Místní poplatek za psa

Podle odhadů žije v Česku zhruba 2,5 milionu psů a alespoň jednoho má téměř každá druhá domácnost. Přesná čísla ale stát k dispozici nemá, protože dosud neexistuje jednotná centrální evidence. Tak či onak, každý majitel psa má povinnost platit za svého čtyřnohého mazlíčka poplatek. Jeho výše je plně v kompetenci obcí a měst, která ji stanovují obecně závaznou vyhláškou. Zákon přitom určuje maximální hranici – za psa chovaného v bytě může obec požadovat nejvýše 1 500 korun ročně, za druhého a každého dalšího psa až 2 250 korun. Právě této hranice využívá řada velkých měst.

Tak to funguje například v Praze, majitelé psů žijící v rodinných domech však mají na poplatku výraznou slevu – za prvního psa platí 600 Kč, za každého dalšího 900 Kč. Ještě výhodnější cenu mají osoby starší 65 let nebo pobírači jakéhokoli z důchodů (včetně vdovského nebo sirotčího). Ti platí za prvního psa ročně 200 Kč a za každého dalšího pak 300 Kč. V Liberci platí majitelé za prvního psa 600 Kč a za každého dalšího 1 500 Kč ročně. V Čakovicích si pak za jednoho psa žádají 1 500 Kč a za každého dalšího 2 250 Kč.

Co když nezaplatím

Vybrané peníze obce používají především na údržbu veřejného prostoru. Jde zejména o úklid chodníků a zelených ploch, instalaci a doplňování košů na psí exkrementy nebo distribuci sáčků. Jak ale opakovaně upozorňují zástupci radnic, samotné poplatky tyto náklady zdaleka nepokrývají. Například podle mluvčího městské části Praha 3 Petra Habáně vybraná částka pokryje jen zlomek skutečných výdajů na úklid.

Pokud majitel psa poplatek neuhradí, může mu být vyměřen platební výměr, přičemž výsledná částka se může zvýšit až na dvojnásobek. Poplatek je nutné zaplatit zpravidla do konce března a vztahuje se na psy starší tří měsíců (v některých obcích šesti měsíců).

V posledních letech se zároveň objevují snahy poplatek za psa zcela zrušit. Argumentem bývá, že nepořádek ve veřejném prostoru nevzniká jen kvůli psům a že žádná jiná skupina obyvatel neplatí zvláštní poplatek za potenciální znečištění. Tato debata se nedávno vedla například v Hodoníně, kde ale návrh na zrušení neprošel. Opačnou cestou se už v roce 2020 vydalo Uherské Hradiště, které poplatek zrušilo úplně. Město tehdy slíbilo, že i bez tohoto příjmu bude nadále financovat úklid, sáčky na exkrementy i odchyt zatoulaných psů.

Článek Máte psa? Musíte zaplatit poplatek obci, až 2 250 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak je to s odklízením sněhu

Představte si, že vám na chodník před domem napadne dvacet čísel sněhu a vy se rozhodnete, že ho odklidíte. Děláte tím službu nejen sobě, ale i ostatním sousedům, případně komukoliv, kdo by po chodníku chtěl jít. V některých případech ale tato aktivita může skončit problémem.

Základní právní rámec pro údržbu chodníků v Česku dnes vychází ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který byl novelizován v roce 2009. Od té doby platí, že za stav chodníků odpovídá jejich vlastník – nikoli automaticky vlastník sousední nemovitosti. Ve většině případů jsou chodníky součástí místní komunikace a jejich vlastníkem je obec nebo město. V takovém případě musí obec zajistit, aby byly chodníky schůdné i v zimním období. Pokud tak nečiní, může být za případné škody odpovědná ona.

V některých obcích mohou existovat vyhlášky, které určují pravidla pro posyp a úpravu povrchů. Může se tedy stát, že v obci, ve které bydlíte, je zakázáno používat chemické soli, které by mohly poškodit dlažbu. Porušení takové vyhlášky může skončit pokutou za přestupek, která se v krajních případech může vyšplhat do tisíců až desetitisíců korun. To ale není vše – pokuta vám může hrozit například i za to, že sníh odhrabete a následně ho přesunete na pozemek souseda.

Na co si při odklízení dávat pozor

Existuje hned několik situací, kterým byste se během odklízení sněhu, případně rampouchů měli raději vyvarovat. Například odhazováním sněhu přímo na komunikaci nebo do vozovky se zvyšuje riziko dopravních nehod, tak se tomu raději vyvarujte. Stejně tak si dejte pozor i na používání chemické soli bez ohledu na místní regulace. Ta, jak jsme již zmiňovali, může poškodit majetek, zeleň či dlažbu. Problémy vám může způsobit i nepozornost při odklízení rampouchů a sněhu ze střechy. Právě námrazy a rampouchy mohou při pádu zranit chodce či poškodit cizí majetek.

I když dnes neplatí univerzální povinnost vlastníka nemovitosti odklízet sníh z veřejného chodníku, pořád platí zásada, že každý je zodpovědný za to, aby okolí domu bylo bezpečné. Špatně provedený úklid může způsobit úraz, který následně řeší soudy nebo pojišťovny. V případě chodníků, které nejsou ve vlastnictví obce, odpovědnost stále nese majitel nemovitosti. Ať už jde o úklid sněhu, posyp nebo odklizení rampouchů, je rozumné myslet nejen na vlastní komfort, ale i na bezpečí sousedů a kolemjdoucích.

Článek Úklid sněhu před vlastním domem může skončit pokutou. Problémem může být chemický posyp se nejdříve objevil na Události247.cz.

Parkování v Česku je problém

V mnoha městech se ještě před lety nacházely supermarkety, které nabízely svým zákazníkům parkování zdarma. Jaký byl výsledek? Většinou na těchto parkovištích parkovali lidé, kteří bydleli poblíž, ale neměli u panelových domů dostatek parkovacích míst. Zaparkovali tak právě u supermarketu a častokrát u něj nechali své auto zaparkované i několik dní. Když takových lidí přibylo, míst na parkovišti bylo stále méně a zákazníci rázem neměli kde zaparkovat svůj automobil. A výsledek?

Supermarkety nakonec zpoplatnily své parkoviště, aby tomuto problému zamezily. Například takový Lidl nabízí parkování na prvních 90 minut zdarma, pak ale od svých zákazníků požaduje poplatek za každou započtenou hodinu pohybující se od 50 do 100 korun. Stejný postoj teď zaujímají i ostatní parkoviště v mnoha městech po celé České republice.

Tak například radnice v Příbrami změnila od 1. listopadu nové podmínky pro placené parkování. Řidiči pro parkování využívali prostor u hřbitova a nemocnice, kde denní parkování vyšlo na 50 korun a měsíční parkování si mohl zaplatit za 300 korun. Parkování na těchto místech však mělo primárně sloužit pro pacienty či návštěvníky hřbitova, řidiči však levných sazeb zneužívali a na parkovištích stáli častokrát mnoho dnů, čímž připravili ostatní o parkovací místa. Příbram proto zrušila denní parkování a nově žádá na těchto místech poplatek 10 korun za první hodinu a 20 korun za každou další.

Placené parkování zavádí i Hradec

S poplatkem za parkování se pak setkají například i lidé, kteří parkují u Univerzity v Hradci Králové. To bylo celou dobu zdarma, teď ale město žádá poplatek 30 Kč za každou započatou hodinu (max. 100 Kč za den), případně pak měsíční poplatek 100 Kč. Město argumentuje tím, že má parkoviště sloužit pouze pro akademickou obec a novým poplatkem se má zamezit jeho zneužívání. Veškeré získané prostředky budou následně vloženy zpět do zvelebování univerzitních prostor. Studenti univerzity se však k rozhodnutí staví negativně.

„Koukám, že z UHK se stává čím dál větší vtip. Kdybyste radši investovali do strašného stavu budovy, hlavně co se peďáku týče. Ale hádám, že se snažíte zbohatnout na studentech, co do školy dojíždí, ubohost,” komentoval změnu na Facebooku jeden ze studentů. „Absolutně k smíchu! Údržba parkoviště prakticky nulová, parkující rezidenti HK a návštěvníci nemocnice blokující parkovací místa pro studenty zcela na denní bázi i po instalaci závor. Naprosto hloupé řešení rozporující základní myšlenky školy vůči studentům,” přidává svůj nesouhlas další.

Obec Ivančice v září letošního roku zaujala podobný postoj a rozšířila zóny placeného parkování. Docházelo zde ke klasickému problému, jako v kterýkoliv jiných městech – řidiči využívali v centru parkování zdarma a návštěvníci města následně neměli kde zaparkovat. Obec chce tak zamezit tomu, aby zmizela vozidla, která jsou odstavena kvůli špatnému technickému stavu, nebo ta, která vlastní majitelé vozů s garážemi či vjezdem do domu.

Článek Češi si za parkování připlatí: Někde poplatek zdražil až o 100 %, lidé se nestačí divit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak se počítá daň z nemovitosti

Daň z nemovitosti je u každého majitele nemovitosti jiná a vypočítává se podle druhu nemovitosti, její výměry, stanovených sazeb a také výše koeficientů. Ty existují dva – základní, který je určen zákonem pro danou obec, a pak místní, který si může obec upravovat podle svého uvážení. Jeho minimální výše se pohybuje od 0,5 a dosahovat může maximálně hranice 5. Když si pak město usmyslí, že si zvýší místní koeficient, pro majitele nemovitostí to znamená jediné – bude si na dani z nemovitosti muset připlatit. A přesně k takovému kroku se v příštím roce chystá hned několik měst.

Připlatí si například majitelé nemovitostí v Říčanech, kde se místní koeficient pro byty zvýší z 3 na 5, přičemž stejné navýšení se týká i některých podnikatelských nemovitostí. Místní koeficient si nechávají zvýšit i Sedlčany, kde se od příštího roku zvedne místní koeficient z 1,3 na 1,5. Nejzásadnější navýšení bude čekat na majitele rekreačních budov, kterým bude nově daň z nemovitosti vypočítávána podle místního koeficientu 2 (původní měl hodnotu 1,3). Zvýšení se bohužel dočkají i majitelé nemovitostí v Rokytnici nad Jizerou v Libereckém kraji. Obytné domy a byty budou nově podléhat místnímu koeficientu 5, přičemž doposud podléhaly koeficientu 2.

Kolik si majitelé nemovitostí připlatí

U každého majitele nemovitostí bude navýšení jiné, jelikož záleží na mnoha aspektech, jako je například typ a výměra nemovitosti či případně i výše zmíněné koeficienty. Redakce Událostí247 si však připravila modelovou situaci, která alespoň trochu nastíní, o jak velké navýšení daně z nemovitosti by se mohlo jednat.

Pan Novák bydlí ve městě, které má nastavený základní koeficient na hodnotě 1,4 a místní na hodnotě 2,5. Vlastní byt o celkové rozloze 70 m² a ročně tak musí platit na dani z nemovitosti 1 030 Kč. V roce 2026 se ale bude základní koeficient zvyšovat z hodnoty 1,4 na 1,6, ve výsledku si tak bude muset na dani z nemovitosti zaplatit 1 178 Kč, tedy o 148 Kč více. V případě, že by se zvýšil i místní koeficient na hodnotu 3, pak by výsledná daň činila 1 413 Kč. Teď se pojďme společně podívat na situaci, kdy by pan Novák bydlel v Říčanech.

Říčany mají momentálně okolo 17 tisíc obyvatel a podle č. 338/1992 Sb. o daních z nemovitých věcí jim náleží základní koeficient 2. Místní koeficient pro byty je momentálně nastaven na hodnotě 3, v příštím roce se pak však zvýší na 5. Pan Novák, vlastnící byt o celkové rozloze 70 m², by v roce 2025 na dani z nemovitosti zaplatil 1 764 Kč. V příštím roce ale kvůli navýšení místního koeficientu zaplatí více, konkrétně pak 2 940 Kč. Vyplývá to z dat chytré on-line kalkulačky, kterou můžete sami použít a vypočítat si tak, o kolik si v příštím roce připlatíte.

Článek Bydlíte v těchto městech v ČR? Příští rok si připlatíte za tuto daň, někde i dvojnásobně se nejdříve objevil na Události247.cz.