Proč se peče beránek a barví vajíčka? Skutečný význam velikonočních tradic a zvyků vás možná pořádně překvapí

Vajíčka, pomlázka, řehtačka nebo beránek. To vše patří k Velikonocům, ale proč tomu tak je? Jaký význam tyto věci vlastně mají?

Zdroj fotografie: EvelinaRibarova / Creative Commons / CC BY-SA

Velikonoční období sice dnes vnímáme jako svátky jara a rodinných setkání, ale jejich kořeny sahají hluboko – nejen do křesťanských tradic, ale také do pohanských a židovských zvyků. Každý rok, jak již redakce Událostí247 informovala, se na Velikonoce zavřou velké řetězce, setkají se rodiny, peče se beránek a barví se vajíčka. Proč to ale vlastně děláme? Upřímně, znáte vůbec odpověď na tuto otázku? Víte, odkud tyto tradice vycházejí a jaký vlastně mají význam? Pokud ne, nebojte – vše vám prozradíme.

Význam velikonočních tradic

Vejce, beránek, pomlázka nebo řehtačky – to vše jsou atributy, bez kterých by si Velikonoce mnozí ani nedovedli představit. Přesto málokdo ví, odkud tyto symboly pocházejí a co znamenají. Co se třeba vajec týká, ty jako takové jsou spojeny se znovuzrozením a obnovou. Proč se ale barvila? No, v minulosti se barvila především načerveno a měla připomínat Kristovu krev.

Zdroj fotografie: Kroton / Creative Commons / CC BY-SA

Co se týká beránka, ten se začal poprvé objevovat na obřadech už během židovského Pesachu, kdy symbolizuje vysvobození z otroctví. V křesťanství má beránek symbolizovat Ježíše Krista a jeho oběť pro spásu lidí. Mazanec má zase na svátečním stole připomínat slunce a na jeho povrchu se v minulosti vytvářel kříž, který měl připomínat duchovní význam svátků. Naproti tomu jidáš má připomínat tragický konec Jidáše Iškariotského. Med, který se k jeho potírání používá, vyjadřuje hojnost a sladkost nového období.

Proč vlastně vznikla pomlázka

Na Velikonoční pondělí začínají chodit koledníci s pomlázkami. Jak už většina ví, šlehání žen proutky mělo zajistit zdraví a plodnost. Ženy, které “dostaly” pomlázkou, poté chlapcům dávaly za odměnu malovaná vejce a stužky na pomlázku. Každá stuha měla mít jinou barvu a každá barva měla svůj vlastní význam. Jak redakce Událostí247 zjistila, právě barvy jak vajec, tak i stuh měly chlapcům vlastně naznačit, jak na tom s danou dívkou je.

Zdroj fotografie: HutchDoesStuff / Creative Commons / CC BY-SA

Pokud dívka dala chlapci červenou stuhu nebo červené vejce, vyjadřovala mu tím lásku a náklonnost. Pokud chlapec dostal světle zelenou barvu, dívka mu tak vyjadřovala sympatie. Tmavě zelená symbolizuje oblíbenost, modrá barva je barvou naděje a žlutá znamenala odmítnutí.

Velkou součástí Velikonoc jsou také řehtačky, které měly nahradit kostelní zvony. Ty vzhledem k tradici od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty utichly a odletěly do Říma, odkud s sebou měly přinést požehnání. Nesmíme také zapomenout na Velikonočního zajíčka, který vlastně pochází z Německa. Ten podle tradice schovával na zahradě pro děti vajíčka a ty je následně musely hledat. Zajíc jako takový je symbolem plodnosti a jarního probuzení života.