Některé kroky mohou mít dalekosáhlejší dopady, než by se mohlo zdát. Příkladem je plánované zavedení tohoto nového poplatku týkajícího se slevových letáků.
V poslední době zdražovaly různé potraviny hned z několika důvodů. Plošně se tak dělo kvůli vysoké inflaci, u některých jednotlivých komodit pak cena rostla vlivem neúrody. Jednalo se například o pomeranče z nich vyrobené džusy nebo kakao a čokoládu, jak psaly Události247. Aktuálně je pak na obzoru další důvod ke zvednutí cen zboží a služeb v obchodech. Je jím nový poplatek.
Soumrak nad slevovými letáky
Jedná se o diskutované zavedení recyklačního poplatku, který by nově měli platit producenti letáků. O tomto návrhu pocházejícím z Ministerstva životního prostředí se mluví již delší dobu. Ne všichni jsou si však vědomi všech možných důsledků, které by mohl přinést.
Na první pohled se zdá, že běžné lidi by tato změna nezasáhla. Poplatek by měli platit distributoři a pro spotřebitele a čtenáře letáků by se tak zdánlivě nic měnit nemělo. To ale není tak úplně pravda. Produkce slevových tiskovin se totiž kvůli tomu značně zdraží. Jak píše web Deník, producenti by za každou tunu vyrobených letáků měli platit 2 500 až 3 500 korun. A tento nový náklad budou muset obchodníci někde promítnout.
Poplatek může přinést i zdražení v obchodech
Jednou z možností, jak na poplatek zareagovat, může být postupné omezení produkce letáků a přechod do online aplikací, kde lidé slevy najdou v elektronické podobě. Ačkoli obliba aplikací a míra jejich využívání ve společnosti roste, ne všichni tuto variantu vítají. Jak pro web Seznam Zprávy upozornila předsedkyně Rady Seniorů Lenka Desatová, letáky čte alespoň občas přes 80 procent seniorů. Naprostá většina této skupiny populace pak zároveň preferuje tištěné letáky před aplikacemi.
Druhým scénářem je pak přenesení nákladu na spotřebitele v podobě zdražení sortimentu. Jak ve své tiskové zprávě upozorňuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, zavedení recyklačního poplatku by mohlo přinést zdražení zboží a služeb. A tyto negativní dopady by mohly pocítit především ekonomicky zranitelné skupiny, jako jsou nízkopříjmové domácnosti či již zmínění senioři.