Zbyněk Stanjura – Události247.cz

Pivo za 150 korun? Fialova vláda přišla s nápadem, který Čechy zruinuje

Daniel Procházka — Thu, 13 Apr 2023 10:01:00 +0000

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje, aby místo stávajících tří sazeb DPH byly jen dvě, informuje web ČT24. Aktuálně se na zboží a služby vztahuje buď deset, patnáct či jednadvacet procent DPH. Nově by měla zůstat základní sazba, tedy ve výši 21 procent a jedna snížená, která by byla ve výši 14 procent. Některé zboží a služby se mají podle návrhu resortu financí přesunout z té nejnižší do té nejvyšší. Jde například o točené pivo, píše web ČT24. Již nyní je přitom oblíbený český nápoj v hospodách či restauracích drahý.

Točený půllitr pod 40 korun je k nesehnání

Ve větších městech je nejčastěji cenovka piva kolem 60 korun, a to u běžných značek. Za speciály si lidé připlatí ještě mnohem více. Například v oblíbené pražské pivnici Vrátnice, která se loni dostala do tipu časopisu Forbes, stojí některé druhy piva typu IPA či APA i 79 korun za 0,3 litru. Po zařazení točeného piva do 21procentní sazby se cena u tohoto speciálu zvýší na 95,50 korun. Po zaokrouhlení se tedy bude prodávat 0,3 litru za sto korun. Půllitr tedy vyjde na více než 150 korun.

#Právo Stanjurovy rošády s DPH mají zdražit vodu, teplo, léky, dopravu, kulturu i točené pivo #dnešnítisk #tisk220411 pic.twitter.com/HaqFTYoJsB
— Dalibor Záhora 🏴‍☠️ (@daliborzz) April 11, 2023

Jde sice v tomto případě o speciál, ale i tradiční piva jako je například Plzeň stojí aktuálně přes 60 korun. Po změně sazby DPH to tedy bude více než 70 korun. A to už bude bolet nejednoho milovníka točeného moku. Tuzemsko obsadilo první příčku ve statistice spotřeby piva na osobu. Web Finlord píše, že každý Čech vypil v roce 2020 průměrně 181 litrů piva. Výrazně tím Češi převyšují ostatní národy, protože na druhé příčce je Rakousko s 97 litry piva na osobu.

Češi jsou národem pivařů

I proto se zvýšení ceny oblíbeného nápoje dotkne téměř každé domácnosti. Těžko si kvůli nápadu ministerstva financí budou Češi odpírat svůj oblíbený mok. Je proto zřejmé, že to spoustu lidí může dohnat do finanční tísně. Pokud budeme brát v potaz novou cenu u točeného piva zhruba 70 korun za půllitr a pracujeme s průměrem 181 litrů piva ročně na osobu, jedná se o více než 25 tisíc korun ročně. Samozřejmě je třeba brát v potaz i to, že část průměrně vypitého piva tvoří i nápoj koupený v obchodu, který je levnější.

Ministerstvo chystá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou

V každém případě se náklady Čechů na pivo zvýší. Stanjura avizoval, že o některých položkách, na které se bude vztahovat zvýšená sazba, je ochotný diskutovat, pivo to ale nebude. „U toho piva je to z mého pohledu jednoduché, pivo je alkohol a tam žádný důvod pro to, aby alkohol byl ve snížené sazbě, já osobně nevidím,“ cituje jeho slova web ČT24. Kromě točeného piva se má sazba DPH zvýšit z té nejnižší na nejvyšší také u vodného a stočného, vstupenek na sportovní a kulturní akce či služeb typu oprava obuvi, píše web Seznam Zprávy.

Článek Pivo za 150 korun? Fialova vláda přišla s nápadem, který Čechy zruinuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ministr financí chce osekat daňové slevy. Lidé by mohli přijít o desetitisíce korun

Redakce Události247 — Tue, 28 Feb 2023 03:40:00 +0000

Koalice pro rok 2024 plánuje zrušení několika daňových výjimek a úlev. Potvrdil to ministr financí Zbyněk Stanjura. Kabinet premiéra Petra Fialy vážně uvažuje například o zrušení školkovného nebo o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela, psal o tom web ČT24. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Úspora nemusí být až tak velká

Ministr financí slíbil ušetřit 70 miliard korun. Docílit by toho chtěl i změnou daňových odpočtů. Obecně podle něj platí, že daňových výjimek je příliš mnoho, a že je dobré mít jednodušší daňový systém, než je v současné době. Informoval o tom web CNN Prima News. Celkem by mělo jít o asi deset odpočtů. Zrušení slevy na manžela nebo manželku kritizuje opozice. „Kdyby se to zrušilo, přinese to státnímu rozpočtu možná 1,8 miliardy. Není to nic, co by státní rozpočet zachránilo,“ cituje web bývalou ministryni financí Alenu Schillerovou.

Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění

Sleva na manželku nebo manžela dnes činí 24 840 korun. Na tuto částku má člověk nárok, pokud jeho polovička za rok nevydělá víc než 68 tisíc korun. Podmínkou je i společné bydlení, píše web TN. Plány se ale netýkají jenom daňových výjimek. Do Sněmovny půjde také kritizované snížení valorizace důchodů. Mluví se i o sloučení dvou nižších sazeb DPH, větším zdanění hazardu i o snížení podpory důchodového připojištění, dodává CNN Prima News. Stanjura ale ubezpečil, že počítá se zachováním základní slevy na poplatníka, která dosahuje 30 840 korun.

První by měla začít šetřit vláda, říká rozčilená poplatnice

„Vládá naseká takové vysoké dluhy a místo, aby si třeba snížila příjmy, aby se ušetřilo, tak to opět vezme těm, kteří se nemohou bránit, a to jsme my, daňoví poplatníci. Novinkou je pro mě taky, že prezident neodvádí zdravotní a sociální, to je úplný výsměch. Můj manžel je teď bez práce, protože měl úraz, takže slevu na něj pobírám. Pokud mi ji seberou, tak se asi půjdeme už rovnou pást,“ řekla Událostem247 Jindřiška Kocmanová ze Znojma.

Od roku 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč

„Zrušení daňových slev sice zjednoduší daňový systém, ale určitě to povede ke zvýšení daňové zátěže pro občany, protože tím, že nebudou moci uplatňovat daňovou výjimku, tak jim naroste daňová povinnost. Český daňový systém patří mezi velice komplikované. Zaměstnancům také byly nedávno výrazně sníženy daně tím, jak se zrušila superhrubá mzda, takže teď naopak může docházet k určitému navyšování daňové zátěže tím, že budou některé úlevy zrušeny,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček.

Článek Ministr financí chce osekat daňové slevy. Lidé by mohli přijít o desetitisíce korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle vlády se zásobami plynu Česká republika zimu vydrží. Podle odborníků o tom rozhodne zejména nadcházející počasí

Lucie Cochlarová — Sat, 27 Aug 2022 07:41:00 +0000

Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom tvrdil, že pokud bude normální zima, plyn vystačí až do srpna. Podle něj Česká republika bez problému na 11 měsíců pokryje chod domácností a firem, a to při úsporách spotřeby plynu ve výši 15 procent, uvádí TN. Za tím si prý vláda skálopevně stojí. TN dále píše, že podle premiéra Petra Fialy vláda plyn zajistila a na příští zimu určitě bude.

Ochladí se už na konci září

Někteří odborníci na energetiku a ekonomové ale mají jiný názor, uvádí server TN. Nejenže Vladimir Putin může kdykoliv zavřít kohoutky, ale také nikdo přesně neví, jak tuhá a dlouhá zima bude, píše TN. Podle meteoroložky Dagmar Honsové už se ale začne brzy ochlazovat. „První výrazná ochlazení přichází většinou koncem září, kdy průměrné denní teploty klesají pod 10 stupňů Celsia a začíná sněžit,“ uvedla pro Události247.

Radiátor

Experti si myslí, že právě počasí a teplota budou rozhodující. Například chladnější leden vydá spotřebou za dva letní měsíce. „V případě, že by Rusko teď hned zastavilo dodávky plynu do Evropy, tak by naše zásobníky zřejmě nevydržely celou topnou sezónu,“ řekl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „Jestliže však budeme dělat úspory a podaří se nám získat další plyn, který nebude pocházet z Ruska, tak bychom topnou sezónu měli s odřenýma ušima přečkat,“ dodal ekonom pro Události247.

Jak můžeme ušetřit?

Na černé stoupající křivce, kdyby Češi plynem nešetřili, se spotřeba brzy dostane na maximum kapacity zásobníků, píše Blesk. Přesněji už 16. února 2023, s úsporami pak o tři měsíce později. „Je pravda, že teplota v zimě hraje významnou roli a při nižších teplotách se zvyšuje spotřeba plynu. Je potřeba kalkulovat s tím, že k nám stále ruský plyn proudí a oddaluje se riziko nedostatku plynu,“ cituje Blesk mluvčího ministerstva financí Tomáše Weisse.

Společnost Gazprom

Většina plynu v českých zásobnících patří soukromým firmám. Stát však uložené množství této suroviny kontroluje. Pokud by nastala krize, jejich použití by si zajistil například vyhlášením nouzového stavu, informuje o tom web Kurzy. Volnou kapacitu už stát odebral třinácti firmám, které rezervy nenavyšovaly, a to včetně ruského Gazpromu. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka můžeme šetřit tím, že snížíme teplotu v místnostech nebo za radiátory umístíme hliníkovou folii, píše web Kurzy.

Článek Podle vlády se zásobami plynu Česká republika zimu vydrží. Podle odborníků o tom rozhodne zejména nadcházející počasí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ministr financí zvažuje o zavedení válečné daně

Lucie Cochlarová — Fri, 12 Aug 2022 02:40:00 +0000

Ministr financí Stanjura to uvedl v rozhovoru pro CNN Prima News. Plán se však nelíbí opozičnímu hnutí ANO, ani SPD. Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde pouze o vládní populismus, uvádí CNN Prima News. Na rozdíl od sektorové daně by se ta válečná týkala především firem s mimořádnými zisky, které plynou z vnějších okolností, píše o tom iDnes.

Ministr podrobnosti neprozradil

„Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme nad zavedením něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ oznámil ministr financí na CNN Prima News. „Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň,“ pokračoval Stanjura pro CNN Prima News.

Úřad vlády ČR

Ministr také několikrát zopakoval, že kabinet rozhodne o řadě ekonomických opatření zhruba do 10. září, všímá si toho Echo24. Stanjura však v televizi zatím nechtěl prozradit, kterých segmentů nebo firem by se daň mohla týkat. „Debaty nejsou uzavřené, tudíž nemohu být konkrétní. Dotkne se to jen velmi úzké skupiny firem,“ cituje Echo24 Stanjuru. Už dříve Stanjura naznačil, že by mohlo jít o energetický nebo bankovní sektor, píše Echo24.

Riziko hrozí vždycky

S potenciální válečnou daní nesouhlasí opozice. Pokud by byla zavedena u energetického sektoru, místopředseda ANO Karel Havlíček by to prý považoval za čirý populismus, píše CNN Prima News. Proti této dani je i SPD. „Zvyšovat či zavádět nové daně bychom měli až v situacích, kdy už nám nezbude nic jiného. Je tu mnoho jiných variant. SPD navrhuje takzvaný sociální tarif, tedy že by se energie prodávaly přímo českým firmám a nešly přes burzu v Lipsku, kde se ty neočekávané zisky tvoří,“ řekl CNN Prima News šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Peníze

„Pokud by vláda válečnou daň zavedla, byla by dočasná,“ řekl Událostem247 ekonom Dominik Stroukal. „Pokud by skončily firmám mimořádné zisky, které jsou s válečným stavem spojeny, tak tu daň by už dál neplatily. Zisky se tedy vypnou automaticky. S tím by automaticky měla skončit i tato daň. To je ten rozdíl oproti tomu, jak se dočasné daně dělaly dřív, kdy to bylo že teď ji zavedeme a pak ji zase zrušíme a pak už se to většinou nestalo,“ vysvětlil expert pro Události247.

Článek Ministr financí zvažuje o zavedení válečné daně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kolik si vláda půjčila od začátku covidu a jak to hodlá splatit? Část obrovského dluhu zaplatí každý z nás

Lucie Cochlarová — Sat, 30 Jul 2022 06:00:00 +0000

Koronavirovou pandemií to začala a válkou na Ukrajině to pokračuje. Státní dluh nezadržitelně roste a bude růst i v budoucnu. Ve středu kabinet Petra Fialy schválil novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, jak píše ČTK. Původně přitom vláda počítala s deficitem 280 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nutnost navýšení ospravedlňuje především válkou na Ukrajině. Ta podle něj může za současnou vysokou inflaci a zvýšila také ceny energií, které stát kompenzuje.

Změna s novou vládou

Výdaje se ale zvýšili i jinde. „Druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv,“ cituje šéfa státní kasy ČTK. Celkem tak po novelizaci počítá Česko letos s příjmy 1,678 bilionu korun a výdaji 2,008 bilionu korun. Deficit 330 miliard korun je sice velký, přesto jde o snížení oproti loňskému roku. Jak píše web Business info, v roce 2021 skončil státní rozpočet se schodkem 420 miliard korun. Právě loňský a předloňský rok byly rekordní, co se týče tempa zadlužování.

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Důvodem byl především nižší ekonomický růst v důsledku šíření covidu-19. Nová vláda za extrémní zadlužování bývalý kabinet Andreje Babiše kritizovala. „Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy nezažila a pevně věřím, že už nezažije,“ cituje prohlášení Stanjury z ledna letošního roku server Business info. O sedm měsíců později to ale vypadá, že i nová vláda bude v rychlém tempu zadlužování pokračovat. Jednoduše řečeno vedení země neumí hospodařit tak, aby utratila jen to, co vybere.

Zájem o dluhopisy

Stát by musel zvýšit své příjmy. To by ale znamenalo nepopulární zvýšení daní, protože většina příjmů státu pochází z daní, ať se jedná o zdanění příjmů nebo daně z přidané hodnoty. Pokud se vláda ke zvýšení daní neuchýlí a nedokáže ani snížit výdaje, musí rozdíl někde vzít. Jednou z možností je prodej dluhopisů. Jak vyplývá z informací ministerstva financí, lidé mají o dluhopisy rekordní zájem. V rámci posledního upisovacího období, které proběhlo na konci loňského roku, byly upsány dluhopisy v celkové jmenovité hodně více než 41,1 miliardy korun.

Peníze

Kromě občanů mohou státní dluhopisy nakupovat také firmy, banky, vlády či nadnárodní instituce. Věřitelé získávají zisk z úroků a mají také jistotu uložených prostředků u státu. Státní dluhopisy souvisí i s růstem státního dluhu. Čím více si stát půjčuje, tím jeho dluh stoupá. Podle zprávy ministerstva financí za první polovinu letošního roku státní dluh vzrostl o 241,9 miliard korun na 2.707,7 miliard korun.

Článek Kolik si vláda půjčila od začátku covidu a jak to hodlá splatit? Část obrovského dluhu zaplatí každý z nás se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na letišti v Mošnově vznikne vojenské logistické centrum. V plánu je i rekonstrukce přistávací dráhy

Ondřej Kočí — Thu, 26 May 2022 09:00:00 +0000

Vládu o záměru podle CNN Prima News informovala ministryně obrany Jana Černochová a doplnila, že základna bude sloužit pouze k logistickým účelům, nikoli k bojovým. Jak informuje CNN Prima News, výstavba by měla začít nejdříve v roce 2024. Záměr vzniku základny podle ministerstva obrany pochází ještě z období působení ministra obrany Lubomíra Metnara, dodává CNN Prima News.

Obranyschopnost Česka

Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády dle iDNES uvedl, že záměr bude pro kraj znamenat stovky nových kvalifikovaných míst. Jak píše iDNES, v plánu je i rekonstrukce přistávací dráhy letiště, na kterou ministerstvo financí vyčlení peníze. Ministryně obrany poděkovala zástupcům Moravskoslezského kraje za vstřícnost a jejich zájem, aby byla v regionu posílena přítomnost české armády. „Logistické centrum bude velkým přínosem jak pro kraj, tak především pro armádu, které podobná schopnost na tak strategickém místě chybí,“ doplnila pro iDNES.

Vojáci

Černochová poděkovala podle iDNES i Stanjurovi. Bez jeho podpory by podle ní budování centra nemělo smysl. „Celý projekt má od samého začátku mou absolutní podporu. Posílí obranyschopnost České republiky a nabídne armádě skvělé zázemí v regionu, kam historicky vždy patřila,“ řekl Událostem247 Stanjura. Klíčovým prvním krokem má být bezúplatný převod potřebných pozemků ze strany kraje, aby armáda mohla začít přípravné a projektové práce, píše iDNES.

Mošnov je klíčové letiště

Na základně má podle iDNES sloužit až tři sta českých vojáků. Nebude na ní ale dislokován bojový útvar. Armáda podle iDNES počítá s tím, že do centra převelí část praporu podpory nasaditelných sil z Rakovníka o velikosti roty. Část bude převelena a část bude naplněna náborem. Vzniknout by měla také nová pracovní místa pro civilní zaměstnance. Projekt má podle Stanjury posílit obranyschopnost České republiky a nabídnout armádě skvělé zázemí v regionu, kam vždycky patřila, píše iDNES.

Vojáci

Zprávu uvítal i bývalý ministr obrany Alexandr Vondra. „Velmi to podporuji, je to důležitá věc, pro obranu je to klíčové letiště. Armáda se vrátí tam, odkud neměla odcházet,“ řekl pro iDNES. „Musíme posilovat logistické schopnosti naší armády při obraně českého území,“ zdůraznil pro iDNES s tím, že volbu Mošnova považuje za nejlepší vojenské letiště. „Navíc už tam je základní infrastruktura, takže budování základny bude levnější než na zelené louce,“ doplnil pro iDNES.

Článek Na letišti v Mošnově vznikne vojenské logistické centrum. V plánu je i rekonstrukce přistávací dráhy se nejdříve objevil na Události247.cz.