Češi na slevy slyší a rádi je využívají ve velkém, obzvlášť pokud jde o jídlo.
I když je všechno čím dál dražší, někteří lidé přesto vyhazují jídlo do koše. Víte od nás, že podle Organizace pro zemědělství a výživu se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně.
Nakupovat se dá opravdu levně, jen musíte vědět kde
Mezi prvními přišel s nápadem jak ušetřit lidem peníze a současně neplýtvat potravinami, v roce 2022 Lidl. Tříkilové bedýnky s ovocem a zeleninou prodával v rámci projektu S Lidlem šetři jídlem za 25 korun. Jak jsme na Událostech247 informovali, o tuto nabídku je obrovský zájem. „Taky jsem této nabídky využila, i když byl sem tam v bedýnce nějaký vadný kus, pořád se to vyplatilo,“ řekla Událostem247 paní Mirka z Čebína.
Do projektu Nesnězeno se zapojil také obchodní řetězec Penny. Zákazníci si prostřednictvím aplikace mohou najít prodejnu, ve níž mohou koupit za 79 korun připravený balíček obsahující ovoce, zeleninu, pečivo nebo chlazené zboží, kterému ten den končí trvanlivost. Hodnota zboží je minimálně 160 korun a zákazník tak dostává na zakoupené produkty slevu 50 a více procent, píše Penny na svém webu.
Potraviny za pár korun
Po Lidlu s podobnou nabídkou kromě Penny přišel také Albert a loni Globus, připomíná web Peníze. V dubnu pak oznámila prodej tašek s ovocem a zeleninou také Billa. Její tašky obsahují za 49 korun minimálně čtyři druhy ovoce a zeleniny o celkové hmotnosti až 3,5 kilogramu. Toto zboží je určené k okamžité spotřebě. Jedná se totiž většinou o plody, které mají vyšší stupeň zralosti.
Velkým pomocníkem v tom, jak omezit plýtvání jídlem, je aplikace Nesnězeno. Přihlásit se do ní mohou obchody, restaurace, pekárny a další. Aplikace jim pak pomůže prodat jídlo, které jim zbylo, nebo zboží, kterému už se blíží datum spotřeby ke konci, a to s výraznou slevou. Výhodné je to pak pro zákazníka i prodávajícího. Plýtvání jídlem má navíc velký dopad na životní prostředí, protože se při něm produkuje až 8 procent skleníkových plynů.