Bývalý náčelník Generálního štábu Šedivý: Rusko nemá potenciál, aby Ukrajinu ovládlo. Podle něj se bude Rusko snažit narušit ukrajinskou prosperitu
Manévry ruské armády kolem ukrajinský hranic vypadají hrozivě. Podle experta na bezpečnost Jiřího Šedivého však Vladimir Putin nemá dostatek sil.
Ing. Jiří Šedivý (armádní generál v záloze) vystudoval Vysokou školu pozemního vojska a postgraduální studium na VA Brno. Od roku 1996 do konce roku 2002 vykonával velitelské a štábní funkce v AČR. Svojí kariéru zakončil funkcí Náčelníka Generálního štábu AČR.
Schyluje se na rusko-ukrajinské hranici k ozbrojenému konfliktu?
Zatím se jedná o demonstraci sil k podpoře ruských nesplnitelných požadavků. Obecně je známý postoj Severoatlantické aliance i k tzv. červené linii. Tedy to, že se Ukrajina nestane členem NATO.
Ruské požadavky jsou ale jasné…
V poslední době jsou ústy náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova postoje Ruska striktně prezentovány tak, že neexistuje žádná jiná možnost, než že se Ukrajina nestane členem NATO. Dokonce i vliv NATO na Ukrajinu je považován za nepřijatelný.
Rusko má zjevně v úmyslu provádět aktivity, které donutí Ukrajinu masivně investovat do své obrany. V budoucnu může dojít k pohraničním konfliktům, pravděpodobnější jsou v prostoru separatistických republik na východě Ukrajiny. Ale rozsáhlý útok na Ukrajinu nemá v této době logické vyústění.
Proč?
Mimo jiné i proto, že doba od zahájení demonstrace vojenských schopností Ruska podél ukrajinských hranic je již příliš dlouhá na to, aby mohlo dojít k útoku, který by Ukrajinu překvapil. Také mezinárodní společenství je v zásadě připraveno, jak reagovat na takový útok. Platí ale to, že Rusko půjde tak daleko, jak mu mezinárodní společenství dovolí.
Jak se tedy Rusko bude chovat?
Bude dělat vše proto, aby narušilo vývoj ukrajinské společnosti k prosperující společnosti. Bude se snažit narušit vztahy Ukrajiny k NATO a jeho členům. Podle posledního vývoje Rusko bude i nadále upevňovat svoji pozici na území separatistických republik, což může vést až k podobným závěrům jak v Jižní Osetii nebo Abcházii.
Nesmíme zapomenout, že na ukrajinsko/moldavských hranicích existuje zvláštní útvar pod ruským vlivem – Podněstří. Dosud výrazně nepoužitou ruskou kartou je ruská národnostní menšina a prorusky laděné obyvatelstvo.
Podle vás Rusko tuto kartu použije?
Za signál, že ji chce použít, je návrat proruského exprezidenta Janukoviče na Ukrajinu. Dění kolem něho může iniciovat politickou krizi uvnitř Ukrajiny. Rusko ukázalo i jinou zbraň, a tou je kybernetický útok, který v nedávné době na území Ukrajiny provedlo.
Navíc stále může Ukrajinu poškozovat omezováním transportu plynu a ropy přes ukrajinské území, čímž by se ztížilo nejenom zásobování této země energetickými surovinami, ale i příjem Ukrajiny za tranzit surovin do Střední a Západní Evropy.
Ozbrojený konflikt jste sice odmítl, přesto – nehrozí ani za extrémních podmínek?
NATO již několikrát deklarovalo, že Ukrajina není členem Severoatlantické aliance. Tedy nelze předpokládat, že by se NATO přímo angažovalo k obraně Ukrajiny. NATO učinilo některé zásadní rozhodnutí k ochraně svých členů na východním křídle. Za problematické prostory z tohoto hlediska lze považovat oblast Pobaltských republik nebo prostor Severního ledového oceánu
Čistě hypoteticky – pokud by se Putinovi podařil plán s Ukrajinou, co může dále následovat?
Všichni jsme přesvědčeni, že tento scénář nenastane. I přes značnou sílu ruské armády je zřejmé, že Rusko nemá takový potenciál, aby na jedné straně vojensky Ukrajinu ovládlo, na straně druhé, aby bylo schopno odolávat bez následků masivní odpovědi NATO a EU. Především se bavíme o politických, diplomatických a ekonomických nástrojích.
