Změna času se blíží: Kdy nastane a co způsobuje? O těchto negativních důsledcích mnozí netuší
Blíží se další změna času a to znamená, že si budeme muset přenastavit své hodinky. Evropská unie tento systém chce změnit, zda se tak ale stane, je zatím ve hvězdách.
Obsah článku
To, že se každý rok dvakrát změní čas, ví naprosto každý. Málokdo však tuší, že tato nevinná změna času má velmi negativní účinky na lidské zdraví. Změna času bývá pro lidský organismus velmi náročná, imunitní systém je pak oslaben a člověk má poté mnohem méně energie. Ke změně času dojde už brzy, proč se ale pořád mění, když to není zdraví prospěšné? A proč byla vůbec změna času zavedena? Pojďme se společně podívat na odpovědi k těmto otázkám.
Změna času se blíží
Letní čas, který si většina lidí spojuje s dlouhými, světlými večery, se letos uzavře o něco dříve, než by se mohlo zdát. Ačkoli se čas tradičně mění vždy poslední říjnovou neděli, letos to připadne už na noc z 25. na 26. října 2025, protože říjen končí v pátek. Ve 3:00 ráno se ručičky posunou o hodinu zpět na 2:00, čímž se oficiálně vrátíme ke středoevropskému času. Všichni se tak vyspíme o hodinu déle a vstávání do práce tak bude o trochu příjemnější.
Co změny času a konkrétně pak letního času týká, ten byl zaveden už za dob Benjamina Franklina. Na našem území se zimní čas na letní začal měnit během první světové války a celý systém změny času se neustále rušil a znovu zaváděl. Česká republika se jím začala řídit v roce 1996, a to poté, co sjednotila pravidla s ostatními státy EU.
Původní myšlenkou zavedení letního času bylo šetření elektrické energie. Dny byly delší, lidé nemuseli tolik svítit a účet za energie byl tak o něco nižší. Jenže v dnešní době, kdy existují úsporné žárovky, se tento systém zdá být zbytečný. Aby toho nebylo málo, lékařské studie potvrdily, že změna času má negativní vliv na lidský organismus a může způsobovat mnoho zdravotních problémů. Proč tedy časy stále měníme? A dojde někdy ke zrušení jejich střídání?
Co bude dál
Změna času neovlivňuje jen světelné podmínky, nýbrž i lidský organismus. Především jarní posun o hodinu dopředu bývá pro tělo náročný. „Nesynchronizovaný cirkadiánní cyklus je spojován s řadou špatných zdravotních problémů. Čím více jste vystaveni světlu v nesprávnou dobu, tím slabší jsou cirkadiánní hodiny. To pak negativně ovlivňuje například imunitní systém a také celkovou energii těla,“ prozradil Jamie Zeitzer, doktor a profesor psychiatrie a behaviorálních věd.
Když ale změna času tak negativně ovlivňuje lidské tělo, proč ještě nedošlo k jejímu zrušení? No, pokusy tady byly, a to už v roce 2018. O rok později dokonce Evropský parlament schválil návrh na ukončení střídání času, členské státy EU se ale nedokázaly dohodnout na času jednotném – respektive na tom, zda si ponechat čas zimní, nebo letní. Od té doby k žádnému závěru nedošlo, a je tak pravděpodobné, že minimálně v roce 2026 ještě čas střídat budeme.
