Podle prezidenta pedagogické komory Radka Sárköziho je situace méně přehledná, než byla za „panování“ ministra Roberta Plagy.
Pomohlo by uzavření škol, třeba jen na týden či dva? Toto téma je podle Sárköziho v České republice tabu. Přitom počty nakažených žáků i učitelů dramaticky stoupají.
Proč Pedagogická komora požaduje přijetí mimořádného opatření, které by ředitelům škol umožnilo vyhlásit distanční výuku, případně ředitelské volno?
Již před rokem jsem navrhoval, aby možnost přejít na distanční výuku na týden až 14 dní byla součástí školského zákona, ale ministr školství Robert Plaga návrhy Pedagogické komory ignoroval. Znovu jsme to navrhli loni na podzim, kdy se počty nakažených žáků dostaly na historická maxima, ale pan ministr byl kategoricky proti. Plaga nesouhlasil ani s prodloužením vánočních prázdnin, což udělala řada států včetně Polska nebo Slovenska.
Jak to?
Ze zahraničních zkušeností bylo jasné, že se omikron naší zemi nevyhne. V českých školách řádí minimálně týden. Než nový zákon projde parlamentem, může být aktuální vlna nákaz na ústupu. Proto Pedagogická komora vládě navrhla přijmout mimořádné opatření, které by platilo dočasně, než bude schválen speciální zákon. Mělo by v něm být totéž, co obsahuje zmíněný zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.
Jak se podle vašich informací šíří omikron mezi učiteli a žáky?
Bohužel extrémně rychle, takže už jsme u některých věkových kategorií žáků opět pokořili maxima z loňské podzimní vlny. Přesná čísla bohužel nejsou k dispozici, protože je jednotlivé krajské hygienické stanice nezveřejňují. Opakovaně jsem o data žádal, ale z ministerstva školství mi odpověděli, že je nemají, ať kontaktuji ministerstvo zdravotnictví. To mi ale údaje neposlalo ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Jak hodnotíte práci hygienických stanic, je podle vás adekvátní situaci?
Hygieny prostě nestíhají. Hlavní problém je, že mají málo trasovačů. Když je denně pár tisíc nakažených, ještě to zvládají, ale jakmile stoupnou čísla nad 10 000 denně, celý systém trasování zkolabuje. Potřebovaly by o 1 000 zaměstnanců více. Prý platí časovačům jen 100 Kč na hodinu. To pak na tuto nevděčnou práci těžko seženou nové externisty. Od ledna je systém částečně zautomatizován, alespoň tedy ve školách. Nejvíce mi vadí, že hygieny nezveřejňují statistiky o výskytu koronaviru ve školách.
Je k něčemu antigenní testování? Jaká je podle vašich zkušeností spolehlivost těchto testů?
Plošné testování funguje jako prevence. Jednak odradí část rodičů, aby do školy poslali dítě s jasnými příznaky kovidu. Dále zachytí část bezpříznakových žáků, kteří by nakazili spolužáky ve škole. Vláda pro školy nakoupila nejlevnější testy na trhu, takže kvalita asi nebude nic moc. Prodejní cena činí 5 korun za jeden test (vysoutěženy ovšem byly za třikrát vyšší částku). Antigenní testy, které deklarují, že zachytí omikron, stojí pětkrát víc. Pokud vím, tak následné PCR testování potvrdí zhruba polovinu antigenních testů, které vyšly pozitivně.
Mají školy alespoň dostatek testů, nehrozí zdržení, jak jsme tomu byli svědky v minulosti, kdy logistika celkem vázla?
Rychlý nákup testů by šel udělat pouze v případě nouzového stavu, ale ten nová vláda zrušila. Minulá vláda zase „ušetřila“ tím, že loni na podzim přestala ve školách testovat úplně. Výsledkem byla covidová tsunami. Děti roznesly covid přeš školy do rodin a výsledkem bylo přes 2400 mrtvých v listopadu a skoro 3000 zemřelých v prosinci. Testy pro zaměstnance si školy musely nakoupit samy. Šlo to z peněz určených na pomůcky pro žáky. Za Pedagogickou komoru jsme se proti tomu veřejně ohradili.
Jsou informace z ministerstva zdravotnictví dostatečné, rozumíte jim, vědí učitelé, jak se chovat, jak postupovat…?
Opatření se neustále mění. Počet změn v posledním měsíci je už neúnosný. Ani ministr zdravotnictví neví, co přesně platí. Tápou i trasovači z hygien. Podle mě v tomto naprosto selhala hlavní hygienička Pavla Svrčinová, která musí krajské hygieny metodicky vést. Ředitelé škol jsou zahlceni manuály a pokyny z ministerstva školství, které jim chodí do datových schránek. Velmi chybí web pro rodiče, kde by našli jednoduché infografiky, co aktuálně platí a jak mají postupovat.