Nové sazby a délka pobírání podpory

Systém se nově dělí podle věku žadatele, přičemž první měsíce jsou finančně nejštědřejší, aby se minimalizoval propad životní úrovně ihned po ztrátě příjmu.

• Uchazeči do 52 let: Podporu pobírají maximálně 5 měsíců. První dva měsíce dostávají 80 % čisté mzdy, následně dva měsíce 50 % a poslední měsíc 40 %.
• Uchazeči od 52 do 57 let: Celková doba je 8 měsíců. Sazba 80 % platí pro první tři měsíce, dalších 50 % pro 4. až 6. měsíc a zbývající dva měsíce klesá na 40 %.
• Uchazeči nad 57 let: Podporu mohou čerpat až 11 měsíců. Rozdělení sazeb kopíruje předchozí skupinu, přičemž nejnižší sazba 40 % se vyplácí od 7. do 11. měsíce.

Zásadní novinkou, která odstraňuje dlouholetou křivdu, je zrušení sankčního krácení podpory. Do konce roku 2025 platilo, že pokud zaměstnanec odešel z práce sám, byla mu podpora okamžitě zkrácena na 45 % po celou dobu. Letos toto omezení padá. Stát chce, aby se lidé nebáli odejít z nevyhovujícího zaměstnání. I při výpovědi dohodou tak máte nárok na 80 %. Horní limit podpory byl pro letošek stanoven na 38 537 Kč (což odpovídá 80 % průměrné mzdy v roce 2026, která činí 48 967 Kč).

Kolik lze na podpoře získat

Abychom pochopili změny v procentech na podpoře v nezaměstnanosti, připravili jsme si pro vás jednoduchý modelový příklad. Dejme tomu, že pan Jaroslav, kterému je 48 let, skončí najednou bez práce. Zažádá si proto o podporu v nezaměstnanosti, která mu bude vypočítávána z jeho průměrného výdělku 35 000 Kč měsíčně. První dva měsíce na podpoře bude pobírat 28 000 Kč, další dva měsíce 17 500 Kč a poslední měsíc 14 000 Kč. Nakonec tak během pěti měsíců na podpoře získá 105 000 Kč. Jen pro porovnání, v roce 2025 by to bylo o 28 000 Kč méně.

Reforma roku 2026 jasně ukazuje, že stát sází na flexibilitu. Vyšší podpora v prvních měsících dává lidem prostor k nalezení kvalitního uplatnění, aniž by byli pod tlakem okamžité finanční tísně přijmout jakoukoli, i neodpovídající pracovní nabídku

Článek Češi bez práce mohou pobírat desetitisíce Kč. Stát zvýšil podporu, lidem platí až 38 000 Kč měsíčně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Amazon propouští tisíce svých zaměstnanců

Propouštění v Amazonu není způsobeno nedostatkem finančních prostředků, ale novým trendem, kdy lidskou sílu v administrativě a managementu nahrazuje umělá inteligence a snaha o maximální provozní úspory. Stejně jako Coca-Cola nebo Nestlé nahrazuje Amazon své zaměstnance umělou inteligencí.

Zatímco sklady a distribuční centra, která tvoří páteř Amazonu, zůstávají z hlediska náborů relativně stabilní, čistka probíhá v kancelářích. Propouštění, které má gradovat koncem ledna 2026, cílí na několik klíčových divizí, především pak HR. První velká vlna proběhla již v říjnu loňského roku, kdy odešlo 14 000 manažerů a úředníků. Nyní Amazon přistupuje k dokončení tohoto procesu, což představuje zhruba desetinu všech jeho zaměstnanců.

Co bude se zaměstnanci v Česku

Situace v Amazonu zrcadlí širší ekonomickou realitu roku 2026. Podle aktuálních statistik platformy Layoffs.fyi a analytických zpráv z trhu práce plánuje letos až 22 % velkých technologických firem další redukci stavů. V České republice, kde Amazon provozuje obří distribuční centrum v Dobrovízi u Prahy a má zde i korporátní kanceláře, panuje zatím nejistota. Historicky se propouštění v Amazonu dotýkalo především centrály v USA a regionálních hubů, nicméně s postupující centralizací řízení pomocí AI nelze vyloučit dopady i na lokální týmy v Praze.

Pro zaměstnance v technologickém a administrativním sektoru je rok 2026 obdobím, kdy se bezpečné místo v korporátu stává relativním pojmem. Odborníci na trh práce proto doporučují rekvalifikaci směrem k AI. To, čeho se všichni obávali, tedy nahrazování pracovních pozic umělou inteligencí, se totiž stává realitou.

Článek Masivní propouštění je tady: Firma Amazon dá padáka až 30 000 lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Magická částka 38 537 Kč: proč na ni většina nikdy nedosáhne

Jenže hned na začátku přichází studená sprcha. Aby se člověk na tenhle strop vůbec dostal, potřebuje podle redakčních přepočtů čistou mzdu zhruba 96 343 korun. To je částka, na kterou se většina zaměstnanců ani nepřiblíží.

Na papíře to vypadá jednoduše: v prvních dvou měsících zákon slibuje 80 % čisté mzdy. V praxi ale 80 % z vyššího výdělku narazí na strop a úřad práce prostě pošle maximálně 38 537 Kč, i když by čistá matematika ukazovala víc.

Kdo tedy pobíral nadprůměrnou mzdu, zjistí už v prvním měsíci nezaměstnanosti, že realita podpory je nižší než slogan. A právě tady se většina lidí poprvé zarazí a začne nervózně přepočítávat, kolik jim skutečně přijde na účet v dalších měsících.

Teprve konkrétní příklad ale ukáže, jak rychle se tenhle „komfort“ začne drolit…

Modelový zaměstnanec a poloviční příjem během pár měsíců

Příběh člověka s čistou mzdou 30 000 Kč je pro mnoho Čechů nejbližší. V práci to působí jako relativně bezpečný plat, na který se dá spolehnout. Jenže jakmile nastoupí na úřad práce, čísla se začnou měnit.

V prvních dvou měsících platí schéma 80 %, takže výpočet skončí na 24 000 Kč. Ve třetím a čtvrtém měsíci podpora klesne na 15 000 Kč. A v dalších měsících už stát pošle jen 12 000 Kč, protože se uplatní model 80 / 50 / 40 pod zákonným stropem.

Z původních 30 000 Kč tak během pár měsíců zůstane zhruba polovina. A až v tuhle chvíli si řada lidí poprvé naplno uvědomí, co přesně znamená „podpůrčí doba“ a jak rychle se rozpočet domácnosti může zlomit.

Část Čechů přesto raději na úřad práce vůbec nevejde. Nechtějí „být na dávkách“ ani řešit nálepku před okolím. Jenže v ten moment se z nich podle definice VZP stávají osoby bez zdanitelných příjmů, které si musí zdravotní pojištění platit samy.

Tím zároveň definitivně ztrácejí nárok na jakoukoli podporu v nezaměstnanosti, včetně teoretického stropu 38 537 Kč. Kvůli obavě ze stigmatizace tak kromě vlastních plateb zdravotního pojištění odhodí i možnost využít štědřejší pravidla pro ty, kteří se do systému zapíšou včas a splní podmínky.

A právě podmínky se od roku 2026 zásadně mění, což pro někoho může být záchrana, pro jiného tvrdé překvapení.

Nový režim 80 / 50 / 40: stejná procenta pro všechny, ale ne pro každého

Od ledna 2026 vstupuje do hry nový režim 80 / 50 / 40, který přepisuje osud lidí odcházejících z práce. Dříve systém dobrovolnou výpověď trestal jednotnou sazbou 45 %, nyní ale novela č. 120/2025 Sb. nastavuje stejná procenta podpory pro všechny.

Nezáleží tedy na tom, jestli pracovní poměr skončí výpovědí od zaměstnavatele, dohodou nebo rezignací zaměstnance. Dvaceti osmiletý, který odpracuje alespoň 12 měsíců a „praští dveřmi“, může první dva měsíce dostat 80 % čisté mzdy, další dva měsíce 50 % a zbytek podpůrčí doby 40 %, samozřejmě opět jen do stropu 38 537 Kč.

Na délku podpory má ale pořád zásadní vliv **věk**. Systém rozděluje uchazeče takto:

• do 52 let maximálně 5 měsíců podpory,
• mezi 52 a 57 lety maximálně 8 měsíců,
• nad 57 let až 11 měsíců podpory.

Lidé nad 52 let mají navíc výhodu i v samotných procentech. 80 % průměrného čistého výdělku pobírají ne dva, ale první tři měsíce, dalších tři měsíce klesá podpora na 50 % a teprve pak na 40 %. Systém tak zřetelně zvýhodňuje starší nezaměstnané proti mladším ročníkům.

Do celé konstrukce ale vstupuje tvrdá podmínka, o které mnoho uchazečů slyší poprvé až na přepážce úřadu práce. Zákon o zaměstnanosti v § 39 vyžaduje, aby uchazeč v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, jinak stát podporu vůbec nevyplatí, ani v podobě procent z poslední mzdy. Podmínka vyplývá přímo ze znění zákona o zaměstnanosti.

Pokud člověk sice dvanáct měsíců pojištění splní, ale nedokáže doložit svůj průměrný čistý výdělek, úřad práce použije pevné částky 19 269 Kč, 9 635 Kč a 7 226 Kč podle jednotlivých fází podpůrčí doby. Tyto sumy vycházejí z násobků průměrné mzdy 48 171 Kč, takže i tady platí, že systém se pevně drží oficiálních statistik.

Existují ale situace, kdy člověk ani po letech práce nedostane ani korunu, i když jinak podmínku pojištění splní. § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti jasně říká, že nárok na podporu nevzniká uchazeči, kterého zaměstnavatel v posledních šesti měsících vyhodil kvůli porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, včetně zvlášť hrubého porušení léčebného režimu v době pracovní neschopnosti.

Právě tady naráží mnoho lidí, kteří po okamžitém zrušení pracovního poměru automaticky čekají svých „80 %“, ale úřad práce jim po nahlédnutí do důvodu skončení oznámí nulový nárok. A tím ještě zdaleka nekončí seznam pravidel, která umí z vysněné „bavlnky“ udělat mnohem tvrdší podmínky.

Podpora nebo brigáda: stát vás nutí vybrat si jednu hru

V hlavách mnoha lidí se maluje pohodlný scénář: úřad práce vyplatí podporu, k tomu menší brigáda za pár tisíc a rodinný rozpočet téměř nic nepocítí. Jenže zákon tenhle populární „fígl“ rozstřihne velmi ostře.

Systém totiž dovolí jen tzv. nekolidující zaměstnání s příjmem do 11 200 Kč měsíčně, a to ještě za cenu pozastavení samotné podpory. Limit odpovídá polovině minimální mzdy 22 400 Kč pro rok 2026 a vztahuje se pouze na pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

Naopak dohoda o provedení práce zaevidovaného uchazeče z evidence přímo vyřazuje. Úřad práce ve svých metodikách vysvětluje, že uchazeč může během evidence uzavřít nekolidující pracovní poměr nebo DPČ a udržet si výdělek pod hranicí 11 200 Kč, ale po dobu tohoto vztahu stát neposílá podporu v nezaměstnanosti. Ta se obnoví až po skončení přivýdělku.

V praxi to znamená, že člověk si musí každý měsíc vybrat režim:

• buď pobírá podporu v nezaměstnanosti a oficiálně nepracuje,
• nebo pracuje v omezeném rozsahu s nízkým výdělkem a podporu dočasně nedostává.

Žádná legální kombinace „obojí zároveň“ v jednom období přes kontrolu systému neprojde. Kdo si během podpory nechá posílat peníze na DPP nebo na vyšší vedlejší úvazek, riskuje okamžité vyřazení z evidence a ukončení nároku, protože zákon takové kombinace bere jako porušení podmínek uchazeče.

Nezaměstnaní Češi se tedy opravdu mohou mít jako v bavlnce, ale jen v úzkých mantinelech přísných pravidel. Na štědrou podporu dosáhne jen ten, kdo předtím vydělával hodně, odpracoval alespoň 12 měsíců, neskončil kvůli zvlášť hrubému porušení a zároveň přijme fakt, že v měsících s podporou musí zapomenout na oficiální přivýdělky. Nakonec systém nabízí dvě rozdílné hry, pravidla podpory nebo pravidla brigád, a v každém období dovolí zvolit jen jednu z nich, což spoustě lidí dojde až ve chvíli, kdy už prostor na chybu nemají.

Článek Nezaměstnaní Češi se mají jako v bavlnce. Od státu měsíčně dostanou až 38 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy vám počasí opravdu zakáže práci venku

Podle striktního nařízení vlády č. 361/2007 Sb. smí člověk při mrazu mezi −20,1 a −30 °C pracovat venku jen 30 minut v kuse, pak musí následovat přestávka. A pokud korigovaná teplota klesne pod −30 °C, zákon venkovní práci zakazuje úplně. O dalším pokračování tedy rozhoduje paragraf, ne odvaha nebo tlak na termín.

Do hry navíc vstupuje takzvaná korigovaná teplota. Stejných −15 °C na teploměru se při silném větru na papíře promění v hodnotu, která už může spouštět omezení práce. Tabulka v příloze nařízení totiž zohledňuje wind chill efekt, tedy ochlazování větrem. Mnoho firem přesto sleduje jen „kolik ukazuje teploměr na zdi“ a vítr ignoruje, i když právě on často rozhodne, jestli zákon mráz ještě toleruje, nebo už práci stopuje úplně.

Ještě přísnější pravidla platí pro práci ve výškách. Nařízení vlády č. 362/2005 nařizuje přerušit práce na střechách, lešeních a žebřících už při teplotách nižších než −10 °C, při sněžení, tvorbě námrazy, silném větru nebo při dohlednosti pod 30 metrů.

• teplota nižší než −10 °C
• sněžení nebo tvorba námrazy
• silný vítr
• dohlednost pod 30 metrů

V praxi však montéři a klempíři i v takových podmínkách lezou na střechu, „aby byl kšeft“, i když případný pád může zkomplikovat i pojistné plnění. A přesně tady se otevírá další otázka: co všechno vám v zimě musí zaměstnavatel dát, když už vás v mrazu nechá pracovat.

Mráz na stavbě: na jaké vybavení a pauzy máte nárok

Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 10 °C, míč je podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jednoznačně na straně zaměstnavatele. Zákon mu ukládá povinnost vybavit vás teplým pracovním oděvem s dostatečnou tepelnou izolací.

Pokud se korigovaná teplota propadne na 4 °C a níže, musí zaměstnavatel dodat navíc rukavice a pracovní obuv, které před chladem reálně ochrání. Týká se to silničářů, venkovního úklidu, skladníků u ramp i vrátných u otevřených vrat. Nikdo z nich nemá povinnost mrznout „v civilu“.

Stejný předpis zároveň přikazuje, aby zaměstnavatel po dvou hodinách práce v korigovaných 4 °C a méně pustil lidi na minimálně desetiminutovou bezpečnostní přestávku do ohřívárny vyhřáté alespoň na 22 °C. K tomu musí zajistit teplý ochranný nápoj v množství nejméně 0,5 litru za osmihodinovou směnu.

Odborné texty z oblasti BOZP přesto popisují stavby, kde se dělníci chodí klepat na záchod nebo do auta a „ohřívárna“ existuje jen v dokumentaci. Pokud v takových podmínkách pracujete, nečerpáte žádnou laskavost, ale přicházíte o to, co vám právní předpisy přímo přiznávají.

Někdy ale mráz a vítr utáhnou šrouby tak, že se práce zastaví úplně. Zákoník práce v § 207 písm. b) takovou situaci označuje jako překážku na straně zaměstnavatelenáhradu mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku, pokud vás firma nepřevede na jinou vhodnou práci. Právní výklady zároveň varují, že zaměstnavatel nesmí takovou překážku maskovat nuceným neplaceným volnem a dovolenou může podle § 217 nařizovat jen s předstihem a za jasných podmínek.

A právě tady přichází další scénář, který mnoho lidí podceňuje: co když se kvůli počasí do práce nedostanete vůbec.

Když doprava zkolabuje: kdy vám šéf musí volno omluvit

Sněhová kalamita zastaví tramvaje, autobusy i vlaky a vy stojíte na zasněžené zastávce bez šance dorazit včas. Příloha k nařízení vlády č. 590/2006 takovou situaci popisuje jako nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, kvůli kterému se zaměstnanec nemůže dostavit do práce jiným přiměřeným způsobem.

Tuto situaci uznává jako důležitou osobní překážku v práci s nárokem na pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnavatel takovou absenci omluví, ale mzdu už neposkytne, takže se často vyplatí hledat rozumnou dohodu, třeba v podobě napracování.

Stejná příloha navíc pamatuje na lidi s těžkým zdravotním postižením. Pokud počasí znemožní jejich cestu autem nebo jiným nehromadným dopravním prostředkem, předpis jim dává právo na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Rodiče zase chrání zákon o nemocenském pojištění. Pokud je škola uzavřena kvůli nepředvídané události, kam právní výklady řadí i extrémní počasí, náleží jim ošetřovné po dobu 9 kalendářních dnů, u samoživitele až 16 dnů. Stát dávku nastavuje na 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jak shrnuje například přehled České správy sociálního zabezpečení.

Někteří lidé tak opravdu v kalamitě do práce nejedou a zákon je přitom plně kryje. Přesto mezi zaměstnanci koluje nebezpečný mýtus, který jim může zbytečně brát peníze i nervy.

Dovolená není povinnost: co vám šéf může nařídit a jak se domluvit

Mezi lidmi se často říká, že při vánici „musí obětovat dovolenou“, jinak riskují postih. Nařízení vlády č. 590/2006 však řeší výhradně pracovní volno a otázku dovolené nechává na zákoníku práce.

Ten v § 217 jasně říká, že šéf nesmí nařizovat dovolenou na dobu jiných osobních překážek bez dohody se zaměstnancem. Jinými slovy, pokud jste doma proto, že doprava nebo škola zkolabovala kvůli počasí, dovolená není něco, co vám může zaměstnavatel jednostranně „připsat na účet“.

Metodické materiály Státního úřadu inspekce práce k mimořádným událostem navíc připouštějí, že se obě strany mohou domluvit například na home office, náhradní směně nebo napracování místo neplaceného volna. Možností, jak situaci vyřešit bez zbytečného konfliktu i bez porušení zákona, je tedy víc.

Počasí neovlivníte, ale jestli v něm bez řečí riskujete zdraví a příjem, nebo se opřete o zákon a férovou domluvu se šéfem, už z velké části držíte ve vlastních rukou. Až příště teploměr klesne hluboko pod nulu, bude to přesně ten moment, kdy se tyto znalosti mohou hodit víc, než si dnes připouštíte.

Článek Když je venku špatné počasí, někteří lidé nemusí do práce. Spousta Čechů o tom neví se nejdříve objevil na Události247.cz.

Češi si polepší, firmy zvedají platy

O tom, že se chystá výrazné přidávání, vás redakce Událostí247 informovala už v průběhu listopadu minulého roku. Průzkumy potvrzují, že platy bude zvyšovat téměř polovina firem a mnozí si polepší o tisíce korun. Podle nejnovějšího čtvrtletního průzkumu personální agentury Předvýběr.CZ, který mapuje nálady mezi stovkou tuzemských manažerů a personalistů, plánuje v letošním roce zvyšovat mzdy téměř 40 % firem. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o projev skvělé kondice podniků, realita je však mnohem prozaičtější. Zaměstnavatelé se ocitli v pasti.

Není přidávání jako přidávání. Podle Františka Boudného, ředitele výše zmíněné agentury, totiž firmy nepřidávají proto, že by se jim dařilo, ale proto, že musí. Tento fenomén potvrzují i tvrdá data – podíl firem, které u výběrových řízení potkávají dostatek vhodných kandidátů, se propadl z necelé třetiny na pouhých 17 %. Pokud už firma někoho najde, musí často přeplatit konkurenci, což automaticky zvedá mzdovou hladinu v celém oboru. Zaměstnanci chtějí více peněz, více jim záleží na výběru dobře placené pozice a přiklánějí se většinou k té nejlepší finanční nabídce. No a jelikož je zaměstnanců nedostatek, firmy jim častokrát musí nabízet vyšší platy.

Potvrzuje to i prudký nárůst fluktuace. Ještě loni hlásilo zvýšený odchod zaměstnanců pouze 6 % podniků, dnes je to už 19 %. Zaměstnanci si v roce 2026 plně uvědomují svou cenu. Strach ze ztráty zaměstnání vystřídal pragmatismus – pokud konkurence nabídne o pár tisíc víc nebo lepší benefity, lidé neváhají a odcházejí.

O kolik si zaměstnanci polepší

Podle průzkumu společnosti Proxima se firmy chystají navyšovat platy v průměru o 3 %. Vůbec nejvíce by se mělo přidávat v Libereckém kraji, kde se očekává navýšení platů v průměru o 4,5 procenta. Existují ale i firmy, které vůbec platy navyšovat nebudou, ale také ty, které je zvýší o 10 %. Zdaleka největší navýšení zažijí zaměstnanci v oboru IT, telekomunikacích, médiích a online službách. Ekonomové z České bankovní asociace však pracují s jinými čísly – podle nich se budou částky na výplatních páskách zvyšovat v průměru o 5,6 %. Jak redakce Událostí247 spočítala, pokud zaměstnanec momentálně pobírá průměrnou mzdu (48 295 Kč), pak by si mohl polepšit přibližně o 2 700 Kč.

No a jak to bude vypadat v budoucnu? Pokud nedojde k výraznějšímu ekonomickému otřesu, který by zvýšil nezaměstnanost, bude tlak na mzdy pokračovat i ve druhém pololetí. Firmy budou muset kromě peněz stále častěji nabízet i nefinanční hodnoty – flexibilitu, stabilitu a smysluplnou firemní kulturu. Pro ty, kteří se nedokážou přizpůsobit mzdovému tempu nebo nenabídnou moderní pracovní prostředí, bude boj o přežití v „post-optimistické“ ekonomice roku 2026 stále tvrdší.

Článek Jste zaměstnaní? Letos pravděpodobně dostanete přidáno, někteří lidé až tisíce korun měsíčně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výplata přes 250 000 Kč

Vůbec nejlépe placeným povoláním je výše zmíněný řídící letového provozu. V Česku jich je okolo 500 a dnes berou opravdu pohádkový plat. Důvod? Extrémní nároky na psychickou odolnost, nutnost stoprocentního soustředění a chronický nedostatek zaměstnanců. A kolik že berou? V prvním pololetí roku 2025 dosáhl medián jejich hrubých mezd 288 609 Kč měsíčně, zatímco průměrná mzda činila 267 135 Kč. Těsně v závěsu se drží další letecké profese, jako jsou elektrotechnici navigačních zařízení (medián 197 297 Kč) či piloti a navigátoři. Letecký sektor tak zůstává nejlukrativnějším odvětvím v zemi.

Dobře oceněná je i informatika

No a pak je tu informatika. Zatímco letectví je o raritních dovednostech, sektor informačních technologií a nákupu je o masivnější poptávce. Specialisté v oblasti prodeje a nákupu IT si v průměru přijdou na 124 629 Kč měsíčně, přičemž medián se drží nad hranicí 107 tisíc korun. Vývojáři softwaru, kteří tvoří páteř moderní digitalizace, pak s průměrem 113 115 Kč potvrzují, že technologický hlad po expertech neutichá ani v roce 2026. A rozhodně nebude utichat ani v budoucnosti, i když, jak už redakce Událostí247 zmiňovala, některé operace mohou být nahrazeny umělou inteligencí.

Samostatnou kapitolu statistik píše Praha. Ve druhém čtvrtletí roku 2025 zde průměrná hrubá mzda dosáhla hodnoty 62 472 Kč, což je o necelých 13 tisíc více, než činí celorepublikový průměr – 49 402 Kč. Vysoká čísla v metropoli jsou dána koncentrací centrál bank, pojišťoven a technologických firem, ale také vyšší vzdělanostní strukturou obyvatel. Jenže jak už všichni víme, každá mince má dvě strany a vysoká průměrná mzda je tu vykoupena vysokými náklady.

Článek Které profese si vydělají přes 100 000 Kč měsíčně? Dobře placení jsou piloti, vývojáři i řemeslníci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zalando propustí 2 700 zaměstnanců

Oblíbený e-shop Čechů Zalando se nedávno rozhodl k radikálnímu kroku – uzavře své obří distribuční centrum v Erfurtu, které bylo dlouhá léta pilířem jeho logistiky ve východní části země. Tento krok není jen izolovaným rozhodnutím jednoho managementu, ale odrazem hluboké transformace, kterou evropský e-commerce trh v roce 2026 prochází.

Logistické centrum v durynském Erfurtu zahájilo provoz v roce 2012 a ve své době patřilo k nejmodernějším areálům svého druhu v Evropě. Rozhodnutí o jeho uzavření, které má být završeno do konce roku 2026, zasáhne přibližně 2 700 zaměstnanců. Pro region jde o citelnou ránu, neboť Zalando patřilo k největším soukromým zaměstnavatelům v oblasti. Důvodem uzavření logistického centra je reorganizace celoevropské logistické sítě. Podle vedení Zalanda se navíc společnost chystá i neobnovovat smlouvy s externími provozovateli celkem tří logistických lokalit v zahraničí. Tady už by čeští zákazníci mohli narazit na problém.

Co to znamená pro Čechy

Uzavření německého skladu v Erfurtu může na první pohled působit jako čistě lokální problém, ale v úzce propojeném světě evropské logistiky má tento krok přímé dopady i na český trh. Vzhledem k tomu, že Češi patří mezi věrné zákazníky Zalanda a oceňují především rychlost doručení, je otázka změny logistické trasy klíčová. Zalando má momentálně distribuční střediska ještě v Polsku, Španělsku, Francii, Nizozemsku, Itálii a Švédsku, každopádně tři z nich (zatím není známo které) mají brzy skončit.

Pokud se bude jednat o polské středisko, pak by Češi mohli narazit na zásadní problém. Drtivá většina objednávek totiž do Česka proudí právě z Polska. Samotná reorganizace však úzce souvisí s navázáním partnerství Zalanda a About You v minulém roce. Je tak pravděpodobné, že vzniknou nová logistická centra. Zda tomu tak bude a jak daleko se od Česka budou nacházet, zatím není jisté. Jedno však jisté je – díky spolupráci zmíněných společností čeká na české zákazníky širší dostupnost zboží.

Článek Známý e-shop Zalando propustí skoro 3 000 lidí. Zavře své centrum v Německu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Velké korporáty propouštějí

Nestlé, Coca-Cola nebo letecká společnost Lufthansa – to je jen několik z mnoha společností, které letos hromadně propouštějí. Proč? Kvůli snaze o radikální snížení provozních nákladů. Ukázkovým příkladem je již výše zmíněný švýcarský koncern Nestlé, který zaměstnává více než 250 000 lidí – zatím. V letošním a příštím roce má totiž v plánu zrušit 16 tisíc pracovních míst, což by společnosti mělo ušetřit přibližně miliardu švýcarských franků ročně. Coca-Cola zase ruší místa na centrále v Atlantě, tam taktéž přijde o práci několik tisíc zaměstnanců.

Propouštění se týká i těch společností, které jsou nám, Čechům, o něco blíže. Například německý výrobce nákladních vozů MAN se chystá v Německu zrušit okolo 2 300 míst. Na vině je výrazný výrobní útlum, přechod na elektromobily a tlak na snižování uhlíkové stopy. O pracovní místo pak přijdou především ti, kteří pracují u pásu. Důvodem je opět automatizace a vysoké náklady na investice do softwaru.

Koho se propouštění týká nejvíce

V posledních měsících se výrazně mění profil ohroženého zaměstnance. Nejde již jen o manuální pracovníky, ale i o ty, kteří například pracují v IT. To je mimochodem obor, který byl dlouhá léta považován za nedotknutelný. Jenže korporace jako Meta, Microsoft či Google investují miliardy dolarů do rozvoje umělé inteligence a juniorské pozice tak nahrazuje AI. Nejvíce se pak propouštění týká těchto oborů:

• Střední management a administrativa: Pozice zaměřené na reportování a koordinaci jsou první na řadě při „zjednodušování struktur“.
• Konzultanti a junior IT pozice: Jednoduché kódování a rutinní analýzy dat jsou dnes pro firmy levnější přes AI.
• Logistika a výroba: Neustálý tlak na automatizaci skladů (zejména u gigantů typu Nestlé) snižuje potřebu lidské obsluhy.

Trh práce prochází výraznou změnou – propouští se v korporátech, kde je zaměstnanců kvůli vývoji AI nadbytek, a mezitím se volá po pracovnících v řemeslech a expertech, které jednoduše AI nenahradí. Lidé odcházející z administrativy velkých firem se tak pravděpodobně budou muset rychle rekvalifikovat.

Článek Blíží se hromadná propouštění. Velké firmy hledají úspory a přecházejí na automatizaci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Služby letos zdraží

Hlavní příčinou, proč kadeřnictví, opravny nebo lékařské ordinace zdražují rychleji než supermarkety, je podíl lidské práce. V továrně lze zdražení energií částečně kompenzovat automatizací. U kadeřníka nebo instalatéra však nic takového neexistuje – jejich hlavním nástrojem jsou ruce a automatizace v těchto oborech neexistuje. To ale není jediný důvod, proč se cena služeb zvyšuje. Zaměstnanců je nedostatek, navíc se nám jako společnosti daří lépe. Jde o paradox, který pro Deník popsal Jaromír Šindel, ekonom České bankovní asociace.

V Česku momentálně dochází k tomu, že lidé bohatnou a přirozeně chtějí více služeb. Od cestování přes péči o tělo až po údržbu domácnosti. O sektor služeb je vyšší zájem, bohužel pracovníků je nedostatek. Práce člověka tvoří v oborech v oblasti služeb největší nákladovou položku, a protože je pracovníků na trhu kvůli demografickému poklesu stále méně, jejich cena (mzda) logicky roste.

Známý majitel salonů Tomáš Arsov otevřeně popisuje tlak, kterému čelí drobní podnikatelé v osobních službách. Kadeřnictví je energeticky náročný provoz – fénování, svícení a ohřev vody tvoří fixní náklady, které spolu s nájmem neustále rostou. K tomu je třeba připočítat odvody za zaměstnance, které se v roce 2026 opět zvýšily. Pro podnikatele v tomto oboru je zvyšování cen otázkou přežití, nikoli maximalizace zisku. Pokud by nereagovali na inflaci a rostoucí náklady, hrozila by jim likvidace. Zákazník tak neplatí jen za um a čas kadeřníka, ale i za zvýšené náklady na provoz provozovny v atraktivní lokalitě.

O kolik si Češi připlatí

Přestože tempo růstu cen ve službách podle analytiků mírně zvolňuje oproti šokům z let 2022-2024, k poklesu cen rozhodně nedojde. Ekonom Jaromír Šindel vnímá současný vývoj pozitivněji v tom smyslu, že největší cenové skoky máme za sebou. Nicméně v odvětvích s vysokým podílem lidské práce zůstane inflace vyšší než u zboží.

Například v segmentu kadeřnictví, manikúry a kosmetiky je zdražování nejviditelnější. Podle výpočtu redakce Událostí247 z ceníků kadeřnictví po celé ČR se průměrná cena pánského střihu v krajských městech v roce 2026 posunula k hranici 500 Kč. U dámských návštěv zahrnujících barvení není výjimkou účet přesahující 3 000 Kč. Co se instalatérů, elektrikářů nebo automechaniků týká, ti jsou v roce 2026 nedostatkovým zbožím. Nedostatek učňů v kombinaci s vysokou poptávkou posouvá hodinovou sazbu řemeslníků nahoru. Za výjezd a hodinu práce specialisty dnes lidé v Praze či Brně běžně platí 800-1 200 Kč bez započtení materiálu.

Článek Kadeřnictví, opravy i zdravotní péče letos zdraží. Češi si za služby připlatí stovky až tisíce korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Někteří úředníci přijdou letos o práci

Jak již redakce Událostí247 zmiňovala výše, o práci má přijít v letošním roce celkem 322 úředníků. Největší škrty se dotknou Úřadu vlády, kde má počet zaměstnanců klesnout ze současných 643 na 543. Podle premiéra nejde o jednorázový zásah, ale o postupný proces. Už dříve avizoval, že chce na tomto úřadu zrušit až 300 míst, tedy téměř polovinu stávajícího stavu. Nynější snížení tak označuje „pouze“ za první fázi.

Kromě Úřadu vlády se personální úspory projeví také na ministerstvu financí a na ministerstvu průmyslu a obchodu. Právě ministerstvo financí plánuje výraznější reorganizaci, v jejímž rámci má dojít ke zrušení tří sekcí z celkových deseti a ke snížení počtu systemizovaných míst nejméně o 57. Podle vedení resortu se tím organizační struktura vrátí zhruba na úroveň roku 2021.

Propouští se i na dalších úřadech

Další reorganizace se chystají i na jiných úřadech. Na ministerstvu práce a sociálních věcí má dojít k omezení sekce pro rodinu a ochranu dětí, včetně zrušení odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí. Změny oznámilo také ministerstvo životního prostředí, kde má skončit sekce ochrany klimatu. Podle vlády jde o snahu zefektivnit státní správu, snížit provozní náklady a odstranit duplicitní činnosti.

Kabinet zdůrazňuje, že nejde o politické čistky, ale o racionální úpravy, které mají zvýšit efektivitu fungování státu. Kritici naopak upozorňují, že rušení celých sekcí a odborů může mít dlouhodobé dopady na schopnost státu řešit složité agendy a varují před ztrátou odborného know-how. V posledních dnech kritici hlasitě kritizují i snahu vlády o zrušení či výraznou úpravu dosavadního služebního zákona. Pokud se tak skutečně stane, zaměstnávání státních úředníků by se podrobovalo běžnému pracovnímu poměru.

Článek Nová vláda bude hromadně propouštět úředníky. O práci brzy přijdou stovky z nich se nejdříve objevil na Události247.cz.

Změny týkající se brigád

U dohody o provedení práce platí, že odvody na sociální a zdravotní pojištění se neodvádějí do určité výše měsíčního příjmu u jednoho zaměstnavatele. Tato výše byla v minulém roce nastavena na 11 500 korun, letos se ale posouvá na 12 000 korun. Důvodem není politické rozhodnutí, ale automatický výpočet navázaný na průměrnou mzdu. Ta se pro letošní rok stanovila na 48 967 korun a pojistné se začíná odvádět od její čtvrtiny, zaokrouhlené dolů na celé pětistovky.

Prakticky to znamená, že brigádník si může měsíčně vydělat o několik stovek více, aniž by mu z odměny odešly povinné odvody. Jakmile ale limit 12 000 korun u jednoho zaměstnavatele překročí, vzniká povinnost platit pojistné stejně jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec v takovém případě odvádí 7,1 procenta mzdy na sociální pojištění a 4,5 procenta na zdravotní pojištění. Další část za něj pak doplácí zaměstnavatel.

Změna se týká výhradně dohody o provedení práce. U dohody o pracovní činnosti zůstává hranice pro odvody beze změny, tedy na 4 500 korunách měsíčně. Jakmile je tento limit překročen, pojistné se odvádí vždy, bez ohledu na výši dalšího příjmu.

Výdělky se nesčítají

Důležité je také pravidlo, že limity se posuzují vždy zvlášť u každého zaměstnavatele. Pokud má člověk více brigád u různých firem, příjmy se nesčítají. Může se tak stát, že si u dvou zaměstnavatelů vydělá například po 11 tisících korunách a z žádného z těchto příjmů nebude platit sociální ani zdravotní pojištění. Nebo si naopak vydělá 12 tisíc korun u dvou zaměstnavatelů a bude muset sociální a zdravotní pojištění platit dvakrát.

Samostatnou kapitolou je pak zdanění příjmů. Odměny z dohod podléhají dani z příjmů ve výši 15 procent. Daň je ale možné výrazně snížit uplatněním slevy na poplatníka, která letos činí 30 840 korun za rok, tedy 2 570 korun měsíčně. Aby bylo možné tuto slevu uplatňovat průběžně už během roku, je nutné podepsat prohlášení poplatníka daně, takzvaný růžový formulář.

Neznamená to však, že ten, kdo růžový formulář nepodepíše, přijde o slevu definitivně. Uplatnit ji lze i zpětně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně. Finanční úřad pak přeplatek na dani vrátí, a to i v případě, že člověk jinak nemá povinnost daňové přiznání podávat.

Článek Stát rozhodl: Kdo letos půjde na brigádu, dostane víc peněz. Může za to vyšší limit pro placení odvodů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jablotron znovu rozdává vysoký bonus

Zatímco v řadě firem se konec roku nese ve znamení symbolických odměn, v jablonecké skupině Jablotron dostává vánoční období zcela jiný rozměr. Zakladatel společnosti a jeden z nejbohatších Čechů Dalibor Dědek totiž už druhým rokem po sobě rozdělil mezi zaměstnance deset procent ze zisku firmy. Za rok 2024 to znamenalo částku 685 milionů korun.

Na podíl ze zisku mají nárok všichni zaměstnanci, kteří ve skupině odpracovali alespoň pět let. Z celkových zhruba šesti set lidí tuto podmínku splnilo 441 pracovníků napříč profesemi – od technických pozic přes administrativu až po pomocné profese. Program je nastavený tak, aby se na výsledcích firmy podíleli skutečně všichni bez rozdílu funkce či hierarchie.

Ne každý si ale peníze okamžitě vybral. Zatímco v prvním roce o výplatu požádalo 243 lidí, letos to bylo zhruba 210 zaměstnanců. V průměru tak jednotlivé částky přesahují 300 tisíc korun, konkrétní suma se ale liší podle toho, zda si zaměstnanci nechali peníze vyplatit už v minulém roce, nebo je dál spořili. Celkově už Jablotron svým lidem z tohoto programu vyplatil, včetně souvisejících odvodů a pojištění, více než 168 milionů korun.

Jablotron nabízí i možnost spoření

Jak redakce Událostí247 zjistila, zaměstnanec, který má nárok na odměnu, si ji nemusí okamžitě vybrat a může využít mechanismus spoření. V praxi to vypadá tak, že zaměstnanci, kteří si peníze nevybrali, je mají na speciálním virtuálním účtu s pevným úrokem. Ten je dlouhodobě výhodnější než běžné bankovní produkty. Jen v loňském roce činil úrok sedm procent. Podle projektové manažerky společnosti Terezy Nalezené si například 27 zaměstnanců dosud nenechalo vyplatit ani korunu a na účtech tak mají naspořeno zhruba půl milionu korun.

Zatímco některé firmy rozdávají svým zaměstnancům nejrůznější poukazy a ty štědřejší dokonce třináctý plat, Jablotron posouvá odměňování zaměstnanců na úplně novou úroveň. Myšlenka rozdělování zisku vznikla už v roce 2022, kdy Dalibor Dědek rozhodl, že desetina hospodářského výsledku firmy bude pravidelně směřovat k zaměstnancům. Původně se počítalo s tím, že lidé budou moci o peníze žádat až po pěti letech spoření, nakonec se ale vedení rozhodlo lhůtu zkrátit a umožnit první výplaty už po roce.

Článek Zaměstnanci české firmy Jablotron jásají: K výplatě dostanou navíc dohromady přes 500 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zaměstnanci se dočkají významné změny

Evropská unie nedávno přijala novou směrnici, která vychází z dlouhodobých dat. Ty ukazují, že rozdíly v platech mezi muži a ženami v Evropě přetrvávají. V průměru ženy v EU vydělávají zhruba o 13 procent méně než muži. Nejde přitom jen o přímou diskriminaci, ale o kombinaci faktorů – nižší zastoupení žen ve vedoucích funkcích, koncentraci v hůře placených oborech, častější přerušování kariéry kvůli péči o rodinu i přetrvávající stereotypy. Tyto rozdíly se pak následně promítají do nižších důchodů a vyššího rizika chudoby ve stáří. Zaměstnanci se ale brzy setkají s vyšší transparentností a dostanou tak lepší možnost porovnávat pracovní pozice u vícero firem.

Od 7. června 2026 dostanou zaměstnanci právo požádat zaměstnavatele o informace týkající se jejich odměňování. Konkrétně půjde o možnost zjistit nejen vlastní mzdu, ale také průměrnou výši odměny u kolegů, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Tyto informace musí zaměstnavatel poskytnout písemně a zároveň zaměstnance informovat o tom, že takové právo mají. Zásadní změnou je také skutečnost, že firmy nesmí pracovníkům bránit v tom, aby o své mzdě otevřeně mluvili.

Tyto takzvané mzdové reporty mají umožnit kontrolu, zda ve firmě nedochází k systematickým rozdílům mezi ženami a muži. Zveřejňované údaje se nebudou týkat jen základních mezd, ale i bonusů, prémií a dalších pohyblivých složek. Součástí reportingu má být také rozdělení zaměstnanců do mzdových pásem a srovnání mediánových mezd.

Rozdíly v platech se mají snížit

Evropská unie navíc bude usilovat i o to, aby se rozdíly mezi platy žen a mužů snížily na co nejnižší minimum. Zásadní hranicí, kterou směrnice zavádí, je pětiprocentní rozdíl v odměňování. Pokud zaměstnavatel nedokáže objektivně vysvětlit, proč rozdíl přesahuje tuto hranici – například rozdílnou kvalifikací, praxí nebo odpovědností, bude muset situaci napravit. Směrnice počítá s tím, že náprava by měla proběhnout nejpozději do šesti měsíců od zjištění problému. Firmy tak budou nuceny mít transparentní a obhajitelný systém odměňování.

Evropská legislativa zároveň doporučuje, aby zaměstnavatelé hodnotili pracovní pozice podle jasných a předem stanovených kritérií. Mezi základní patří dovednosti, úsilí, míra odpovědnosti a pracovní podmínky. Smyslem je umožnit srovnání i mezi pozicemi, které se na první pohled liší, ale mají obdobnou hodnotu pro firmu. Transparentní systém má snížit prostor pro nahodilé nebo subjektivní rozhodování o mzdách a zároveň umožnit zaměstnancům, aby dosáhli lepšího finančního ohodnocení.

Článek Zajímá vás kolik bere váš kolega? Brzy se to dozvíte, firma bude mít nově povinnost vám to sdělit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jen 2 svátky vyjdou na víkend

Kalendář pro rok 2026 potěší všechny pracující Čechy. Jak redakce Událostí247 ověřila, oproti letošnímu roku totiž na všední dny připadá ještě o 1 svátek více. Kromě dovolené tak lidé mohou počítat s dalšími 11 dny volna navíc. A co víc, hned několik státních svátků připadne na dny, které prodlouží víkend, tedy na pátek či pondělí.

Hned začátek roku nabídne příjemnou příležitost k prodlouženému víkendu. Novoroční volno připadá na čtvrtek a kdo si přidá pátek, získá souvislé čtyři dny volna. Silný blok volných dnů pak nabídne také jaro. Velikonoce příští rok připadnou na začátek dubna a díky Velkému pátku a Velikonočnímu pondělí vznikne automaticky čtyřdenní volno bez nutnosti čerpat dovolenou. A hned měsíc na to se Češi mohou těšit na další várku prodloužených víkendů. Květnové svátky 1. a 8. května totiž budou v pátek, takže oba termíny přinesou třídenní volno.

Léto a podzim budou plné státních svátků

Na konci června tradičně začne letní volno všem školákům. Jak uvádí Ministerstvo školství, v roce 2026 připadne poslední školní den na 30. června. Hned týden na to nastane Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který sice připadne na neděli. Následující Den upálení mistra Jana Husa už ale bude v pondělí.

Podzim pak bude opět na volno velmi štědrý. Den české státnosti 28. září vychází na pondělí a přidává tak další třídenní víkend. Říjnový státní svátek oslavující vznik samostatného Československa sice bude neprakticky uprostřed týdne, 17. listopad však připadne na úterý, takže stačí přidat dovolenou v pondělí a rázem vzniká čtyřdenní prodloužený víkend. Konec roku pak tradičně uzavřou vánoční svátky. Štědrý den připadne na čtvrtek a kdo si přidá den volna, získá opět čtyřdenní odpočinek. Následující vánoční svátky pak budou v pátek a sobotu.

Článek Svátky v roce 2026: Čeká nás 8 prodloužených víkendů, nejvíc na jaře a na podzim se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bez práce budou další stovky lidí

Jak redakce Událostí247 zjistila, jedná se o společnost Erich Jaeger. Ta ve svém areálu v Kopřivnici vyrábí elektrosvazky, zejména pro automobilový sektor. Nyní však tuto svoji pobočku plánuje zcela uzavřít a z Česka zcela odejít. A s tím samozřejmě souvisí i propouštění zaměstnanců.

O práci tak podle aktuálních informací zatím přijde asi 150 lidí, což je zhruba polovina současného počtu zaměstnanců. Areál pak majitel firmy plánuje prodat a svou výrobu přesunout do Moldavska, kde jsou podle zjištění redakce Událostí247 výrazně nižší mzdové a provozní náklady.

Nezaměstnanost v kraji je vysoká

Zmíněné propouštění je dalším hřebíčkem do rakve situace zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Jak jsme dále zjistili z informací Úřadu práce, v listopadu byla v kraji druhá nejvyšší nezaměstnanost v celém Česku, a sice 6,3 procenta. To je navíc o 0,8 procenta víc než loni s této době. Například v Karviné, jednom z větších měst kraje, pak nezaměstnanost činila dokonce 9,4 procenta. Právě Karviná si pak drží ještě jedno nemilé prvenství. Je zde největší podíl lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Jak navíc předpovídají mnozí odborníci, množství nezaměstnaných lidí v Česku se bud v následujících měsících nadále zvyšovat. V Moravskoslezském kraji se už delší dobu mluví o změnách a nových příležitostech, ale lidé tu zatím vidí hlavně zavírání podniků a úbytek práce. A odchod firmy, jako je zmíněný Erich Jaeger, to jen potvrzuje.

Článek Místo vánočních bonusů výpověď: Z Česka odchází firma Erich Jaeger, propustí stovky lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Umělá inteligence se dere do popředí

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR společně s agenturou IPSOS a Českou spořitelnou zveřejnila nové výsledky rozsáhlého šetření, které mapuje stav domácího podnikatelského prostředí. Firmy hodnotily nejen své finanční zdraví, ale i přístup bank, míru inovací a překážky, se kterými se potýkají. Zároveň se také vyjadřovaly ohledně umělé inteligence a prozradily, jaké plány s ní do budoucna mají.

Průzkum prozradil, že do pěti let hodlá AI běžně využívat 41 procent firem. Jen pro porovnání, loni to bylo 26 procent. Největší zájem o tyto technologie mají podniky s vysokými obraty, které investují do inovací intenzivněji. Úspěch inovací firmy stále častěji měří zejména schopností zvyšovat produktivitu, efektivitu práce a snižovat provozní náklady. S tím vším může pomoci právě umělá inteligence.

Kdo je v největším ohrožení

Profesí, ve kterých mohou zaměstnanci přijít o své místo, existuje opravdu mnoho a ve zkratce se jedná o každé zaměstnání, kde je náplní práce poskytování informací a pomoci, psaní, výuka a poradenství. Podle CNBC jsou v největším ohrožení historici, tlumočníci a překladatelé, průvodčí a palubní personál, publicisté, pracovníci zákaznického servisu, obchodní zástupci prodeje služeb, programátoři strojů, prodejci jízdenek, telefonní operátoři a rozhlasoví moderátoři nebo DJové.

Pokud se AI naučí správně pracovat s informacemi, pak každý, kdo informace ve své profesi poskytuje, může být ve své práci ohrožen. Finanční poradenství, lidé pracující na zákaznických linkách, komentátoři sportovních utkání, ale také dabéři či moderátoři – ti všichni by mohli přijít v budoucnu o práci. Vzhledem k tomu, že automatizaci a zavedení AI plánuje 41 % firem, o své zaměstnání by mohly přijít desetitisíce lidí.

Článek Pracujete v tomto zaměstnání? Možná brzy přijdete o práci, vezmou vám ji nové technologie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lidé pracující na home office přijdou o peníze

Zákoník práce umožňuje dvě formy úhrady nákladů spojených s prací na dálku. Zaměstnavatel může buď kompenzovat skutečně prokázané výdaje – například podle vyúčtování energií, nebo může použít paušální částku za každou započatou hodinu práce mimo pracoviště. Výše tohoto paušálu vychází z údajů Českého statistického úřadu o spotřebě průměrné domácnosti, přepočtené na jednu dospělou osobu a jednu hodinu práce. V roce 2025 tato sazba činila 4,80 korun za hodinu, v příštím roce se ale sníží na 4,70 korun za hodinu – tedy o deset haléřů.

V Česku momentálně pracuje na dálku asi pětina zaměstnanců, každému z nich se ale sníží výplata o pár korun. V případě, že by zaměstnanec na home office odpracoval 160 hodin měsíčně, pak by jeho ztráta činila 16 korun. Ročně by tak přišel téměř o dvě stě korun. Jistě, jedná se o nízkou částku, ta se může ale snadno výrazně zvýšit. Vyhláška č. 474/2024 Sb. sice jasně stanovuje výši kompenzace, zaměstnavatelům však neukládá povinnost ji hradit.

Může se tak stát, že vám zaměstnavatel v příštím roce kompenzaci zruší a vy tak přijdete o 4,70 korun na hodinu. V kontextu toho, že měsíčně odpracujete 160 hodin na home office, je pak ztráta vysoká – až 750 korun měsíčně.

Jak to funguje

Zákon nechává rozhodnutí na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud se obě strany písemně shodnou, že zaměstnavatel náklady hradit nebude, nevzniká zaměstnanci na paušál žádný nárok. Je tedy důležité se na onu kompenzaci se zaměstnavatelem domluvit předem.

Výpočet paušální náhrady vychází z modelových údajů o spotřebě domácností. U některých typů energií je spotřeba během dne prakticky rovnoměrná – typicky jde o plyn, tuhá paliva nebo teplo na vytápění. U těchto položek byla proto využita třetinová hodnota denní spotřeby, tedy koeficient 0,3, odpovídající osmi hodinám práce z 24 hodin dne. Naopak elektřina, voda, kanalizace či svoz odpadu nemají rovnoměrnou denní spotřebu, a proto se na ně používá koeficient 0,4. Právě podle těchto koeficientů se vypočítává hodinová kompenzace, no a jelikož náklady klesají – například na energie, klesá i celková kompenzace.

Článek Každý pátý zaměstnanec v Česku dostane příští rok méně peněz. I vy? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Erich Jaeger propouští své zaměstnance

Stovky zaměstnanců kopřivnického výrobce elektrosvazků pro automobilky čelí nejisté budoucnosti. Společnost Erich Jaeger oznámila přibližně polovině ze zhruba tří set pracovníků, že s nimi končí, a to ještě před koncem roku. O dalším osudu zbytku zaměstnanců ani samotného provozu však firma mlčí. Závod, který funguje od roku 2005, jde do prodeje a budoucnost zaměstnanců je tak nejistá.

Společnost Erich Jaeger se chystá prodat celý areál, v plánu ho má pak do poloviny příštího roku kompletně vyklidit a nabídnout k dispozici. Než se tak ale stane, dočasně bude v areálu stále probíhat výroba, ta se však v průběhu následujících měsíců přesune jinam. Co se propuštěných zaměstnanců týká, ti zůstanou doma a bude jim dočasně vyplácena 100% mzda. Co bude se zbylými zaměstnanci, není známo, jedno ale jisté je – firma v Česku končí.

Nezaměstnanost v Česku se prohlubuj

Firma Erich Jaeger působila v Česku od roku 1999, nejprve v Rožnově pod Radhoštěm, kde začala výroba. Kopřivnice se stala sídlem výroby před téměř dvaceti lety. Nyní však česká etapa firmy míří ke konci a stovky zaměstnanců řeší, co bude dál. Erich Jaeger je tak druhou velkou firmou v Moravskoslezském kraji, která se letos loučí se stovkami svých zaměstnanců.

Moravskoslezský kraj je momentálně podle Českého statistického úřadu krajem s druhou nejvyšší nezaměstnaností v Česku. O práci se v něm uchází 6,37 % obyvatel. Vůbec nejvyšší nezaměstnanost momentálně řeší obyvatelé Ústeckého kraje, tam dosahuje hodnoty 6,92 %. Meziročně se přitom počet volných pracovních míst snížil o 58 239, tedy o 71,4 %.

Článek Moravskoslezský kraj čeká tvrdá rána: Propouští 2 velké firmy, o práci přijdou stovky lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Firma 4 Kavky končí

Vydavatel deskových her 4 Kavky oznámil na svých stránkách ukončení činnosti. Rodinná firma, která se během pěti let stala známým hráčem na tuzemské scéně díky vlastním titulům i spolupráci s českými a zahraničními autory, se nedokázala vypořádat s levnými padělky prodávanými na čínské platformě Temu. Největší podíl na její nabídce tvořily tituly od japonského vydavatelství Oink Games, které měla společnost v Česku ve výhradní distribuci. Temu tyto hry ale předělávalo a prodávalo jen za pár korun.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Rodinné deskovkářství 4 Kavky (@4kavky)

„Před rokem se tu objevilo Temu s fejky her od Oink Games a nedává nám smysl tu proti nim dál stát. Takže mizíme ze scény. Mnozí čeští deskovkáři jasně hlasovali peněženkou pro fejky z Temu, ne pro originály od nás. Pochopili jsme, vyprodali vše a jdeme o dům dál. Nebo o kavčí hnízdo dál. Do úplně jiného oboru. Deskové hry už dál nebudeme ani vydávat ani dovážet,“ uvádí firma na svých webových stránkách. Kavkovi prozradili, že stát ani EU nijak nezasáhly, firma nemohla nic dělat a její osud zůstal čistě v rukou zákazníků, jejichž počet bohužel kvůli Temu začal klesat.

Hry od Oink Games z Temu sice na chvilku po zásahu Evropské komise zmizely, následně se ale zase znovu objevily a stále se vrací. Jak rodina sama popsala, je to boj s větrnými mlýny. Nakonec se tedy firma 4 Kavky rozhodla boj, který nemohla vyhrát, vzdát.

Firem ukončujících provoz přibývá

Firma 4 Kavky není jediná, která letos musela ukončit své působení na trhu. Jak redakce Událostí247 zmiňovala, problémy se nevyhnuly ani hodonínské mlékárně firmy Savencia, která vyráběla tavené sýry známých značek jako Apetito nebo Bambino. Výroba v Hodoníně bude ukončena v průběhu únoru následujícího roku a následně bude přesunuta do německého města Kempten, kde bude finančně efektivnější.

Firmy, které nekončí, jsou zase nuceny propouštět své zaměstnance. Letos se to týkalo například společnosti Deza, tedy chemičky sídlící ve Valašském Meziříčí. O své místo přišlo 123 zaměstnanců a toto propuštění tak opět prohloubilo míru nezaměstnanosti v Česku. Ta mimochodem v říjnu letošního roku stoupla na hodnotu 4,6 %.

Článek Oblíbená česká firma navždy končí. Češi neví, kde si teď budou kupovat oblíbené produkty se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak bude fungovat podpora v nezaměstnanosti

Jakmile se člověk ocitne bez zaměstnání, je to velmi nepříjemná situace plná nejistoty a stresu. Ministerstvo práce chce tyto pocity zmírnit a proto si připravilo výraznou změnu týkající se podpory v nezaměstnanosti. Doteď platilo pravidlo, že nezaměstnaná osoba dostávala první dva měsíce finanční podporu od úřadu práce ve výši 65 % průměrného výdělku v posledním zaměstnání. Další dva měsíce vyplácel 50 % průměrného výdělku a poté až do konce podpůrného období 45 %. Teď to ale bude jinak.

Už od ledna roku 2026 se ale mnohé změní. Výše i délka podpory se bude stále řídit věkem uchazeče, od příštího roku ale věkové kategorie budou mírně upravené. Uchazeči o podporu v nezaměstnanosti se však nemusí ničeho bát, ve výsledku si výrazně polepší. Takto bude podpora v nezaměstnanosti vypadat pro jednotlivé věkové skupiny:

Uchazeči do 52 let – 1.-2. měsíc 80 %, 3.-4. měsíc 50 %, 5. měsíc 40 %
Uchazeči do 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-8. měsíc 40 %
Uchazeči starší 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-11. měsíc 40 %

O kolik si uchazeči polepší

Abychom lépe vysvětlili, o jak výraznou změnu se jedná, redakce Událostí247 si pro vás připravila modelovou situaci. Dejme tomu, že si pan Novák (50 let) požádal na začátku roku o podporu v nezaměstnanosti. Jeho průměrná mzda v minulém zaměstnání dosahovala 50 tisíc korun, náležela by mu tedy následující finanční podpora: První dva měsíce by dostával 32 500 Kč, další dva měsíce 25 000 Kč a poslední měsíc 22 500 Kč. Za celou dobu (pět měsíců) na podpoře by tak získal 137 500 Kč. No a kolik by získal, kdyby si o podporu požádal v roce 2026?

V případě, že by pan Novák žádal o podporu v nezaměstnanosti v roce 2026, pak by mu stát vyplatil následující částky: První dva měsíce by dostával 40 000 Kč, třetí a čtvrtý měsíc 25 000 Kč a poslední měsíc pak 20 000 Kč. Ve výsledku by tak od státu během pěti měsíců na úřadu práce získal celkem 150 000 Kč. Díky sociální reformě by si tak polepšil o 12 500 Kč. Nová pravidla mají motivovat k rychlejšímu návratu na trh práce – kdo si práci najde hned v úvodu nezaměstnanosti, získá více peněz. Naopak dlouhodobě nezaměstnaní budou na konci pobírat nižší částky, což má tlačit k aktivnějšímu hledání práce.

Článek Kdo v roce 2026 přijde o práci, ten si polepší. Stát lidem bude jen tak platit klidně 30 000 Kč měsíčně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Polsko testuje čtyřdenní pracovní týden

Ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky začíná testovat čtyřdenní pracovní týden a firmám, které ho zavedou, nabízí na financování změny až 1 milion zlotých, tedy téměř 6 milionů českých korun. Do programu se celkem přihlásilo 90 organizací, mezi nimi veřejné instituce, místní samosprávy i firmy ze soukromého sektoru. Firmy a společnosti, které se projektu zúčastní, nesmí podle pravidel během trvání projektu snížit svým zaměstnancům mzdy.

Program začne 1. ledna 2026 a bude rozdělen na dva kvartály. V tom prvním budou muset firmy snížit svým zaměstnancům týdenní pracovní dobu o 10 %, tedy o čtyři hodiny. Ve druhém kvartálu ji pak budou muset snížit o 20 %, tedy o celý jeden den. Celý půlrok tak zaměstnanci zúčastněných firem a společností budou mít místo klasického pětidenního pracovního týdne pouze čtyřdenní.

Ministerstvo nabídlo účastníkům výběr z pěti možných přístupů, například zavedení volných dnů navíc, zkracování všech pracovních dní, nebo méně pracovních týdnů. Zatímco Livingston vsadil na kratší pracovní dobu rozloženou v týdnu, jiné organizace se rozhodly pro jiný směr. Společnost Sipmot například uvedla, že zaměstnanci dostanou více volných dnů. Podle programu by měla firma snížit zaměstnancům pracovní dobu v prvním kvartálu o čtyři hodiny týdně, tedy 16 hodin měsíčně. Pracovníci firem, které nabídnou místo kratší pracovní doby volné dny, mohou za první kvartál získat až 12 dní dovolené navíc.

Testuje se i v Česku

Od začátku roku 2025 se začal testovat kratší pracovní týden i u nás a uchyluje se k němu stále více firem. Redakce Událostí247 vyzpovídala už na jaře jednu ze svých pravidelných čtenářek, která si ho nemůže vynachválit. „Spousta lidí by si myslela, že zaměstnancům klesne produktivita, ale je to přesně naopak. Díky tomu, že musím mít vše hotovo už ve čtvrtek, musím makat jako šroub. Za ten volný pátek to ale stojí,” popsala paní Jana K. z Prahy, která má každý týden volný pátek, svou práci však musí stihnout už ve čtvrtek.

Stejné zkušenosti jsou přitom popisovány i z druhého pohledu, tedy ze strany vedoucích. „Zaměstnanci vidí ve čtyřdenním pracovním týdnu natolik velký benefit, že dokážou pracovat mnohem efektivněji a lépe si činnosti rozvrhnout, aby je zvládli v kratším čase, což je benefitem jak pro ně, tak pro firmu,” prozradila Markéta Lőrincza, vedoucí firmy Phonexia, která testuje čtyřdenní pracovní týden už několik měsíců. Pokud se české firmy budou setkávat s pozitivními zkušenostmi, pak je pravděpodobné, že se se čtyřdenním pracovním týdnem budeme setkávat stále častěji.

Článek Tito zaměstnanci budou mít od roku 2026 kratší pracovní dobu. Výplata jim zůstane stejná, to je sen se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejhůře placené práce v Česku

V Česku momentálně dosahuje průměrná hrubá mzda hodnoty 49 402 Kč, avšak pro mnohé se jedná o částku, na kterou ani zdaleka nedosáhnou. Nebudeme si nic nalhávat, spousta Čechů má mnohem nižší než průměrnou hrubou mzdu a mnozí mají co dělat, aby zvládli uživit sebe, natož rodinu. Častokrát se přitom jedná o takové jedince, kteří dřou od brzkého rána do pozdního odpoledne, a přesto se jejich výplata pohybuje jen pár stovek nad hranicí potřebné pro přežití.

V Česku existují zaměstnání a v nich zaměstnanci, kteří pobírají jen o trochu více než minimální mzdu. Ta je pro letošek nastavena na 20 800 Kč, přičemž po odečtení daní představuje zhruba 17 300 korun čistého. Zdá se vám to málo? No, takovou mzdu berou například uklízečky, jejichž výplaty se častokrát pohybují v průměru okolo 22 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu, který provedla redakce Událostí247 a využila k němu data z portálů pro nabídku práce. Mezi další nejhůře odměňované patří například švadleny, noční hlídači či kuchařky ve školních jídelnách. Nesmíme pak opomenout i pekaře, kteří kvůli špatným platovým podmínkám nechtějí toto povolání vykonávat a kvůli čemuž se i zdražuje pečivo.

Daleko od důstojné mzdy

Zaměstnanci, kteří vykonávají výše zmíněná povolání, mají častokrát mzdu lehce nad hranicí té minimální a vyžít pro ně je každý měsíc téměř nadlidský úkol. Jen pro zajímavost, od důstojné mzdy je ta jejich nižší o více než 20 tisíc korun. A co to ta důstojná mzda vlastně je, ptáte se? Jedná se o částku, která dovolí člověku za plnou pracovní dobu žít důstojný život. Ale opravdu žít, ne pouze přežívat. Tato částka zahrnuje základní potřeby jako nájem, dopravu, jídlo a hygienické pomůcky, ale také kulturu, volný čas a důstojný rodinný život. A její výše? 45 865 Kč hrubého.

Mimochodem, výše zmíněná částka není platná pro Prahu a Brno. Lidé, kteří žijí v těchto městech, by totiž měli podle webu Důstojná mzda pobírat 53 953 Kč hrubého měsíčně. Aby Čech dosáhl na důstojnou mzdu, musel by pracovat v Německu – a čistě pro zajímavost, tam minimální mzda dosahuje podle Eurostatu výše 2 161 eur, tedy přibližně 52 300 Kč.

Článek Nejhůře placené práce v Česku: Tito lidé dostávají almužnu, za takové peníze nejde vyžít se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podpora v nezaměstnanosti 2026

Přijít o práci není nikdy příjemné a ve většině případů jde o velmi stresující zážitek. Naštěstí nám ale pomocnou ruku může podat stát – stačí se jen přihlásit na pracovní úřad a zažádat si o podporu v nezaměstnanosti. Doposud platilo, že člověk, který dal výpověď, byl znevýhodněn oproti těm, kteří byli z práce vyhozeni. Znevýhodňování bude ale v roce 2026 konec a všem, kteří se přihlásí o podporu v nezaměstnanosti, bude vyplácena stejná procentuální část posledního průměrného výdělku.

Výše i délka podpory se řídí věkem uchazeče v den podání žádosti. Obecně platí, že pro uchazeče mladšího 52 let trvá nárok na podporu v nezaměstnanosti maximálně pět měsíců, ve věku 52 až 57 let maximálně osm měsíců a od 57 let až jedenáct měsíců. Výpočet podpory vychází z průměrného čistého výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Podpora v jednotlivých měsících postupně klesá a pro jednotlivé věkové skupiny je nastavena následovně:

Uchazeči do 52 let – 1.-2. měsíc 80 %, 3.-4. měsíc 50 %, 5. měsíc 40 %
Uchazeči do 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-8. měsíc 40 %
Uchazeči starší 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-11. měsíc 40 %

Konkrétní částky

Pro přesnější představu si redakce Událostí247 připravila modelovou situaci, která napoví, jak velkou podporu může nezaměstnaný uchazeč očekávat. Uchazeč, kterému je 53 let a v posledním čtvrtletí pobíral průměrnou mzdu 50 000 Kč, bude dostávat první tři měsíce 40 000 Kč měsíčně, další tři měsíce 25 000 Kč a poslední dva měsíce 20 000 Kč. V průběhu osmi měsíců na podpoře v nezaměstnanosti mu stát vyplatí celkem 215 000 Kč, tedy přibližně 53,7 % z platu, který by během osmi měsíců obdržel v práci.

Pokud si člověk ani po vyčerpání pěti, osmi nebo jedenácti měsíců nenajde zaměstnání, klesne příjem na úroveň sociálních dávek. Uchazeč bude moci čerpat částku odpovídající životnímu minimu jednotlivce, tedy 4860 Kč měsíčně. Od května má být tato suma zvýšena na 5500 Kč. V případě, že úřad práce vyhodnotí aktivitu uchazeče jako nedostatečnou, může být dávka redukována pouze na existenční minimum, tedy 3130 Kč.

Článek Nemáte práci? Tyto peníze od roku 2026 od státu dostanete. Klidně i přes 100 tisíc Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová Huť propouští

Společnost Nová Huť, která vznikla po převzetí zkrachovalé Liberty Ostrava novým vlastníkem, chystá další úpravu personální struktury. Generální ředitel Radek Strouhal potvrdil, že podnik plánuje propustit přibližně 250 zaměstnanců. Nejedná se však o pracovníky zapojené přímo do výroby, ale převážně o lidi z technických a podpůrných úseků, včetně údržby. Podle vedení společnosti je primárním cílem zmenšit počet režijních pozic a současně posílit výrobu – a to novými pracovními místy.

Pracovníci, kterých se propouštění týká, mají ale možnost ve firmě zůstat, a to za předpokladu, že budou přesunuti na výrobní linky, kde se podnik dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců. Propouštění v Nové Huti není překvapivým krokem a Radek Strouhal ho naznačoval už při převzetí podniku. Tenkrát upozorňoval na to, že se dlouhodobě zaměstnává více lidí, než bylo pro provoz potřeba. Propouštění z pozic údržby je tak nevyhnutelné, podle Strouhala si ale společnost chce své zkušené pracovníky udržet. „Snažíme se upotřebit ty, kteří jsou v dělnických profesích na údržbě, právě přesunem na linku, aby nám pomohli tam, kde to huť dneska potřebuje,“ prozradil.

Co bude dál

Nová Huť, původně známá jako Liberty Ostrava, má momentálně v provozu tři závody – rourovnu, Steckelovu válcovnu a středojemnou válcovnu. Výroba těchto závodů je financována formou tollingu, kdy externí společnosti dodávají materiál a podnik zajišťuje samotné zpracování. Momentálně zaměstnává Nová Huť okolo 2 350 aktivních zaměstnanců, podle Strouhalova plánu je ale zredukovat počet na 2 000.

Pokud zaměstnanci, kteří mají odejít, nebudou souhlasit s přesunem na výrobní linku, Nová Huť tak bude jednou z dalších firem, která výrazně “podpoří” nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. Jen v srpnu letošního roku bylo v Česku bez práce 333 624 lidí a v některých regionech je dokonce nezaměstnanost na hodnotě 40 %. Jedním z nich je Českolipsko, kde jen na konci srpna byli bez práce téměř 4 tisíce lidí. Důvodem bylo velké propouštění firmy Adient.

Článek Hromadné propouštění v Česku: Stovky zaměstnanců budou brzy bez práce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stovky lidí přijdou o práci

Horníkům zbývá z posledních tří aktivních porubů vydobýt asi 200 tisíc tun uhlí. Podle mluvčí OKD Barbory Černé Dvořákové budou naplánované objemy splněny právě na přelomu roku. Poté, konkrétně 31. ledna, bude těžba na Dole ČSM ukončena. Firma tak bude muset v lednu propustit nejméně 750 zaměstnanců, v únoru pak dalších 150. Ti však pochopitelně neodejdou s prázdnou a bude na ně čekat vysoké odstupné. Firma se chystá propuštěným zaměstnancům vyplatit na odstupném více než 500 milionů, přičemž u některých ze zaměstnanců se bude jednat až o jedenáctinásobek jejich průměrné mzdy.

Jak redakce Událostí247 spočítala, průměrně si tak propuštěný zaměstnanec Dolu ČSM přijde na odstupném na přibližně 670 tisíc korun. Jakmile bude provoz ukončen, práce na dole bude ještě nějakou dobu pokračovat. Jeho technická likvidace, na které se bude podílet více než 600 zaměstnanců, totiž bude pokračovat ještě zhruba tři roky. Společnost mezitím bude připravovat nový byznysový plán, který počítá s využitím důlního plynu.

Co bude dál

Propouštění přichází v době, kdy v Moravskoslezském kraji propouštěly firmy jako Liberty a Aludyne a míra nezaměstnanosti tak znovu výrazně stoupne. Už v říjnu letošního roku dosahovala 6,4 % a ačkoliv zaměstnanci OKD dostanou pohádkové odstupné, velký důvod k radosti rozhodně mít nebudou. Najít totiž novou práci pro ně rozhodně nebude jednoduché. Bohužel, propouštění je v tomto případě nevyhnutelné.

Generální ředitel OKD Roman Sikora prozradil, že poptávka po černém uhlí dlouhodobě klesá a firmu navíc ovlivňuje i vývoj světových cen a kurz dolaru. Ve stejném období tak skončí také práce většiny dodavatelů důlně-stavebních služeb. Podle personálního ředitele Radomíra Štixe odešlo už během letošního roku 400 kmenových pracovníků a dalších 260 pracovníků externích firem.

Článek Chystá se masivní propouštění. Bez práce bude přes 900 Čechů. Nedotkne se i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pracovní volno v rámci pohřbu

Díky flexibilní novele zákoníku práce mají zaměstnanci od poloviny letošního roku možnost čerpat více dnů pracovního volna. Při úmrtí nejbližších členů rodiny mají zaměstnanci nově možnost požádat o až pět dnů neplaceného volna. Tato možnost se bude vztahovat na úmrtí manžela, partnera, dítěte, vnoučete, rodičů, prarodičů nebo sourozenců. V případě, že by k úmrtí jednoho z výše zmíněných došlo před státním svátkem, pochopitelně by se volno prodloužilo, o vánočních svátcích klidně o tři dny.

Počet volných dnů se ale mění v návaznosti na to, o jak blízkou osobu zaměstnanec přišel. V případě, že by se jednalo o přítele, pracovní volno zaměstnanci nemusí vůbec náležet a je čistě na zaměstnavateli, zda mu volno udělí. Zákon mu však k tomu žádnou povinnost neukládá. Rozdílem je situace, kdy daná osoba (přítel) se zaměstnancem sdílel domácnost. V takovém případě má pak zaměstnanec nárok na jeden den volna s náhradou mzdy. Další den volna mu pak náleží v případě, že dané osobě zajišťuje pohřeb. Je však potřeba myslet na to, že více než o zákon jde především o vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Koneckonců, zaměstnavatel většinou v podobných případech poskytne volno i nad rámec zákona.

Jak je to s noční směnou

Zaměstnanci pochopitelně řeší i noční směnu. Z logiky věci, zaměstnanec, který pracuje přes noc, má většinou celý den na to, aby si stihl zařídit potřebné věci. Jak redakce Událostí247 zjistila, v tomto případě zákon nedělá výjimky a i takovým pracovníkům náleží stejná práva jako ostatní. Pokud by kvůli účasti na pohřbu nestihli začátek své směny, vzniká jim nárok na pracovní volno stejně jako zaměstnancům s denní pracovní dobou.

Rozsah pracovního volna v souvislosti s úmrtím je poměrně široký a přizpůsobený tomu, aby měl zaměstnanec čas na smutek i na nutné formality. Zákon přitom jasně rozlišuje, kdo má na volno nárok automaticky a kdy závisí vše na rozhodnutí zaměstnavatele. Pracovní volno se navíc nevztahuje pouze na úmrtí a lze ho čerpat i v případě svatby či narození dítěte. Veškeré důležité informace vám poskytne příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců.

Článek Spousta Čechů má nárok na extra dny volna v práci. Musíte si o něj ale říct se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pracovní bonus

Sociální reforma sjednotila čtyři různé dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – do jedné komplexní dávky státní sociální pomoci. O takzvanou superdávku už nemusíte navíc žádat osobně, stačí jen využít portál Jenda, ofotit důležité dokumenty a počkat, zda vám žádost bude schválena. Úředníci mají na schválení 90 dní, u komplikovaných případů se pak případné schválení může prodloužit ještě o dalších 30 dní. Systém je teď ale trochu přísnější a žadatelé budou muset projít například majetkovým testem. Ten má zajistit, aby dávku získal pouze ten, který ji skutečně potřebuje.

Zcela novým prvkem je pak pracovní bonus, který má odměnit domácnosti, jejichž členové mají vlastní příjem. Nárok na tento bonus však nevzniká automaticky a aby ho člověk mohl získat, musí splnit hned několik podmínek. Navíc samotný bonus závisí na výši příjmů ze samostatné práce žadatele. Aby ho získal, musel by nejen pracovat, ale zároveň by už měl pobírat alespoň jednu ze zbývajících dávek – tedy na bydlení, na živobytí nebo na dítě. Jak pracovní bonus funguje a jaká je jeho výše?

Jak se vypočítává výše pracovního bonusu

Velikost pracovního bonusu určuje zákon o dávkách státní sociální pomoci. V případě, že má domácnost příjem do 1,6násobku svého životního minima, pak jí stát podá pomocnou ruku ve formě 40 % uznaného příjmu. Pokud pak má domácnost vyšší příjem, částka se vypočítává podle rozdílu mezi příjmem a hranicí 1,6násobku životního minima. Jakmile druhá část výpočtu převáží, bonus se už neposkytuje. A jak to vypadá v praxi?

Výše životního minima je pro jednotlivce momentálně nastavena na 4 860 Kč a pro první osobu v domácnosti na 4 470 Kč. Matka samoživitelka s dítětem do 6 let, která pobírá měsíčně 23 000 Kč a platí nájemné s energiemi ve výši 11 500 Kč, by měla nárok na celkovou superdávku 9 914 Kč. Z toho by pracovní bonus dosahoval výše 1 584 Kč. Manželský pár se dvěma dětmi, který pobírá měsíčně 39 000 Kč a bydlí v podnájmu v Praze, za který platí měsíčně 23 000 Kč s energiemi, by pak na superdávce získal celkem 12 404 Kč. Z toho by složka na bydlení tvořila 10 404 Kč a bonus na dítě 2 000 Kč. Pracovní bonus by však v tomto případě dosahoval nulové hodnoty.

V případě, že máte v plánu zažádat si o superdávku, pak si ještě předtím můžete vyzkoušet chytrou kalkulačku, která vám superdávku vypočítá. Během několika minut tak můžete zjistit, jak velkou podporu od státu můžete očekávat a jaké konkrétní bonusy můžete získat. Zažádat o superdávku si můžete skrze portál Jenda, přičemž případné schválení žádosti můžete očekávat nejpozději do 120 dní od jejího podání.

Článek Stát nově dává peníze za to, že chodíte do práce. Jde o tisíce korun měsíčně, musíte si o ně ale říct se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zaměstnanci si polepší

Zdravotní benefity fungují jako příspěvek zaměstnavatele na zdravotní péči zaměstnance nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Mohou být poskytovány jako nepeněžní plnění (např. poukázky) nebo jako příspěvek na pořízení zdravotnických potřeb, léčiv či preventivních služeb, které si zaměstnanec sám zakoupí u oprávněných poskytovatelů. Doposud mohli na zdravotních benefitech zaměstnanci čerpat 46 557 korun, tato částka se však od ledna příštího roku zvýší o přibližně dva a půl tisíce korun. Co se volnočasových benefitů týká, hranice bude poloviční, tedy 24 483,50 koruny. Ve výsledku si tak zaměstnanci na benefitech polepší přibližně o 3 615 korun.

Novela zákona o daních z příjmů přichází poté, co mnozí z respondentů společnosti Up Česká republika uvedli, že nejsou se současným nastavením benefitů spokojeni. Zaměstnavatelé přitom benefity považují za nezbytné a více než 70 % z nich plánuje do zdraví svých zaměstnanců investovat ještě více. Vyplývá to z průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Problémem však je, že spousta zaměstnavatelů nabízí své benefity jednotně. Ve výsledku to pak končí tak, že spousta zaměstnanců dostává stejný bonus, přičemž někteří z nich ho ani nemají jak využít.

Systém benefitů se musí změnit

V mnoha firmách a společnostech to většinou chodí tak, že zaměstnanci dostanou úplně stejný bonus. V mnoha případech jsou to například poukázky do lékárny nebo na sportovní aktivity. Zaměstnanci by si však bonusy chtěli vybírat sami, a to už jen z principu, že kolektivy v mnoha firmách jsou složeny z několika generací zaměstnanců. Jejich potřeby a koníčky se tak pochopitelně značně liší.

Připravovaná novela zákona s sebou přinese nejen vyšší limity, ale také zaměstnavatelům usnadní rozhodování, jakým způsobem motivovat své pracovníky bez navyšování mzdových nákladů. Novela s sebou přinese i spravedlivé rozdělování benefitů, které by se nově neměly rozdělovat podle výkonu zaměstnance. Měly by se primárně rozdělovat v rámci skutečné péče o zaměstnance. Pro zaměstnance to znamená především následující – už od ledna si budou moct zažádat o vyšší příspěvky na zdraví či volnočasové aktivity – tedy v případě, že se jejich zaměstnavatelé rozhodnou využít nových možností.

Článek Dobrá zpráva pro zaměstnance: Od ledna dostanou štědré příspěvky k platu. I vy? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Chytrá jízdenka

V mnoha městech si zakoupíte jízdenku MHD, která má určitou platnost – buď určenou vzdáleností jízdy, nebo podle času. V nedávné době však města začala zavádět takzvanou chytrou jízdenku, u které vůbec nemusíte tyto dvě věci řešit. Stačí si ji zakoupit, zaplatit platební kartou a systém automaticky zajistí správné jízdné. Za něj se pak strhne celá částka, ale v případě, že jedete kratší trasu, pak se vám část peněz, za kterou jste jízdenku kupovali, vrátí zpět na bankovní účet. Podobný systém funguje například v Brně a nese název Pípni a jeď.

Celý systém funguje jednoduše a cestujícím může ušetřit značnou část peněz. Celé to probíhá tak, že si koupíte jízdenku a chytrý systém automaticky zaznamená přesný čas nákupu. Po prvním „pípnutí“ systém účtuje základní přestupní jízdenku za 25 korun, platnou 60 minut. Pokud se ale cestující při vystupování do 15 minut od nástupu odpípne, jízdné se přepočítá na čtvrthodinovou jízdenku za 20 korun. Jak redakce Událostí247 spočítala, v takovém případě pak může cestující ušetřit i stovky korun měsíčně.

Dejme tomu, že pan Novák jezdí každý den v Brně do práce, která je jízdou tramvají vzdálena od jeho bydliště 15 minut. Každý den proto zaplatí hodinovou jízdenku za 25 Kč, pokud ale tramvaj dojede k jeho práci dříve, pak díky systému Pípni a jeď může ušetřit 5 Kč za každou jízdu. Jízdenku si kupuje na cestu do práce, pak také na cestu z ní. Když pracuje 20 dní v měsíci, jízdenku si nakonec koupí čtyřicetkrát. Kdyby využíval systému Pípni a jeď a jeho tramvaj pokaždé dorazila na místo dříve než za 15 minut, ušetřil by 200 Kč měsíčně.

Jak to funguje

Vyúčtování jízd probíhá každý den po třetí hodině ranní, takže systém počítá vždy v rámci kalendářního dne. Nejde tedy o 24hodinovou platnost od prvního použití, jako je tomu u klasické papírové denní jízdenky – například od úterního poledne do středečního. Pokud pan Novák jel například ve středu do práce a zpět domů tramvají, pak mu ve čtvrtek ve tři hodiny ráno bude na bankovní účet vráceno 10 Kč.

Velkou výhodou tohoto systému je, že cestující nedostává žádnou papírovou jízdenku, nýbrž elektronickou. Nestane se tak, že by ji například ztratil nebo poškodil tak, aby nešly přečíst důležité údaje. Elektronické jízdenky přinášejí nejen pohodlí, ale i větší přehled o výdajích. Cestující se nemusí starat o druh jízdenky, délku platnosti ani o drobné mince. Systém sám pohlídá, aby se náklady držely co nejníže – a navíc eliminuje plýtvání papírem. Je však ale potřeba počítat s tím, že i telefon se může vybít a dokazovat pak revizorovi, že jste si zakoupili jízdenku, pak bude téměř nemožné. Proto si elektronické jízdenky kupujte pouze v případě, že máte jistotu, že se vám telefon nevybije.

Článek Spousta Čechů zbytečně platí za MHD víc, než musí. Stačí dělat tuto věc a ušetříte spoustu peněz se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Česku se hromadně propouští

Lidé, kteří mají v dnešní době stabilní zaměstnání, dnes můžeme považovat za jedince s velkým štěstím. V Česku totiž přichází o práci stále více lidí a jen v srpnu letošního roku bylo bez práce 333 624 lidí. Vyplývá to z údajů, které v srpnu sdílel na svých webových stránkách Úřad práce ČR. Výše zmíněné číslo je přibližně o čtyři tisíce vyšší než v červenci. Meziročně pak počet nezaměstnaných stoupl o 47 304.

Ačkoliv výše zmíněná čísla se jeví na první dobrou děsivě, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je na tom Česko ještě dobře. Jak redakce Událostí247 zjistila, Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, konkrétně 2,8 %, a lépe je na tom už jen Malta, která hlásí nezaměstnanost ve výši 2,6 %. Jen pro porovnání: Španělsko, které je na tom s nezaměstnaností zdaleka nejhůře, má úroveň nezaměstnanosti na 10,4 procentech. Těsně v závěsu za ním jsou pak Finsko, Švédsko a Řecko.

Velké propuštění zažilo Českolipsko, trápí se i Mostecko

Co se pak konkrétních regionů týká, za poslední rok se situace nejvíce zhoršila na Českolipsku, které momentálně hlásí navýšení úrovně nezaměstnanosti o 40 %. Bez práce bylo na konci srpna 3 852 lidí, což je zmíněných 40 % více než před rokem. Velkou část na tomto čísle nese firma Adient, která se v České Lípě a Stráži pod Ralskem soustředí na výrobu sedadel pro automobily. O práci ve firmě během jediného roku přišlo 1 100 lidí.

Zajímavá jsou i data Úřadu práce, podle kterých je situace úplně nejhorší na Mostecku, kde nezaměstnanost dosahuje 9,5 %. Na opačném konci žebříčku je pak Rychnovsko, které hlásí úroveň nezaměstnanosti na 2,6 %. Podle dat z Úřadu práce momentálně na jedno volné pracovní místo v republice připadá v průměru 3,5 uchazeče. Vůbec nejméně práce je pak na Karvinsku, kdy na jedno pracovní místo připadá 23,1 uchazeče. Problémy s nedostatkem pracovních míst hlásí i Sokolovsko (18) a Děčínsko (14).

Podle ekonomů ale ekonomika v Česku roste a za negativními čísly stojí z velké většiny pokles zaměstnanosti v průmyslu. Ten však podle odborníků kompenzoval sektor služeb. Co se pak nezaměstnanosti jako takové týká, situace by se podle nich měla uklidnit v průběhu roku 2026, kdy by mělo dojít k oživení aktivity v průmyslu a společně s ním i ke svižnějšímu růstu ekonomiky.

Článek Hromadná propouštění neberou konce. Někde stoupla nezaměstnanost až o 40 %, hrozí problémy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak je to s platy učitelů

Když se člověk podívá do oficiálních tabulek pedagogické komory, na první pohled může mít pocit, že platové podmínky učitelů nejsou až tak zlé. Všechny částky jsou v ní ale uvedené v hrubém, a po odečtení pojištění a daní pak mzda učitele nevypadá až tak lákavě. A co je nejhorší – rozdíl mezi délkou praxe a mzdovým ohodnocením je častokrát minimální. Vezměme si například učitele, který vyučuje na základní škole či střední škole. Ten většinou spadá do 12. platové třídy.

Učitel, který má praxi dlouhou 3 roky, pobírá podle tabulky pedagogické komory 35 850 Kč v hrubém. Jeho kolega, který spadá do stejné platové třídy, ale má praxi dlouhou 18 let, pak bere v hrubém 38 850 Kč. Ačkoliv se zde bavíme o rozdílu 15 let, rozdíl v jejich platu je pak pouze 3 000 Kč. Když si pak uvědomíme, že většina učitelů potřebuje magisterské vzdělání a další kvalifikační studium, rázem je pohled na tyto peníze ještě o něco smutnější.

No a aby toho nebylo málo, musíme samozřejmě vzít v potaz i průměrnou hrubou mzdu, která momentálně dosahuje 49 402 Kč. Aby na takové peníze učitel dosáhl, musel by mít praxi nad 32 let a zařadit se do 13. platové třídy. To je mimochodem třída, do které se většinou řadí ředitelé základních a středních škol. Jenže i oni mohou brát mnohem méně než průměrnou hrubou mzdu – vše opět záleží na délce jejich praxe. Učitelé by přitom měli dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR.

Slib nesplněn

Jak jsme již zmiňovali výše, průměrná hrubá mzda učitelů by měla odpovídat 130 procentům průměrné mzdy v ČR. K tomuto číslu se však učitelé za posledních 7 let ani jednou nedostali a co je horší, jejich platy vzhledem k průměrné mzdě dále klesají. Podle ekonomů odpovídaly jejich průměrné platy v roce 2025 pouze 107,7 % průměrné mzdy, v roce 2026 to pak má být ještě o pět a půl procenta méně. Asi vás tedy vůbec nepřekvapí, že čeští a slovenští učitelé jsou jedni z nejhůře placených učitelů v Evropě.

Zajímavé je, že platy zůstávají stále nízké, a to i přesto, že učitelů je nedostatek. Když mladý člověk po vysoké škole dostane nabídku 35 tisíc korun ve školství, nebo 50 tisíc v soukromé firmě, rozhodnutí je jasné. A až starší učitelé, kteří učí většinou pouze ze setrvačnosti, ztratí trpělivost, učitelů bude ještě méně. Pokud se pak jejich platy nezvednou, může české školství narazit na zásadní problém.

Článek Kolik berou učitelé v roce 2025? Známe odpověď, jde o skutečně smutné částky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bosch hlásí problémy

Stále více firem podnikajících v automobilovém průmyslu se potýká s problémy. Nedávno to byla například německá firma Kiekert AG, teď se do potíží dostala společnost Bosch. Ta zaměstnávala ještě na konci roku 418 000 zaměstnanců, od roku 2023 přitom propouští ve velkém. V propouštění má navíc firma v plánu pokračovat, a to nejméně do roku 2030, přičemž o práci by do té doby mohlo přijít až 13 000 zaměstnanců. Na vině jsou v tomto případě finanční problémy.

Firma oznámila, že k tomuto kroku přistupuje kvůli nutnosti razantně omezit výdaje a udržet konkurenceschopnost v době, kdy celý evropský automobilový průmysl čelí značným ekonomickým tlakům. „Musíme urgentně pracovat na konkurenceschopnosti v oblasti mobility a dál trvale snižovat náklady. Využíváme k tomu mnoho prostředků,“ uvedl člen vedení Bosch Stefan Grosch.

Problémy má celé Německo

Bosch rozhodně není jedinou firmou, která se v oblasti mobility potýká s problémy. Ba naopak – výrazné škrty dělají i velcí hráči jako Volkswagen. Důvodem je především kombinace rostoucích cen energií po ruské invazi na Ukrajinu a stále silnější konkurence z Číny. V neposlední řadě je na vině elektromobilita. Automobilky vyrábějí elektromobily ve velkém, v Evropě však o ně není tak velký zájem, jak se očekávalo. Výroba se tak zpomaluje a počet zaměstnanců se snižuje.

Výše zmíněný Volkswagen se podobným směrem vydal už v polovině minulého roku, kdy pozastavil výrobu ve dvou ze svých továren. Podobná opatření přijalo i Porsche, které omezilo výrobu a snížilo počet zaměstnanců, aby vyrovnalo ztrátu spojenou s vyššími náklady způsobenými americkými cly. S propouštěním přitom plánuje pokračovat, do konce roku 2029 plánuje vyhodit 1 900 zaměstnanců.

Článek Jedna z největších firem v automobilovém průmyslu propouští, o práci přijde až 13 000 zaměstnanců se nejdříve objevil na Události247.cz.

Špatně placená práce, přesto je o ni zájem

Průměrná hrubá mzda v posledních měsících vzrostla a momentálně se drží na 49 402 Kč. Průměr je ale pouze průměr a skutečnost je taková, že spousta zaměstnanců v Česku na tuto částku nedosáhne. Například pracovníci ostrahy nebo uklízeči mají mzdu mnohem nižší a dlouhodobě se jedná o jedny z nejhůře placených profesí v Česku. A to i přesto, že pracovníci v nich pracují často přes víkendy nebo v noci. Například takový noční hlídač nebo pracovník ostrahy si podle serveru Joblee vydělá v Praze v průměru měsíčně pouze 21 793 Kč. V Brně je to 20 401 Kč, v Ostravě pak 19 268 Kč.

Pracovník ostrahy rozhodně nemá jednoduchou práci. Jednak ji často vykonává o víkendech a v noci, zároveň se i potýká s rizikem konfliktů. Každý by tak čekal, že právě za noční směny mu pak budou náležet vysoké příplatky, ale opak je pravdou. Výplata je nízká, práce je monotónní – přesto ji chce vykonávat stále více lidí. Právě to je ale jedním z důvodů, proč se mzdy v této profesi drží tak nízko a téměř se nezvyšují.

Tato práce nevyžaduje odbornou kvalifikaci ani dlouhé zaškolení, a proto o ni mají zájem jak tuzemští uchazeči, tak i cizinci. Zaměstnavatelé tak nejsou nuceni nabízet vyšší mzdy, protože pracovní sílu dokážou snadno nahradit. Další faktor představuje postupující automatizace – část úkolů plní za hlídače inteligentní kamerové systémy s dálkovým dohledem. Firmy díky tomu potřebují méně lidí a tlak na růst mezd tak dále klesá.

Nejde jen o automatizaci

Nutno podotknout, že jedním z hlavních důvodů, proč mzdy pracovníků ostrahy a uklízeček nerostou, je především nedostatečné ocenění jejich práce. Ačkoliv se pracovníci v těchto profesích nadřou, stále se setkávají s nízkým společenským uznáním. Jejich role je přitom pro fungování mnoha institucí i firem klíčová – a to i vzhledem k automatizaci a modernizaci. Bohužel, výše mzdy tomu neodpovídá a například uklízečky v Praze si v průměru vydělají pouze 19 469 Kč v čistém.

Obě zmíněné profese se přitom mzdou pohybují velmi blízko té minimální, která momentálně činí 20 800 Kč měsíčně. I přesto je o ně ze strany pracovníků stále velký zájem, což je pro zaměstnavatele bohužel jasným indikátorem toho, že mzdy zvyšovat nemusí. A bohužel i smutným důkazem toho, že profese, které jsou nepostradatelnou součástí pracovního trhu, jsou častokrát nedostatečně oceňované.

Článek Kolik berou pracovníci ostrahy? Tato čísla vás překvapí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová povinnost pro zaměstnavatele

Od 1. října letošního roku mají zaměstnavatelé novou povinnost. Odteď musí nástup každého zahraničního pracovníka nahlásit na Úřadu práce, a to ještě dříve, než pracovník do práce vůbec nastoupí. Jedná se o novou povinnost v rámci novelizace zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. V případě, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, pak firmě hrozí vysoká pokuta až ve výši tří milionů korun.

V minulosti platila povinnost ohlásit nástup zahraničního pracovníka až v den, kdy skutečně do zaměstnání nastoupil. Dnes tak musí učinit ještě dříve, než zaměstnanec do firmy nastoupí. Tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnance bez českého občanství – tedy občany Evropské unie, států EHP i Švýcarska, stejně jako pracovníky z takzvaných třetích zemí. Výjimku mají pouze pracovníci, které vysílá zaměstnavatel z jiného členského státu EU. Pro ně nadále platí dosavadní režim.

Jak postupovat

Co se samotného systému hlášení týká, ten se od roku 2024 nemění. Podání je zcela digitalizováno a lze ho poslat buď přes datovou schránku, prostřednictvím webového formuláře na MPSV, nebo z personálního systému zaměstnavatele přímo do databáze MPSV. V případě, že zaměstnavatel hlášení dodá do pěti dnů zpětně od podepsání smlouvy se zaměstnancem, bude nesplnění povinnosti považováno za nehlášenou práci. V takovém případě však nebude postihováno stejně jako přestupek.

Naopak pokud ke zpětnému nahlášení dojde po delší době než pěti dnů, pak se zaměstnavatel dopustil umožnění nehlášené práce a v takovém případě na něj bude čekat pokuta. V takovém případě však bude zohledněno dohlášení zaměstnavatele a pokuta by neměla být tak vysoká jako v případě, že zaměstnavatel zaměstnance nenahlásí vůbec. V takový moment mu totiž bude hrozit pokuta až tři miliony korun.

Článek Od října v Česku platí nová povinnost pro zaměstnavatele. Kdo ji nesplní, může dostat pokutu 3 000 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vědci chtějí těžit zlato novým způsobem

Výzkumníci z prestižní švýcarské univerzity ETH Zurich nedávno dokázali vyvinout proces, při němž lze z běžného elektronického odpadu získat zlato v kvalitě odpovídající 22 karátům. Podařilo se jim ze 20 základních počítačových desek získat 22karátový zlatý nuget o hmotnosti 450 miligramů. Ten by při aktuální ceně zlata za gram měl hodnotu přibližně 1 067 Kč.

Důležité je, že vše navíc probíhá bez negativního dopadu na životní prostředí. V době, kdy k nárůstu elektronického odpadu dochází až pětkrát rychleji než k jeho recyklaci, jde o skutečně zásadní zjištění. To pak může kompletně změnit způsob, jak s elektronickým odpadem nakládáme.

Stejné výsledky průzkumu hlásí i Flinders University z Austrálie. Výzkumníci místo kyanidu začali při chemické těžbě zlata využívat trichlorizokyanurovou kyselinu (TCCA). První výsledky ukázaly mimořádně vysokou čistotu získaného kovu – více než 99 %. Klíčovým prvkem celé metody je pak polymer síry, který dokáže cíleně navázat rozpuštěné částice zlata. Zkráceně, zlato se uvolní v čisté podobě a následně ho lze znovu využít. Britská královská mincovna z něj například razí nové mince. 

Proč jde o dobrou zprávu

Tento objev s sebou přináší hned několik významných pozitiv. Tou první je podpoření cirkulární ekonomiky, která se soustředí na efektivní využívání zdrojů a minimalizaci odpadu. Elektronický odpad je velkým globálním problémem, teď by však mohl být efektivně využíván jako zdroj vzácných surovin. Navíc se díky novému postupu těžby zlata ochrání životní prostředí a výrazně se sníží množství elektronického odpadu.

Objev s sebou navíc přináší i příslib vzniku nových profesí, které by se soustředily na zpracování technologického odpadu. Nutno však podotknout, že nová technologie se nachází stále pouze ve fázi výzkumu a než se nové postupy zavedou do praxe, bude to ještě pár let trvat. Už teď je ale jisté, že pokud se to podaří, bude se jednat o skutečnou revoluci v těžbě zlata, která s sebou přinese mnoho významných pozitiv.

Článek Češi vyhazují tisíce korun do koše: Odpad, kterého se zbavují, v sobě ukrývá skutečně 22karátové zlato se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nový kybernetický zákon

Cítíte se v práci pod drobnohledem? Jako by váš šéf neustále sledoval, co děláte? Kontroluje vám neustále vaše příchody a dokonce máte pocit, že vám leze do e-mailu? No, v listopadu letošního roku může být ještě hůř. Již první den ve zmíněném měsíci totiž začne platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb. Ten vychází z evropské směrnice NIS2, mění doposud známá pravidla a zároveň značně rozšiřuje kruh regulovaných odvětví a služeb.

Samotná směrnice NIS2 má za účel posílit ochranu klíčových sektorů proti digitálním útokům. Hackeři dnes neváhají napadat nemocnice, dopravní systémy nebo energetiku, a proto má stát jasný zájem podobným scénářům zabránit. Nově se tak zákon o kybernetické bezpečnosti soustředí na poskytovatele regulovaných služeb. A kdo to ten poskytovatel vlastně je? Veřejná správa, poštovní služby, zdravotnictví, energetika, doprava, finanční trh a podobně. Podtrženo, sečteno, spousta firem a společností v mnoha odvětvích.

Zaměstnavatelé budou mít větší dohled

Nový kybernetický zákon však není pouze o posílení firemních systémů, ale také o prověřování zaměstnanců, kteří pracují s citlivými daty. Dojde na prověřování zaměstnanců, hodnocení jejich spolehlivosti a zavedení systémů, které jasně určí, kdo má k jednotlivým databázím oprávnění. Nejde o plošné sledování každého pracovníka, ale o důkladnější dohled u těch, jejichž pochybení by mohlo ohrozit chod celé instituce.

A jakým způsobem? To zatím není jisté, ale předpokládá se, že IT oddělení dostane možnost sledovat, kdo se například připojuje k firemní síti z podezřelé IP adresy. Jasně, vaše konverzace na firemním počítači nikdo číst nebude, přesto však skutečnost, že vás někdo sleduje a kontroluje vaše kroky na počítači, rozhodně není příjemná. Podle všeho by navíc měli mít inspektoři možnost pořizovat při kontrolách v práci audio a videozáznamy. To pak může být problém především pro ty, kteří pracují v nelegálním zaměstnání, tedy švarcsystému.

Článek A je vymalováno: Vláda schválila nový zákon, zaměstnavatelé teď mohou šmírovat své zaměstnance se nejdříve objevil na Události247.cz.