Je rozhodnuto. Tyto chleby si už v obchodech nikdy nekoupíte, supermarkety dostaly s jejich prodejem zákaz

Věděli jste o tom, že prodej chleba podléhá několika normám a nařízením? Pokud je supermarket nesplní, nesmí vám chleba prodat.

Zdroj fotografie: Martin Dvořák pro Události247

Chleba je základní potravinou, kterou koupíte úplně kdekoliv. Ať už jdete do jakéhokoliv obchodu s potravinami, vždy tam najdete sekci s pečivem a v ní i chleba, který si následně odnesete domů. Věděli jste však, že existuje chleba, který vám v supermarketu nesmí prodat? Ano, skutečně. Jak již redakce Událostí247 zmiňovala, prodej pečiva se řídí zákony a nařízeními vlády, a v případě, že je pečivo v obchodě špatně označeno, nesmí vám být prodáno.

Chleba, který se nesmí prodávat

Možná jste o tom nevěděli, ale existuje hned několik vyhlášek a nařízení, které jasně popisují, jaké pečivo se smí a nesmí prodávat. Například v roce 2020 vznikla vyhláška č. 18/2020 Sb. o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. Jedná se o normy, které mají za cíl zajistit transparentnost, poctivé složení a jasné označování pečiva. Zkráceně – každý supermarket, který vám bude chtít prodat chleba, ho musí správně označit, musí zařídit jeho správné skladování a v první řadě si musí pohlídat i jeho složení.

Zdroj fotografie: Matěj Baťha / Creative Commons / CC BY-SA

Jasně, buďme realisté – kdo chodí do obchodu studovat cedulky u chlebů? Zřejmě nikdo. Většinou jen přijdeme k regálu s pečivem, podíváme se na název daného chleba, maximálně zjistíme, jestli je žitný nebo pšeničný, a víc nás nezajímá. Jenže supermarkety si na informace, které poskytují zákazníkům, musí dávat pozor. Nová legislativa přesně určuje, co se smí označovat jako chléb a co už nikoliv. Výrobci musí jasně deklarovat, z jakých surovin je výrobek složen, jaký je jeho druh, jak byl zpracován a jaká je jeho minimální trvanlivost.

Jak redakce Událostí247 zjistila, název chleba, respektive jeho označení, podléhá mnoha pravidlům. V první řadě, aby mohl být chleba označen za pšeničný, musí obsahovat minimálně 90 % pšeničné mouky. Kdyby obsahoval byť jen o procento méně, pak ho supermarket nesmí za pšeničný chléb vydávat. A pozor, v případě, že je skutečně špatně označen, nesmí vám ho ani prodat. Dokud nebude správně označen, neměl by se do regálu s pečivem ani dostat.

Jaká jsou pravidla

Velkým tématem je v poslední době především mražené pečivo. V případě, že bylo zmraženo a následně opět rozmraženo a dopečeno, musí být u něj napsáno, že se jedná o rozmrazený výrobek. Spotřebitel musí mít možnost se o původu výrobku dozvědět bez nutnosti ptát se personálu. Stejná pravidla platí pro všechno pečivo, nehledě na to, zda je či není balené.

Zdroj fotografie: Depositphotos

U balených chlebů je povinné uvádět údaje přímo na obalu – včetně názvu výrobku, druhu chleba, složení, alergenů, hmotnosti, identifikace výrobce a data minimální trvanlivosti. U nebaleného pečiva musejí být stejné informace k dispozici přímo u prodejního místa, například na cedulce nebo cenovce. V případě, že tomu tak není, chléb by se za žádných okolností neměl dostat k vám domů.