Se smrtí je zvyklá se setkávat, ale tohle je podle ní extrém. „Máme zachraňovat životy a ne zapínat černé pytle,“ říká sestra z ARO

Epidemie koronaviru sílí. Nemocnice napříč Českem omezují neakutní péči a odkládají operace. Z běžných oddělení se zřizují covidové jednotky. Zdravotníci jsou vyčerpaní a frustrovaní. Cítí se bezmocní. Vsetínská nemocnice má nejvíc hospitalizovaných pacientů s covidem-19 od začátku epidemie. Téměř všichni jsou neočkovaní. Personál anesteziologicko-resuscitačního oddělení se téměř každý den setkává se smrtí. Zhruba polovina pacientů, kteří tam leží s covidem-19 na ventilátorech, umírá.

Byli schopní přichystat si dřevo na zimu

Na covidových jednotkách prožívají těžké chvíle pacienti, ale i zdravotní sestry a lékaři. „Všechno, co tady leželo a umřelo, tak byli soběstační lidi a nebýt covidu, tak by nebyli v nemocnici,“ řekl iRozhlasu primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Marek Proksa. Pozastavuje se nad debatami, zda lidé umírají s covidem nebo na covid. „Všichni ti lidé umřeli proto, že onemocněli infekcí,“ dodává primář. Na jeho oddělení leží jen jeden očkovaný pacient.

Koronaviru nepodléhají jen senioři a lidé z rizikových skupin. „Pacienti, kteří zemřeli, to byli jinak normálně fungující lidi, naprosto soběstační. Chlapi si byli schopni přichystat dřevo na zimu, jezdili na kole, na výlety, do obchodu. Umřeli kvůli covidu. Ne s covidem a podobné řeči. A neočkují se,“ dodává primář. Podle dat ministerstva zdravotnictví je v Česku očkovaných asi 60 procent populace, což je podprůměr v Evropské unii.

Člověk tuší, že to může být konečná

Když se pacienti dostávají na ARO, jsou při vědomí a povídají si se zdravotníky. Ti ale už v té chvíli tuší, že to nemusí dobře dopadnout. „My jim říkáme, pomůžeme vám s dýcháním, dostanete trubičku, ale člověk tuší, že to může být konečná,“ řekla serveru vrchní sestra z ARO Zdeňka Gajdošová a pak dodala: „Blbý je dotaz, jestli umřu.“  Sestry a ošetřovatelky mohou k pacientům na ventilátorech pouze v ochranných oděvech.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„My jsme malé oddělení, známe se dvacet let, jsme sehrané, holky jsou zvyklé setkávat se se smrtí, ale tohle je extrém. A komentáře na sítích, že je to naše povolání, mě dokáže opravdu rozčílit. Moje povolání je zachraňovat lidský život, a ne, jak je to teď tady, zapínat černé pytle,“ pokračuje vrchní sestra. „Ten předsudek, že jsem mladý a mám dobrou imunitu, asi neplatí,“ dodává v narážce na čtyřicetiletého pacienta, který na jejím oddělení bojuje o život na ventilátoru.