„V následujících letech čekáme více infarktů,“ říká předseda kardiologické společnosti Linhart. Podle něj pandemie covidu celou situaci zhoršuje
Zima je tradičně časem, kdy dochází k vyššímu počtu srdečních selhání. Proč tomu tak je a jak se mají lidé chránit?
Pandemie koronaviru bohužel znamená, že v následujících letech bude docházet k vyššímu počtu srdečních selhání. Proč tomu tak bude, vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.
Proč je v zimě vice infarktů?
Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem, to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období „přeje“ více než zbytek roku. Většina lidí si na infarkt „zadělává“ celá léta svým životním stylem. Zima problém „jen“ umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.
Asi to není problém pouze České republiky?
Určitě ne. V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %.
Lze takové události v zimním období předejít?
Pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Změna životního stylu se projeví až po měsících, ale každému se vyplatí, určitě pomáhá nekouřit, hýbat se a jíst zdravě.
Jaké jsou první příznaky infarktu?
Pokud má člověk prudkou bolest na hrudi, špatně se mu dýchá nebo pociťuje únavu, bušení srdce nebo začne omdlévat, měl by on, nebo jeho blízcí volat záchranku. Čím dříve tím lépe. Pokud dojede do nemocnice do hodiny, má 96 % šanci, že přežije v dobrém stavu.
Covid asi v tomto ohledu nepomáhá, že?
Bohužel. Lidé ze strachu z nákazy covidem bohužel záchranku často nevolají, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání.
Znamená to tedy, že počet lidí se srdečním selháním vzroste?
Určitě ano, v následujících měsících a letech čekáme prudký vzestup lidí se srdečním selháním. Nyní jich je přes 300 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000. Na začátku loňských prázdnin jsme proto vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že do deseti let bychom rádi snížili úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, o 10 %. Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila.
