Do Česka přišlo už 20 tisíc uprchlíků. „Ukrajinské děti, které přišly do Česka samy, budou ztracené “ říká dětský psycholog Šobra

Do České republiky uteklo kvůli válečnému konfliktu dvacet tisíc Ukrajinců, mezi nimiž je i spousta dětí. Ty se budou muset adaptovat na českou kulturu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Dětský psycholog Petr Šobra působí jako lektor volitelného předmětu pro studenty psychologie a sociologie na FF UK. Vede i soukromou psychologickou praxi. Několik let je zároveň ředitelem psychologického centra, a to v rámci vzdělávacího Montessorri systému dětí od 2 do 18 let.

Ukrajinské děti jsou daleko od domova, v cizí zemi a nové kultuře. Jak moc náročné to pro ně je?

Když se někdo přemístí do nové kultury, tak je pro něj důležité, aby se pohyboval v nějaké struktuře, o kterou se může opřít. Aby se seznámil s nejbližším okolím. Důležitý je taky nějaký průvodce nebo mentor, což je posilující. U nás, zejména ve větších městech, nějaké skupiny Ukrajinců už jsou, takže je pravděpodobné, že tady vznikne síť podpory a solidarity. Jsou tady také Ukrajinci, kteří v Česku žijí déle. Vzájemně si budou pomáhat.

Dokáže jim to ale vynahradit to, o co přišli?

Velký rozdíl je v tom, jestli přijedou aspoň s jedním rodičem nebo jsou tady sami, aby se zachránili. Pokud tady jsou s někým, koho znají, tak mají nějaké zázemí a snad nebyli vystaveni takovému traumatu. Ovšem děti, co tady jsou samy, budou ztracené. Ti si musí najít cestu, jak fungovat. Má to na ně dopad a někdo s nimi musí pracovat.

Dokážou dětské hlavy vůbec zpracovat, co se s nimi a kolem nich děje?

Situace je komplikovaná v tom, že se jedná o vynucenou změnu. Mohli jim tam zůstat prarodiče, někdo už třeba ani nežije. Může to pro ně být komplikovanější. Taky jde o to, zda se jedná o dočasnou věc, nebo jestli tady zůstanou a časem budou vytvářet rodinný život.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Myslíte si, že děti v této situaci přemýšlí o tom, co se bude dít dál?

Teď tady jsou několik dní, utrpěli nějaký šok, po kterém mohli vydechnout a odpočinout si. Zásadní rozhodnutí, to pro ně teď není téma. Pro ně je důležitá stabilizace, a aby se za pomoci nejbližších osob dostali do běžného života, i když zatím jen na určitou dobu.

Dokážou se ukrajinské děti přizpůsobit těm českým?

Že je hned začleníme do školy nebo do školky, to je nereálné. Do budoucna to ale řešitelné je. Je možné, že konflikt skončí a všem spadne kámen ze srdce. Pak záleží, kdo se kdy kam přemístí. Až pak má smysl stabilizovat klasický život.

A naopak, jak budou ukrajinské děti vnímat děti české?

Třeba ve školce to není téma, děti si tam k sobě rychle najdou cestu. Ovšem když z toho někdo bude dělat téma a zvětšovat ho, tak to bude téma i pro děti. Když však bude učitel klidný a bude působit jako průvodce, tak si děti zodpovědnost najdou.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pak ale následuje škola, kde už jsou děti starší a vnímavější…

Rozhodující bude postava učitele. Ten by měl být vybaven nějakými nástroji, schopnostmi a dovednostmi, jak děti zakomponovat. Musí si být vědom toho, že děti jsou z jiné kultury, protože pokud přijde zahraniční dítě do české školy a neumí česky, tak je to pro něj složitější. Pokud by byl třeba jeden Ukrajinec mezi dvaceti Čechy, tak je to řešitelné, ale kdyby jich tam bylo už deset, tak už to učitel neuřídí.