Zatímco se Česko v žebříčcích kultury, zdravotnictví a turismu nachází na prvních příčkách, v tomto žebříčku značně pohořelo.
Existuje opravdu mnoho věcí, které nám ostatní země mohou závidět. Máme nádherná města, fascinující památky a dechberoucí přírodu. V mnoha evropských žebříčcích týkajících se kvality žití se pak častokrát nacházíme na předních příčkách. Existuje ale statistika, kterou by si určitě nikdo za rámeček nedal, a to je počet bezdomovců na 100 000 obyvatel. Zatímco v porovnání se zbytkem světa jsme na tom relativně dobře, v porovnání s evropskými zeměmi se rozhodně nemáme čím chlubit.
Počet bezdomovců stoupá
Zatímco Česko se v mnoha žebříčcích týkajících se kultury, zdravotnictví nebo turismu drží na evropské špičce, ve statistice bezdomovců propadáme naprosto fatálně. Počet lidí žijících na ulici, ale i těch, kteří se spoléhají na pomoc nocleháren a azylových domů, dosahuje v současnosti alarmujících čísel. A co je horší, vše nasvědčuje tomu, že jich ještě může přibývat.
Jak totiž ukazují data z Českého statistického úřadu, v Česku je momentálně více než 1 400 000 osob v bytové nouzi. To jsou lidé, jejichž náklady na bydlení odpovídají více než 40 % příjmů. Vysloveně akutní bytová nouze se pak týká 154 000 osob – tedy lidí, kterým náklady na bydlení spolknou většinu měsíčního platu.
Co se bezdomovectví týká, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je na tom Česko mezi nejhůře hodnocenými státy. V žebříčku počtu osob bez domova na 100 000 obyvatel se Česko nachází na třetím místě. Hůře už je na tom jen Francie a Velká Británie. Jak navíc redakce Událostí247 zjistila, na každých sto tisíc obyvatel v Česku připadá 284 bezdomovců.
Na vině je především bytová krize a neustále rostoucí náklady na bydlení. Zatímco počet bytů v Česku zůstává nízký, ceny nájemného a energií neustále stoupají. Pro tisíce lidí se tak běžné bydlení stává nedosažitelným luxusem a mnozí, pokud mají tu možnost, volí raději spolubydlení a mladí častěji zůstávají u rodičů.
Stačí pouze málo
Důvodem, proč spousta lidí končí na ulici, nejsou pouze dluhy. Mnozí bezdomovci se tenkrát nacházeli na hraně existenčního minima. V takový moment stačila jedna nepříznivá událost, jako například ztráta práce, a rázem se ocitli mimo systém, bez nároku na podporu. I přesto, že je dnes počet bezdomovců tak vysoký a Česko se pak v žebříčcích nachází na horních příčkách, nejde o novodobý problém.
Obrovský počet lidí bez domova zažilo Česko i během hospodářské krize na konci 20. let minulého století. Tenkrát za to mohl pád newyorské burzy v roce 1929 a na ulici skončily tisíce lidí. Jen tenkrát využilo služby nocleháren, ubytoven a útulků pro bezdomovce za jediný rok více než 160 tisíc lidí. Od té doby se Česko pravidelně umisťuje v žebříčku bezdomovectví na vrchních příčkách v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.
Jak vnímáte tuto problematiku?


