Rekordní inflace všechno zdraží. Nejhůř to dopadne na seniory a samoživitelky

Velké zdražování hned tak neskončí. Inflace totiž letos, podle odhadů ministerstva financí, dosáhne průměrné výše 8,5 procenta, a to se promítne do růstu cen. „Zdražování dopadne na všechny. Kdo má polštář úspor, určitě ho už využívá. Nejvíce budou postiženy domácnosti, které už před inflačním impulsem nebyly v lehké situaci. Jsou to samoživitelky nebo osaměle žijící senioři,“ cituje CNN Prima News ekonomku Ilonu Švihlíkovou.

Rekordní inflace se nečekala

Resort financí v lednové prognóze zhoršil odhad růstu české ekonomiky ze 4,1 procenta na 3,1 procenta. Ministerstvo zároveň uvedlo, že očekává vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. „Meziroční inflace by se v prvním čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti deseti procent a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená,“ uvedlo ministerstvo. K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu.

Dvoucifernou inflaci resort předpokládá v prvním čtvrtletí letošního roku, ale může nastat i v delším horizontu. Podle ekonoma Dominika Stroukala bude inflace vyšší, než se před několika týdny čekalo. „Během letošního roku budeme zažívat rekordní inflaci. Oproti trendu ještě před covidem se zdražování dotýká nejvíce automobilů, ropy a masa. U nás nejvíce cítíme stavebnictví, to se dotýká každého,“ řekl.

Jiné země nezvyšují úrokové sazby

Přesto ekonoma predikce ministerstva zaskočila. Průměrná 8,5procentní inflace by znamenala, že by usely selhat všechny protiinflační nástroje státu. „To by muselo znamenat, že by nefungovalo vůbec nic, co v současné době děláme, ani co se děje jinde ve světě,“ řekl Stroukal Echu24. S vysokou inflací se potýkají i okolní země a hledají řešení, jak s ní bojovat. Česko to dělá prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, což se dotýká další skupiny lidí.

„Kombinace hypoték a zdražení energií může zasáhnout i domácnosti s vyššími příjmy, což bychom možná neočekávali,“ uvedla ekonomka s tím, že stát má další nástroje jako je třeba sáhnout na DPH nebo posílit potravinovou soběstačnost. Centrální banky jiných zemí jsou opatrné a ke zvyšování úrokových sazeb zatím nepřikročily. „I když jsme začali zvyšovat úrokové sazby, bude se zdražovat,“ uzavřel Stroukal.