Problémy se srdcem mají stále mladší lidé. Podle kardiologa je to kvůli zanedbané prevenci během pandemie

Místo toho, aby si lidé ve stáří užívali zasloužený odpočinek, běhají po doktorech a z platíček loupají čím dál více léků.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Není se čemu divit, že jsou Češi na špici ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. V mnoha případech si za to totiž mohou sami tím, jak přistupují k životu. I o tomto tématu se hovořilo na konferenci Prague Prevention 2022 na konci ledna. Problému se tak věnují i Události247. Vše jsme rozebrali s profesorem Michalem Vrablíkem, předsedou České asociace preventivní kardiologie (ČAPK).

Choroby srdce a cév způsobují v České republice více než 40 % úmrtí. Čím si to vysvětlujete?

Zejména nezdravým životním stylem. Zároveň musím upozornit na zanedbanou prevenci v době pandemie. Ta se teprve projeví v následujících letech a bude to bohužel hodně tvrdé.

Dá se říct, kolik procent pacientů ruší preventivní kontroly?

Nyní, tedy v době největšího náporu pandemie, jde až o padesát procent pacientů. Akutní snížení ale není největší problém. Lidé se totiž budou k prevenci velmi obtížně vracet, což bude mít, jak už jsem podotknul, negativní dopad do budoucna. Podcenění prevence je přitom náš největší nepřítel.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních onemocnění je vysoký cholesterol. Je právě rostoucí hladina krevních tuků důsledkem pandemického životního stylu?

Bezpochyby. Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let. I kvůli tomu, že hranice optimální hladiny cholesterolu v krvi se podle nejnovějších poznatků neustále snižuje, se více než 50 % české populace nyní pohybuje v nezdravém pásmu.

Jde o stále mladší pacienty?

Bohužel ano. Už není žádnou výjimkou, že lékaři předepisují léky na snížení cholesterolu třicátníkům.

Podle dostupných dat to ale vypadá, že za posledních pětatřicet let úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Česku klesla o 45 procent…

To je sice pravda, ale je to pouze jedna strana mince. Je třeba mít na paměti, že průměrný věk výskytu infarktů u mužů je 65 let. Takže pacient sice přežije, ale dalších dvacet let je odkázán na lékařskou péči. Nemluvě o tom, že k více než 15 % infarktů dochází už po padesátce. Užívat si závěr života pak samozřejmě není možné.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Co je největší příčinou, proč se děje to, co jste právě popsal?

O nezdravém životním stylu a zanedbávání prevence jsem mluvil. Když to vezmu konkrétně, tak pijeme příliš mnoho alkoholu, moc solíme, velká část lidí stále kouří. Pak se není čemu divit, že jsou problémy s vysokým lakem i hladinou cholesterolu a obezitou.

Kdy si lidé na problémy začnou zadělávat?

Už kolem čtyřicítky. Minimální prevence by měla spočívat alespoň v tom, že se lidé budou hýbat, nebudou kouřit a tloustnout.