Penny náhle zdvojnásobilo ceny potravin. Párky byly za 150 Kč, jogurt skoro za 40. Hrozné
Skokovým zdražením potravin řetězec příliš nových zákazníků asi nepřilákal. Cíl akce byl však jiný.
Inflace již zdaleka nedosahuje takových hodnot, jako před rokem či dvěma. Přesto k neustálému pozvolnému zdražování dochází. Například v březnu stouply spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 procenta, u některých druhů potravin však nárůst dosáhl i několika procent, jak redakce Událostí247 zjistila na základě dat Českého statistického úřadu. A kromě toho pak mohou ceny nadále stoupat i vlivem zdražování supermarketů.
Ceny potravin v minulosti skokově vzrostly v Penny
Supermarkety se obvykle snaží ceny držet v rámci konkurence co nejníže, aby přilákaly co nejvíce zákazníků. Samozřejmostí jsou také různé slevy a výhodné akční nabídky. O to větší překvapení pak podle redakce Událostí247 je, když se některý supermarket rozhodne jít přesně opačnou cestou a své produkty cíleně zdražovat. V minulosti k tomuto kroku přistoupil řetězec Penny v Německu.
Jak redakce Událostí247 zjistila z informací německého webu Deutsche Welle, před 2 lety supermarket Penny v Německu spustil kampaň, při níž po určitou dobu účtoval u vybraných potravin jejich „skutečnou cenu“. Tou byla částka, která zohledňovala veškeré environmentální dopady výroby, tedy například znečištění ovzduší, spotřebu vody či emise skleníkových plynů. Cílem mělo být zejména upozornit na negativní aspekty potravinářského průmyslu.
Zdražení bylo výrazné
Akce trvala jen týden, přesto vzbudila značný rozruch. Jak jsme dále zjistili na webu Tagesschau, celkem takto řetězec v Německu zdražil 9 potravin, přičemž cenové navýšení dosahovalo i více než 90 procent. V podstatě tak vybrané produkty skokově zdražily skoro na dvojnásobek. Například 300gramové balení sýru Maasdam zdražilo z 2,49 eur na 4,84 eur, tedy asi na 120 korun. Za 400 gramů vídeňských párků zákazníci nově dali místo 3,19 eur rovnou 6,01 eur, což je zhruba 150 korun. A 400gramový kelímek jogurtu zdražil z 1,19 eur na 1,56 eur, tedy asi 40 korun.
Kampaň pochopitelně měla jak řadu příznivců, tak odpůrců. Podle redakce Událostí247 každopádně určitě podobné akce mají velký smysl. Díky tomu, že vzbudí celospolečenskou diskuzi, přispívají ke vzdělávání společnosti a dokáží efektivně poukázat na problémy, jimiž dopady potravinářského průmyslu na klima nepochybně jsou. Faktem nicméně je, že skutečná změna v tomto ohledu musí přijít shora, tedy nikoli od spotřebitelů, ale z půdy potravinářského průmyslu či vlády.
Nová barva na semaforu? Ano, chybí čtvrtá a bude to bílá. Dopravní experti se shodli a navrhli změnu
