Milion chvilek chce najít společného prezidentského kandidáta. Vyjádřili se i ke kandidatuře Babiše

Spolek Milion chvilek pro demokracii si na Staroměstském náměstí ve středu připomínal výročí 17. listopadu. A také demonstrace, které v uplynulých letech pořádal proti politice vlády vedené Andrejem Babišem nebo činům prezidenta Miloše Zemana. Poté, co nedávné volby vyhrály strany vymezující se proti Babišovi, si dali členové spolku jiný cíl. Pokusit se najít vhodného kandidáta na prezidenta.

Výzva na společného kandidáta

Spolek založil výzvu Potřebujeme prezidenta. Ten by měl vykonávat svůj úřad v souladu s jeho nejlepšími tradicemi a ústavou a dbát víc o veřejný zájem než o svůj vlastní. Také důsledně hájit podmínky pro svobodný a důstojný život každého občana a budoucích generací. A společnost spojovat, ne rozdělovat. „V následujících měsících a letech nás čeká hned několik klíčových výzev. Jednou z nich je třeba volba prezidenta v lednu roku 2023, ve které se rozhodne, jestli budeme pokračovat na cestě k zemi bez populistů a extrémistů,“ citoval organizátory iDNES.

Ačkoli to nepotvrdil, spekuluje se, že do prezidentských voleb v lednu roku 2023, případně i dřívějších, což záleží na zdraví Miloše Zemana, by mohl kandidovat právě Andrej Babiš. Ten podle mnoha politologů není bez šance. Druhým může být předseda SPD Tomio Okamura. „Reálně hrozí, že proti sobě budou stát dva nedemokratičtí kandidáti. To je obrovské riziko a my musíme udělat vše pro to, abychom mu předešli,“ uvedl podle Českých novin místopředseda Milionu chvilek Jiří-Jakub Zévl.

Cesta bez populistů a extremistů

Proto současné snaha spolku. „Naše úsilí o lepší zemi rozhodně neskončilo nedávnými parlamentními volbami. Stojí před námi mnohé další výzvy. Společně musíme vytrvat. To, jestli se nám podaří pokračovat na cestě k zemi bez populistů a extremistů, nebude záležet na velkých činech jednotlivců, ale na tom, jestli si každý z nás udělá svoji malou chvilku pro demokracii. A jestli tyto chvilky společně zúročíme,“ vysvětlila mluvčí spolku Hana Strašáková.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S nutností najít vhodného kandidáta se ztotožňuje i bývalý předseda Senátu Petr Pithart. „Nesplněné sliby našich kandidátů vedly k tomu, že máme prezidenta, pro kterého je ústava jako plastelína,“ prohlásil. Dvě přímé volby prezidenta pokaždé ve vyhroceném souboji ve druhém kole vyhrál Miloš Zeman. Poprvé v něm porazil Karla Schwarzenberga a o pět let později Jiřího Drahoše.