Expert na bezpečnost: Západ by neměl podléhat ruským požadavkům. Případné sankce se ale mohou otočit proti nám
Odstřihnout Rusko od komodit, na kterých je závislé? Krok, který je nutné zvážit. Cokoli se nám totiž může vrátit jako bumerang.
Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit vliv bývalého sovětského impéria. Myslí si to řada odborníků, a to včetně někdejšího náčelníka Generálního Štábu ČR. Co si Jiří Šedivý myslí o ekonomických sankcích, které by EU na Rusko uvalila? A jak vůbec vidí Ukrajinu, je to podle něj silný stát?
Jak by se měl k současné situaci postavit západ?
Neměl by podléhat tendenčním ruským požadavkům, měl by reagovat klidně. Problémem je totiž to, že i naši nejvyšší představitelé, jak států NATO, tak i našich spojenců, někdy podléhají ruskému tlaku. Nejviditelnější je pohyb ruských ozbrojených sil podél ukrajinských hranic. Ale Rusko používá i energetické suroviny, například tlak na zprovoznění plynovodu Nord Stream II, což by ovšem v dalším kroku znamenalo výrazně vyšší závislost Evropy na ruském plynu. I v tomto bodě je vidět značná nejednotnost Evropanů.
Proč si to myslíte?
Demonstrovatelné je to na postojích Německa nebo Rakouska. To v důsledku posiluje Rusko v jeho agresivní politice vůči Ukrajině, ale i NATO. Narušení jednoty evropských členů NATO nebo EU je pro Rusko velmi výhodné.
O co jde Vladimiru Putinovi?
Zásadní je vrátit se k Putinovu vyjádření, že „rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou tragédií dvacátého století…“. A v tomto duchu Putin řídí i současní Rusko. Cílem je obnovit vliv Ruska v dřívějších hranicích sovětského impéria. Tomu nasvědčují i striktní požadavky na zabránění Ukrajině být v NATO. Ale také výzva směrem k EU a požadavek obnovit stav, který byl před rokem 1997. K tomu použije veškeré možnosti, které má v ruce.
Umíte si vůbec představit, že získá Ukrajinu pod svoji kontrolu?
V současné době pravděpodobně nemá možnost dostat Ukrajinu pod svoji kontrolu. Je k tomu několik argumentů. Předně Ukrajina dnes není Ukrajinou počátku 90. let, ani tou, kterou byla v době „vlády“ proruského prezidenta Porošenka. Ukrajinská společnost se sice potýká s řadou problémů, ale za dobu, kdy opustila SSSR se posunula výrazně k respektování demokratických norem řízení státu. Neinklinuje k diktátorským praktikám, která platí v Rusku.
Takže v ukrajinském vedení je vše v pořádku, není co vytknout?
Tak to určitě není. Na adresu Ukrajiny existuje řada výhrad. Ale všichni jsme si vědomi, že přerod tak velkého státu jakým je Ukrajina, se nadá provést za několik krátkých let. Vidíme i to, že vliv Ruska ke zpomalení tohoto procesu, vedl k dramatickému vývoji na východní Ukrajině. V určitém období byla ukrajinská politická situace značně komplikovaná. Určitě má každý na paměti tzv. „MAJDAN“. Ukrajinci mají před sebou ještě dlouhou cestu.
Co jim může pomoci?
Západ. Pak se Ukrajina určitě stane členem evropské komunity. Jsem o tom přesvědčen. Zároveň si ale dovolím kritiku na adresu například německých představitelů, kteří svými vystoupeními ne vždy tento trend podporují. Poslední je výrok odstoupivšího viceadmirála německého námořnictva Schönbacha, kterým vlastně oceňuje prezidenta Putina za jeho řízení Ruska a obsazení Krymu.
EU hrozí ekonomickými sankcemi, pokud ruská armáda překročí hranice. Je to ale něco, čeho se má Putin bát?
Určitě by se jednalo o značné omezení ekonomických aktivit Ruska. Je to jeden z nástrojů, který vůči Rusku může EU použít. Je ale také potřeba uvést, že takové sankce požíváme až nadbytečně, a z minulosti víme, že se Rusko naučilo z velké části dopady sankcí eliminovat. Tím se jejich efekt snižuje. Situace na hranicích Ukrajiny není ničím novým, trvá to už měsíce. Rusko tedy mělo čas se připravit.
Protože mohou zasáhnou i nás?
Přesně tak. Rusko si je vědomo možnosti, jakou proti němu EU má. Ale zároveň se podívejte na reakci Rakouska, že se z případných sankcí musí vyloučit energetické suroviny. To ukazuje na naše slabiny, které máme.
