Některé země chtějí koronavirus začít vnímat jako normální virové onemocnění. U nás má však stále „zvláštní statut“

Varianta koronaviru omikron sice způsobila ve světě poslední vlnu viru. Z výzkumů však vyplývá, že není tak nebezpečná, proto chtějí některé země rozvolňovat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Velká Británie i Španělsko chtějí rozvolnit opatření, a díky variantě omikron spolehají na to, že kvůli nemoci už nebude tolik lidi umírat. Představitelé zemí chtějí začít vnímat koronavirus jako normální nemoc, se kterou budeme žít. Ačkoliv Rakousko či Německo zpřísňují, Česko brzy vydá strategií rozvolnění.

Británie se vrací do normálu

Velká Británie debatuje o přehodnocení koronavirové situace již týden. Podle zástupce státního zdravotnického systému, Chrise Hopsona, nejhorší vlna zemi již zasáhla. Další nápor by nemocnice měly zvládnout. Podle ministra školství Nadhima Zahawiho země přechod do „normálu“ již zažívá. Podobně to vidí i ministr pro bydlení a místní samosprávu Michael Gove. Ten také sdělil, že s covidem by se mělo začít žít jako s ostatními viry, které způsobují rýmu.

Zdroj fotografie: S vědomím Nadhima Zahawiho / Facebook

Země chce rozvolnit opatření, protože zde zavládla mutace omikron, která je podle odborníků nakažlivější než předchozí varianta viru, ale lidé po ní nemají tolik těžkých průběhů a méně umírají. Velká Británie má navíc vysokou proočkovanost. Údajně přes 50 procent lidí je zde očkováno třetí dávkou, druhou má asi 70 procent obyvatelstva.

Španělsko čeká na studie od ECDC

Ve Španělsku by ke koronaviru mohli přistupovat stejně jako ke chřipce. Podle Caroliny Dariasové, ministryně zdravotnictví, by se ve Španělsku mohlo přestat testovat každého člověka zvlášť, a informace o šíření viru, by poskytovali lékaři.

Zdroj fotografie: Pixnio

Dariasová o svém plánu jedná s evropskými kolegy. Dokonce požádala Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemoci (ECDC), aby novou strategii prostudovalo. Dokud však strategii neschválí mezinárodní úřady, jako jsou ECDC či Světová zdravotnická organizace (WHO), Španělsko na strategii nepřistoupí. V zemi je také vysoká proočkovanost, přes 80 procent lidí má druhou dávku a kolem 36 procent dávku třetí.

Tuzemská situace

V Česku panují u některých odborníků názory, že tato strategie by se měla zavést i u nás. „Musíme se co nejdříve dostat k tomu, že náš přístup ke koronaviru bude takový, jaký máme u jiných respiračních infekcí,“ citovala CNN Prima NEWS apely primářky Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka, Hany Roháčové. U nás má však podle epidemiologa Romana Prymuly tato nemoc stále „zvláštní statut“.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Podle Deníku jsou v Česku plně naočkovány necelé dvě třetiny obyvatelstva. Při vysoké infekčnosti omikronu je skoro jisté, že se s ním dříve nebo později potká každý. Z toho plyne, že zhruba tři miliony spoluobčanů musí minimálně počítat se zvýšenou pravděpodobností s těžkým průběhem onemocnění.