Plošná změna pracovní doby: Stát přišel s novým nápadem. Koho se to dotkne a kolik dostaneme zaplaceno?
Většina lidí je zvyklá na to, že do práce chodí od pondělí do pátku a tráví v ní zhruba 8 hodin denně. Objevují se však návrhy na změnu této zaběhnuté normy.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Když se řekne pracovní doba, většina lidí si představí dnes naprosto běžný pětidenní pracovní týden sestávající ze čtyřiceti odpracovaných hodin. Mnozí si přitom ani neuvědomují, že tento dnes naprostý standard tu není až tak dlouho. Jak připomíná server iDnes, pětidenní pracovní týden a tedy i dvoudenní volno v Československu oficiálně zavedla tehdejší vláda až v roce 1968, tedy před pouhými 55 lety. Nyní se objevují návrhy na další změny této normy.
Pracovní týden, který má jen 35 hodin
S tímto novým nápadem přišel stát v Polsku, respektive politik Włodzimierz Czarzasty ze strany Nowa Lewica. Konkrétně navrhnul, že by mělo dojít k plošné změně pracovní doby, kdy by se pracovní den zkrátil na 7 hodin, píše web BudinessInsider. Na zrealizování tohoto plánu by šel postupně, nejprve by z pracovního týdne ubral 2 hodiny a až poté se dostal na celkových 5 hodin. Návrh pak Czarzasty zdůvodnil jednoduchou myšlenkou, a sice že práce by pro lidi neměla být jediným smyslem života, dodává server BudinessInsider.
Nejedná se však o zdaleka jediný nápad, který se v posledních letech v souvislosti se změnou pracovní doby objevil. Velmi rozšířená se stala myšlenka čtyřdenního pracovního týdne. Pro tuto změnu by ostatně byla i velká část Čechů. Z letošního průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the jungle vyplývá, že by si tuto změnu rádo vyzkoušelo 70 procent lidí, uvádí web iRozhlas.
Za stejné peníze méně práce?
Spousta lidí by sice zkrácení pracovní doby přivítala s nadšením. Hned poté ale u řady z nich vyvstane otázka, koho by se to dotklo a kolik by vlastně dostali zaplaceno. Mnohé totiž napadne, že za méně odpracovaných hodin logicky dostanou i nižší výdělek. Toho se však obávat nemusí, neboť jak píše web Newstream, „kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce“.
Ačkoli vše vypadá na papíře velmi lákavě, jak by to probíhalo v praxi je velká neznámá. Částečně to lze odhadnout i z příkladů ve Francii, kde experimenty s kratším pracovním týdnem probíhají již několik desetiletí. Ke kýženému zlepšení zde však příliš nedochází. Jak totiž dodává server Newstream, i přes tyto snahy je nezaměstnanost ve Francii stále vysoká a životní spokojenost občanů se nepřiblížila k očekávaným vyšším hodnotám.
Favorit na olympijské zlato drtí svět. Nástupce Sáblíkové se ale připravuje mimo českou reprezentaci
