To, že se Afrika rozpadá a mohla by se v budoucnu rozdělit na dvě části, není žádnou novinkou. Kdy k něčemu takovému však dojde?
Pod povrchem východní Afriky se už roky odehrává proces, který může v horizontu milionů let dramaticky přepsat mapu světa. Oblast známá jako Východoafrický rift, táhnoucí se přes několik států včetně Etiopie, Eritrey a Džibutska, se pomalu, ale jistě rozpadá – a může dát vzniknout úplně novému oceánu, ale také kontinentu. Proč k tomu dochází, jak je něco takového možné a kdy případně k onomu rozdělení dojde? Pojďme se společně podívat na to, co vše zatím vědci vědí.
Afrika se rozpadá
To, že se Afrika rozpadá, není ve skutečnosti žádnou novinkou. Média o této skutečnosti informují už déle a CBS o ní psalo už v roce 2020. Za vším stojí pohyb tektonických desek – konkrétně oddalování Africké a Somálské desky, které se každoročně vzdalují v průměru přibližně o sedm milimetrů. Tento jev sice probíhá extrémně pomalu, ale je nepřetržitý a nevyhnutelný. Podle odborníků tak může v průběhu následujících 1 až 20 milionů let vést k vytvoření nové mořské oblasti uprostřed kontinentu.
Jedním z prvních viditelných důkazů této změny byla dramatická trhlina, která se v roce 2005 otevřela v Etiopii. Ta přitáhla pozornost světových vědců a potvrdila, že geologická přeměna této části světa je již v běhu a bohužel nezastavitelná. Podle analýz Londýnské geografické společnosti by mohla postupná deformace krajiny vést až ke vzniku oceánského dna. V místě, kde se nyní nachází pevnina, by se s postupem času mohly utvořit oceánské horniny a do prohlubující se trhliny by mohla vtéct voda z Indického oceánu.
V praxi to znamená, že mezi Núbijskou tektonickou deskou (jinak přezdívanou Africkou) a Somálskou tektonickou deskou vznikne samostatný vodní útvar, tedy zcela nový oceán. A ačkoliv tento vývoj není otázkou desetiletí ani staletí, ale spíše milionů let, odborníci věří, že právě teď jsme svědky počátků tohoto monumentálního procesu, který může mnoho ovlivnit.
Co bude dál
Ačkoliv k samotnému rozdělení kontinentu by mohlo dojít až za miliony let, nabízí se otázka, zda oddalování tektonických desek nějak ovlivní i naše životy. Odpověď je jednoduchá – ne. Současná měření ukazují, že obě desky se od sebe vzdalují 0,51 a 1,28 centimetru za rok. To vědci vědí především díky měření za pomoci GPS.
„Pomocí měření GPS můžete měřit rychlost pohybu až na několik milimetrů za rok. A jak získáváme stále více dat z GPS, dostáváme komplexnější obraz toho, co se v oblasti děje,“ prozradil profesor Kalifornské univerzity Ken Macdonald pro CBS. Jak uvádí Live Science, to, zda se Afrika nakonec rozdělí, není ve skutečnosti vůbec jisté a svět během našeho života by neměl být pohyby tektonických desek nijak ovlivněn.

