„Mafiáni chtějí na Ukrajincích vydělat, využívají jejich zranitelnosti,“ říká Jiří Vaňášek
Do České republiky stále proudí ženy a děti prchající před konfliktem na Ukrajině. Spousta lidí jim pomáhá, někteří se ale snaží situaci zneužít.
Jiří Vaňášek je vedoucím socio-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která je takzvanou odborovou centrálou, tedy sdružením odborových svazů v České republice. Vznikla transformací bývalého Revolučního odborového hnutí a poté oddělením české a slovenské části po rozpadu Československa. Spolu s ASO ČR zastupuje odbory v Radě hospodářské a sociální dohody.
Mnoho lidí na Ukrajince nahlíží stále jako na levnou pracovní sílu. Ukrajinci mají dokonce nejhorší průměrnou mzdu ze všech entit, které v Česku pracují. Domníváte se, že by to současný konflikt mohl změnit?
Situace na trhu práce je velmi citlivá. Je pravdou, že zhruba tři čtvrtiny pozic, které jsou nyní v evidenci Úřadu práce a počítají s možným zaměstnáním cizinců, vyžadují jako nejvyšší kvalifikaci základní vzdělání nebo praktickou školu. Velmi často nabízejí odměnu za práci na úrovní minimální mzdy, tedy 16 200 korun hrubého.
To nejsou moc příznivé podmínky…
To jsou skutečné nabídky práce od českých firem zaměstnancům jak tuzemským, tak zahraničním, tedy i ukrajinským, které lze najít na stránkách Úřadu práce ČR. Ještě mnohem důležitější je ale skutečnost, že na lidi, kteří utíkají před válkou, protože jejich domovy jsou zničené válečným konfliktem, by nemělo být nahlíženo jako na ekonomické migranty, ale jako na uprchlíky prchající před válečným konfliktem.
V jakých oborech lidé z Ukrajiny vynikají? Co by Česku mohli nabídnout?
Aktuálně do České republiky přišlo zhruba 200 tisíc uprchlíků, respektive uprchlic. Z 80 procent jsou to ženy, matky s dětmi. Pokud chtějí, a hlavně mohou pracovat, potom je naše pozice jako Českomoravské konfederace odborových svazů taková, aby ženy pracovaly co možná nejvíce podle své kvalifikace. I proto jsme požádali ministra vnitra, aby se do registračních formulářů doplnila kolonka „povolání“, abychom tento přehled měli a lidé z Ukrajiny měli co největší šanci uplatnit se dle toho, co umí.
Je u nás dostatečný počet pracovních míst pro lidi z Ukrajiny, kteří chtějí pracovat? Je na ně Česko vůbec připravené?
ČMKOS je toho názoru, že Česká republika má povinnost pomoci občanům Ukrajiny, kteří se nachází ve velmi složité situaci. Není v žádném případě možné rozlišovat pracovní místa pro Ukrajince. Jsou volná pracovní místa pro všechny osoby, které chtějí pracovat a mají k tomu příslušné oprávnění a kompetence. Jen připomenu, že občané Ukrajiny utíkající před válečným konfliktem mají statut pobytu „dočasná ochrana“. To znamená, že mají stejný, tedy volný, přístup na pracovní trh jako občané ČR a EU.
Před časem ČMKOS uvedla, že se kolem uprchlíků začínají rojit mafiáni. Jaká je situace nyní, zlepšila se, nebo už dochází k jejich zneužívání?
I to bylo jedním z témat mimořádné tripartity, o jejíž svolání jsme požádali, a jednali na ní s vládou, včetně pana premiéra a pana ministra vnitra. Mafiáni je mnohdy oslovují již během cesty, snaží se na nich vydělat a zneužít jejich neznalosti a zranitelnosti. Proti tomu musíme jako stát postupovat s největší přísností a naše bezpečnostní složky musí proti takovému jednání tvrdě zakročit.
Například na Facebooku se objevují pracovní nabídky, které Ukrajincům nabízejí 50 korun za hodinu. Jak tomu lze zabránit?
I my máme bohužel podobné informace. Obvykle to funguje tak, že uprchlíci jsou osloveni často svými krajany buď napřímo, nebo právě na sociálních sítích, kde se snaží zneužívat jejich zranitelnosti. Postup proti takovému jednání musí být nekompromisní. Také proto žádáme vládu, aby neumožňovala například agenturně zaměstnávat cizince mimo zemí EU.
Jak by se tedy mělo postupovat?
Pokud si uprchlík chce najít práci a někdo ho chce zaměstnat, ať to udělá za férových podmínek a napřímo do kmenového stavu zaměstnavatele. Agentury práce, které zprostředkovávají, respektive agenturně zaměstnávají cizince, totiž bohužel mezi sebou mají určité procento také těch, kteří mají velké problémy s dodržováním pracovního práva a seriózními podmínkami zaměstnávání.
Zazněl také názor, že příval ukrajinských uprchlíků může Čechům snížit mzdy. Co by to podle Vás vyvolalo?
Takto ta situace vůbec nestojí. Jde právě o to, abychom udělali vše pro to, aby uprchlíci z Ukrajiny, pokud pracovat chtějí, dostali férové podmínky. Také aby vláda eliminovala jejich případné zneužívání a pohlížení na ně jako na tu nejlevnější pracovní sílu. Protože už nyní se například šíří dezinformace, že určitá firma třeba propouští české zaměstnance a nahrazuje je levnějšími ukrajinskými zaměstnanci. Je to nesmysl a nesmyslem to musí zůstat.
Co takové zprávy mohou vyvolat?
Podobné, troufnu si říct, asociální a protiprávní chování by mohlo vést k růstu napětí ve společnosti a podporovat například i extrémisty. A to rozhodně nikdo nechce, proto tomu musí stát s maximální účinností bránit.
V České republice je mnoho ukrajinských žen, které byly zvyklé pracovat z domova. Mohou v tom u nás pokračovat?
To je jen jedna součást mnohem širší problematiky. Samozřejmě výhodou by to být mohlo, ale ČMKOS je toho názoru, že tito lidé nejsou primárně ekonomickými migranty. Přichází sem v drtivé míře ženy a děti. O ty děti se musí někdo postarat, když by jejich matky pracovaly, byť i z domova. Je to tedy velká výzva pro oblast školství, protože to není jen třeba o zajištění hlídání, ale také o naučení se novému jazyku a začlenění se do kolektivu.
To všechno ale zabere nějaký čas…
Ze zkušeností z jiných zemí víme, že u dětí doba, po kterou se mají naučit nový jazyk a začlenění se do kolektivu, je relativně velmi krátká. Stejně tak klíčové je, kde tito lidé budou ubytováni. Bez vyřešení těchto otázek je začlenění se na pracovní trh velmi problematické.
