reagovat.
Hodně stoupají také ceny vajec, másla, ale třeba i kečupu. U kterých potravin je růst cen nejvyšší?
U živočišných produktů je vidět, že rostou ceny krmiv a dalších vstupů a zemědělci nemohou vyrábět se ztrátou. Proto v tuto chvíli roste cena masa, vajec a mléčných výrobků. Ukrajina byla velkým vývozcem krmné pšenice, například do Německa, a tam nyní tyto komodity chybí.
Máme se připravit i na další rapidní zdražení některých potravin, jejichž ceny ještě nyní nerostou?
Potraviny nebudou v České republice zdražovat skokově, jak je tomu nyní například v Německu, ale zdražit z výše uvedených důvodů prostě musí. Navíc, nic nenapovídá tomu, že by ceny měly v dohledné době klesat nebo se alespoň stabilizovat. V současné době se přidává ještě jeden aspekt, a to je počasí. Až čas ukáže, jak bude úspěšná letošní sklizeň a zda bude dostatek surovin k výrobě potravin.
Hrozí, že se k nám některé potraviny kvůli válce ani nedostanou?
Evropa jako celek je potravinově soběstačná a je největším vývozcem potravin na světě. Česká republika je součástí jednotného trhu a v tuto chvíli bych situaci neviděla v tomto ohledu jako kritickou. Ceny se samozřejmě budou ještě zvyšovat, ale potraviny chybět nebudou.
Až se situace uklidní, mohou se ceny zase vrátit k původním hodnotám, nebo už zůstanou vysoko?
Je pravděpodobné, že doba levných potravin už je pryč. Je však třeba změnit i dotační politiku do našeho zemědělství a potravinářství tak, aby přidaná hodnota zůstávala doma. Není možné dotovat komodity, které jen vyvážíme a zpátky dovážíme výrobky zpracované za hranicemi.
Jak se nyní chovají zákazníci? Nakupují v obchodech méně, nebo si naopak dělají zásoby?
V současné době nemáme signály o masivní změně nákupního chování našich spotřebitelů. Nicméně je třeba předpokládat, že domácnosti budou svoje nákupy více plánovat, budou vyhledávat levnější potraviny, slevové akce a například sníží konzumaci dražších potravin, třeba masa na menší týdenní frekvenci. Bude třeba více sledovat skupinu nízkopříjmových spotřebitelů, kteří budou v nejbližší době patrně potřebovat adresnou pomoc.
