Pohnutkou byla chuť bojovat proti nacistům

Nejde o prvního ruského politika, který na Ukrajině padl. Web Fakt, píše že loni v říjnu byl v bojích zabit Dmitrij Šmakov, který byl poslancem z Novosibiřské oblasti. Naopak živý vyvázl ze své válečné zkušenosti poslanec Eduard Šarafje z Tatarstánu. Na Ukrajině pobyl zhruba měsíc a půl. Po návratu začat navrhovat, aby do války byli vysláni umělci, píše web Fakt.

Riziko padnutí v bojích je přitom vysoké. Ukrajinský generál Mykola Malomuž před pár dny uvedl, že Ukrajinci denně zlikvidují až 1 100 Rusů, píše web Novinky. Podle bývalého šéfa ukrajinské rozvědky už byl zlikvidován hlavní kontigent regulérní ruské armády. Konkrétně mělo jít o výsadkáře, pozemní vojsko, námořní pěchotu. Dokonce mělo padnout i 80 procent ruských žoldáků. „Systémová špičková a profesionální vojska už v Rusku nejsou. Jsou mobilizovaní. A pochopitelně si vytvářejí rezervy pro další údery,“ cituje Malomuže web Novinky.

Ztráty jsou opravdu vysoké

Ukrajinský generál není zdaleka jediným, který mluví o vysokých ruských ztrátách. Podle britské vojenské rozvědky Rusové ztrácí denně nyní v průměru 568 mužů. Nejde přitom o nejvyšší čísla. Naopak v poslední době průměrné denní ztráty ruských vojsk klesly o zhruba 30 procent, uvádí web Novinky. V lednu a v březnu byly ztráty velmi vysoké, v průměru se jednalo o 776 vojáků denně, popisuje web Novinky informace Britů.

Lidské zdroje musí Moskva někde nahrazovat. I proto byla v Rusku spuštěna velká kampaň lákající ke vstupu do armády. Nejnovější propagandistické video láká hlavně na finanční odměnu. Novým vojákům je slibován plat 204 tisíc rublů měsíčně (přes 52 tisíc korun), informuje web Aktuálně. Pro Rusy je to vysoká částka, protože jde o čtyřnásobek průměrné mzdy, popisuje BBC.

Článek Válka není pro každého: Ruský politik odešel bojovat na Ukrajinu. Nepřežil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ušetří i na výdajích za stravování a ubytování

I tyto náklady jsou poslancům po dobu jejich tuzemských a zahraničních cest propláceny. Získat mohou také peníze na odborné a administrativní práce, na činnost průvodce nebo osobního asistenta. Proplatit si mohou nechat i výdaje na odbornou literaturu, vypočítá web Finance. To by se líbilo každému, avšak obyčejní lidé, kteří se chtějí ve své práci vzdělávat, si musí náklady za literaturu hradit sami. Je tak evidentní, že poslancům jejich platy, které se letos navýšily, nestačí a politici si nedají pokoj.

Od ledna se přitom zvýšil základní plat poslance na 102 400 korun hrubého, což je o 11 600 korun více než loni, jak Události247 upozornily v únoru. Z vysokého příjmu si přesto nemusí zákonodárci hradit téměř nic. Celkem 16 procent z platové základy, tedy 15 200 korun mají jako paušální náhradu za výdaje na stravování. U výpočtu náhrad za dopravu se pak vychází z adresy trvalého pobytu. Pokud je vzdálenost do 50 kilometrů od Sněmovny či obce, kde má poslanec kancelář, činí náhrada 40 procent platové základny, tedy 38 tisíc korun měsíčně.

Moraváci mají extra vysoké náklady na dopravu

Zákonodárci, kteří mají trvalé bydliště ve vzdálenosti nad 250 kilometrů od Prahy, mají nárok na 60 procent platové základny a přilepší si tak o 56 900 korun. Výčet pohádkových náhrad, které v roce 2023 mohou čerpat, tím ale zdaleka nekončí. Další nemalou částku mohou poslanci získat na odborné a administrativní práce. Omezení výše náhrad je 25 procent platové základny, což vychází na 23 700 korun měsíčně, píše web Finance. Je evidentní, že základní poslanecký plat je jen malá částka oproti tomu, na co si mohou politici měsíčně přijít na náhradách.

Někteří přitom evidentně těchto možností zneužívají. Web iDnes letos upozornil, že téměř čtvrt milionu korun ročně jako náhradu na pronájem bytu v Praze čerpají i poslanci, kteří bydlí jen pár kilometrů za Prahou. Nejde přitom o to, že by dotyční při práci dlouho do noci neměli v blízkosti Sněmovny kde přespat. K dispozici je poslancům sněmovní ubytovna, ve které mohou během jednacího týdne přespávat, upozorňuje server iDnes. Evidentně to však některým nestačí a chtějí náhrady využívat na maximum.

Článek Politici si nedají pokoj: Přidaný plat jim nestačí. V roce 2023 mohou čerpat pohádkové náhrady se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ke snížení platů není vůle

Sporné snížení valorizace penzí nakonec podepsal také prezident Petr Pavel. Stejně jako parlamentní a senátní politici, i hlava státu však pobírá díky lednovému rozmrazení platů ústavních činitelů vyšší plat. Měsíčně si prezident přijde na 341 200 korun, což je o 38 500 korun víc, než by dostal podle loňských výpočtů. Je však třeba zmínit, že Pavel při podpisu novely o snížení valorizace důchodů vyzval vládu, aby v otázce zmrazení platů našla s opozicí řešení. Je tak zřejmé, že nejvyšší ústavní činitel se snaží o vstřícný krok vůči obyvatelům.

Poslanci se však ke snížení svých výplat příliš nemají, a to dlouhodobě. Jak ostatně připomíná web Novinky, už loni Sněmovnou neprošel návrh bývalé vlády Andreje Babiše, podle kterého by se platy ústavních činitelů nezvyšovaly dalších 5 let. Někteří však pro to mají pochopení. „Je to automat, dvouapůlnásobek průměrné hrubé mzdy, akorát je tam dvouleté zpoždění. Mně přijde, že to není nic tak slavného, pokud od poslanců chceme kvalitní práci a aby nebyli zkorumpovatelní,“ uvedl pro iRozhlas reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.

Poslanecký plat není pro špičkové experty lákavý

Podle Dolejšího totiž upadá kvalita zákonodárců mimo jiné kvůli nízkým platům. I proto nechápe návrh hlavy státu na další zmrazení platů. Podle něj se k takovému gestu uchylují hlavně populisté. „Je vidět, že nevzešel z politiky a není do toho tak ponořen jako politici, kterým jsou platy opakovaně zmrazovány a jsou v mínění veřejnosti za vyžírky, zatímco 3 tisíce soudců a státní zástupci, kterých je 1200, takto vnímaní nejsou,“ uvedl Dolejší pro iRozhlas.

Jak nicméně Události247 upozornily v listopadu, vysoký plat zdaleka není jedinou výhodou poslaneckého života. Členové Sněmovny mají totiž nárok také na velmi vysoké náhrady. Tento fakt ostatně Dolejší bere v potaz a připomíná v té souvislosti také vtip, který koluje dolní komorou. Poslanci jsou podle vtipu jediní, kteří mají čistý příjem vyšší, než hrubý plat, píše web iRozhlas.

Přesto však podle reportéra aktuální náhrady nejsou tak vysoké jako v minulosti, kdy měli ústavní činitelé například veškerou hromadnou dopravu zdarma. Poslanci z Moravskoslezského kraje pak dokonce byli v pátek po jednání Sněmovny dopravováni domů letadlem, připomíná pro iRozhlas. Jak nicméně reportér dodává, politici si i dnes stále myslí, že jejich platy vysoké nejsou. „Ačkoli všichni politici si myslí, že berou málo, tak nikdo nemá odvahu se tomu postavit,“ cituje Dolejšího web iRozhlas.

Článek Politici si myslí, že berou málo peněz, tvrdí reportér. Jenom za letošní rok si přitom zvýšili platy o desítky tisíc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na důchodce peníze nejsou

Nejvyšší platy však ve Sněmovně a Senátu berou předsedové obou komor, kterými jsou Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS). Měsíčně obdrží 274.800 korun, což je o 31 tisíc více než loni. Stejný plat má i premiér Petr Fiala. Ten navíc pobírá dalších 35.100 korun na náhradách. Členové jeho kabinetu pak mají v letošním roce plat 195.300 korun, uvádí Byznys noviny. Celkem se platy ústavních činitelů zvýšily od ledna o 12,7 procenta. To vše v situaci, kdy vláda tvrdí, že je nutné šetřit a je kvůli tomu ochotna měnit i platná pravidla.

Například minulý týden Fialův kabinet schválil úpravu pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů. Místo 1770 korun měsíčně, které podle zákona penzistům náleží, mají dostat jen 760 korun, informuje web iRozhlas. Česko přitom čelí jedné z nejvyšší inflací v rámci Evropské unie. Zdražování dopadá na všechny domácnosti, protože běžným zaměstnancům platy od nového roku o téměř 13 procent jako politikům nevzrostly.

Čechy dál drží vysoká inflace

Například ze státních zaměstnanců od ledna vzrostly o deset procent platy pouze vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů jako jsou policisti, hasiči a celníci. Jinak si zaměstnanci v porovnání s loňskem polepšili většinou o maximálně pět procent podle průzkumu společnosti Edenred, o kterém píše web Business Info. V lednu přitom meziročně vzrostly spotřebitelné ceny o 17,5 procent, jak informuje web iDnes. Mnoho lidí proto nemá dostatek prostředků na základní potřeby a musí hledat další zdroje příjmů.

Podle zmiňovaného průzkumu Edenred 11,6 procent respondentů chodí na brigádu a 6,8 procent oslovených si vzalo druhý pracovní úvazek, píše Business Info. Důvodem je často i fakt, že výrazně rostou ceny bydlení a energií. Mnoho lidí proto velkou část svých příjmů ukrojí na bydlení. Politici nejen díky zvýšení platu nemusí takové potíže běžných občanů vůbec řešit. Jak Události247 upozornily loni v listopadu, členové Parlamentu mají k dispozici velmi dobře zařízené byty, pokud nechtějí za práci dojíždět ze svého bydliště.

Přitom náklady na pohonné hmoty jsou jim propláceny. Někteří navíc nemusí řešit ani pořízení vlastního automobilu. Předsedové sněmovních výborů, komisí a poslaneckých klubů mají nárok na služební vůz. Členové vedení Sněmovny a Senátu, stejně jako ministři, mají k automobilu navíc i řidiče. Třešinkou na dortu jsou pak pro politiky ceny v poslanecké kantýně, kde si mohou oběd pořídit do sto korun. O tom si lidé mohou nechat zdát, protože oběd pod 170 korun je možné pořídit už jen v pěti krajích, jak píše web Refresher.

Článek Češi chudnou, politici bohatnou: Letos si už na platech stihli přidat desítky tisíc korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bezkonkurenční Babiš

Ano, práce zástupce lidu je v mnoha ohledech náročná a hlavně zodpovědná. Poslanci rozhodují o zákonech a dalších důležitých věcech s dopady na Česko. U některých by se spíš ale hodilo napsat, že by měli rozhodovat. Ve skutečnosti nerozhodují, protože často ve Sněmovně chybí. Jedním z největších absentérů je předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož účast na hlasování činí jen 17,9 procent, jak vyplývá z dat Poslanecké sněmovny. Bývalý expremiér se účastnil hlasování jen 307krát. V tomto nemá konkurenci.

On sám v minulosti několikrát Sněmovnu označil za „žvanírnu“ a pobyt v ní za ztrátu času. Raději se setkává s občany. Jeho tour po Česku v obytném vozu nemohl nikdo přehlédnout. Vzhledem k tomu, že bývalý předseda vlády nedávno oznámil svou kandidaturu na prezidenta, je otázkou, jak by přistupoval k tomuto úřadu. Snad by pobyt na Pražském hradě a plnění povinností hlavy státu také nepovažoval za zbytečnou činnost. Jeho šance na to, že bude občany v lednu příštího roku do prezidentského úřadu zvolen jsou zatím stále vysoké.

Ministři na tom nejsou dobře

Pokud se na Hrad nedostane, zůstane mu alespoň funkce největšího absentéra ve Sněmovně. Naopak jeho stranická kolegyně Alena Schillerová je v tomto spíše na opačném konci žebříčku. Hlasování se ve Sněmovně zúčastnila v 90,8 procentech a činí to z ní jednu z nejpilnějších zákonodárkyň. Nutno ale podotknout, že jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO se její přítomnost ve Sněmovně tak nějak předpokládá. Potvrzuje to i šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný, který se hlasování účastnil 1556krát, což činí 90,5 procent.

Hůře je na tom šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, jehož účast činí jen 62,7 procenta. Mezi ministry ale patří spíše k těm pilnějším spolu s předsedou Pirátské strany a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem. Naopak předseda vlády Petr Fiala má jen 55,7 procentní účast na hlasování. Mezi svými stranickými kolegy z ODS ale patří i přesto k menším absentérům. Menší účast na hlasování má šéf státní kasy Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek i šéfka resortu obrany Jana Černochová.

Článek Život jako v pohádce: Pokud lidé chtějí pobírat statisícový plat, pracovat jednou za týden a mít další výhody, měli by se stát poslancem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Poslanci do práce nemusí

Někteří tak třeba před prací ještě roznáší noviny, případně po práci rozváží zboží či uklízí. Mnoho občanů je tak pro zajištění důstojného života pracovně v zápřahu od brzkých ranních hodin často až do večerních. Naopak poslanec je sám svým pánem. Nikdo nehlídá, kolik hodin denně práci věnuje. Brzké ranní vstávání rozhodně není třeba. Poslanecké schůze většinou nezačínají dříve než v 9 hodin ráno. Pokud se ráno zákonodárce probudí a nemá chuť pracovat, jednoduše se omluví.

Důvod může uvést v podstatě jakýkoliv, o plný plat nepřijde. Problém může být zdravotního, rodinného, pracovního i osobního rázu. Jak připomíná web Měšec, poslanci mají výhodu, že nejsou zaměstnanci, a proto nemusí svou nepřítomnost omlouvat příslušným dokladem. O tom se může většině občanů nechat zdát. V případě, že se nedostaví do práce bez omluvení, mohou často počítat s výpovědí. To poslanec si dokonce může naplánovat půlroční studijní stáž s tím, že bude pobírat dál poslanecký plat.

Jde jen o svědomí

Tak to chtěl provést i Jan Farský, který odjel na začátku roku na šest měsíců studovat do USA. Poslancem chtěl zůstat i nadále, svého mandátu se vzdal až po kritice kolegů a veřejnosti. Jak je ale možné, že vůbec o takovém postupu poslanec hnutí STAN uvažoval? Podle ústavy je poslanecký mandát volný a zákonodárce je tak vázán jen svým svědomím, připomíná web iDnes. S tím rozhodně poslanci nemají problém a plat pobírají, i když se práci příliš věnovat evidentně nechtějí.

Příkladem z minulosti je i exposlanec Lubomír Volný, který sice pobíral nemocenské dávky, ale přitom se v té době zúčastňoval demonstrací. Částka 102 tisíc, která zřejmě na zákonodárce příští rok čeká, není konečným příjem. Poslanci mají nárok na příspěvky za různé funkce a paušální náhrady, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Zákonodárci sice už nemají nárok na bezplatnou veřejnou dopravu, ale dostávají paušální náhradu na jízdenky či pohonné hmoty pro vlastní auto.

Jurečka má čas na telefonáty

Nemusí proto každý den rozmýšlet nad tím, jestli budou mít dost financí na to, aby se dostali do práce automobilem, jak to má v době růstu cen pohonných hmot většina obyvatel. Poslanec dostane vše proplaceno. Výše dopravních výdajů a jejich náhrad se určuje podle vzdálenosti obce, ve které má poslanec trvalý pobyt, píše web Měšec. Zákonodárci, kteří jsou například z Moravy ve vzdálenosti větší než 250 kilometrů od sídla Sněmovny dostanou každý měsíc na dopravu 60 procent platové základny, což činí více než 50 tisíc korun, píše dále web Měšec.

Někteří navíc vůbec nemusí řešit pořízení automobilu, aby se do práce pohodlně dostali. Předsedové sněmovních výborů, komisí a poslaneckých klubů mají nárok na služební vůz, upozornil web TN. Členové vedení Sněmovny mají ke služebnímu autu navíc i řidiče. Stejně jako ministři. I proto mají spoustu času dělat si například po cestě do práce či z práce PR a prezentovat to jako pomoc občanům. Čas tímto způsobem využívá například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Luxusní auta jsou samozřejmostí

Na svém účtu na sociální síti Twitter několikrát sdílel své telefonní číslo s tím, že je připraven si s lidmi promluvit. „Na cestě z domu do Prahy, pokud máte něco důležitého na srdci, tak klidně zavolejte, do půlnoci budu určitě na příjmu,“ zněla jedna z jeho výzev. Pro obyčejné lidi je představa toho, že je někdo vozí pravidelně několik stovek kilometrů do práce zdarma na hranici fantasy. Navíc je třeba upozornit, že komfort je v případě poslanců zaručen, protože Sněmovna své vozy pravidelně obměňuje.

Těsně před loňskými parlamentními volbami bylo vyčleněno na nákup nových automobilů 9,55 milionů korun. Přitom v garážích Sněmovny nebyli žádné staré vozy. Jednalo se o šest limuzín BMW řady 7 a dvě SUV stejné značky, informoval web Blesk. Žádné z nich nemělo vyšší nájezd než 200 tisíc kilometrů. Samozřejmě cestování je i pro politiky náročné, a tak pokud zrovna nemají náladu, mohou využít přímo v Praze poslaneckou ubytovnu. Toto slovo v mnoha lidech evokuje nekomfortní skromné bydlení, to ale neplatí v souvislosti se zařízením pro zákonodárce.

Pohádkové bydlení v centru Prahy

Jak se v minulosti ukázalo, jde o velmi dobře zařízené byty i s výhledem na Petřín. Součástí jsou garáže, recepční služba i úklid. Kancelář Poslanecké sněmovny za provoz bytů platí statisíce měsíčně, jak informoval web Seznam Zprávy. Zákonodárci, kteří nechtějí mít za sousedy své kolegy a raději si pronajmou v Praze vlastní byt, mají samozřejmě nárok na náhradu, která přesahuje 20 tisíc korun. Na první pohled je zjevný rozdíl od pracujících občanů, kteří v případě nalezení práce mimo bydliště musí řešit nákladné dojíždění či se kvůli práci prostě přestěhovat.

Tím ale výčet výhod poslanců v každodenním životě nekončí. Zajít si na oběd o pracovní pauze se stává pro mnoho lidí téměř luxusem. Průměrná cena obědů stále roste a v Praze brzy překoná dvousetkorunovou hranici, upozorňuje server Seznam Zprávy. Takové ceny ale neplatí v poslanecké kantýně, kde se ceny za porci drží stále pod stokorunou. Smažený sýr s vařenými bramborami a tatarskou omáčkou má cenovku pouhých 78 korun.

Oběd za hubičku

O něco dražší jsou špagety aglio olio, které vyjdou na 93 korun, píše web iDnes. Pokud tak poslanec průměrně zaplatí za jeden oběd 80 korun, jeho měsíční náklady na stravu v práci činí 1600 korun. Běžný občan, který dá v průměru za oběd 180 korun, má ale výdaje za jídlo v práci o 2 tisíce korun vyšší. Roční rozdíl činí 24 tisíc korun. Jak bylo uvedeno, další statisíce zákonodárce ušetří ročně za náklady za pronájem a za dopravu. Poslanec navíc nemusí ze svého vysokého platu ukrajovat ani v případě, že navštíví i jiné než poslanecké restaurační zařízení.

Jednou z náhrad, kterou zákonodárci pobírají, jsou za výdaje na stravování při svých tuzemských cestách. Šestnáct procent z platové základny je určeno na to, aby mohl poslanec zaplatit za kávu či jídlo při svých pracovních schůzkách. Jestli ale peníze využije na rodinné obědy těžko někdo zkontroluje. Zároveň je ale třeba připomenout, že částka je určena také na to, aby se poslanec reprezentativně oblékal. Finance na slušný oblek má tak zajištěné. Jestli je využívá, jak by měl, může každý zhodnotit při jeho vystoupeních ve Sněmovně.

Fiktivní pronájem kanceláře

Ani tímto ale výčet příjmů poslance ze státního rozpočtu nekončí. Aby se poslanec mohl komfortně scházet se svými voliči, má mít kancelář ve svém volebním kraji. I na provoz této místnosti dostává náhrady. Částka je závislá na velikosti města, připomíná web Měšec. Jedná se v řádu o několik desítek tisíc korun. Další finance zákonodárce dostává na pronájem nábytku a vybavení, úhradu telefonních poplatků a připojení k internetu či kancelářský materiál. Občas se ale ukáže, že poslanec ve své údajné kanceláři ani není.

Jak zjistil server Deník, existenci regionální poslanecké kanceláře Petra Bendla (ODS) v Rakovníku mají řešit dokonce orgány činné v trestním řízení. Podle zjištění obecně prospěšné společnosti Kverulant si Bendl pronajímá kancelář fiktivně. Cena za prostor o výměře 100 metrů čtverečních přitom podle smlouvy dosahuje 21 200 korun, píše dále web Deník. Za co a komu zmíněná částka nakonec připadá je tedy otázkou. Zdá se tak, že přestože poslanci mají vše zjednodušené, někdy jim to nestačí.

Článek Srovnání života politika a běžného občana: O pohádkovém platu 100 000 korun, obědech za 70 korun, autě a bytu zdarma si mohou lidé jenom nechat zdát se nejdříve objevil na Události247.cz.