Ruský velvyslanec při OSN Dmitrij Poljanskij prohlásil, že má Rusko právo použít jaderné zbraně, pokud bude čelit provokaci ze strany NATO.
Rusko si je vědomo, že je jadernou mocností a v případě potřeby je připraveno to i dokázat. V rozhovoru pro britskou stanici Sky News to potvrdil ruský velvyslanec při Organizaci spojených národů (OSN) Dmitrij Poljanskij, který je jedním z nejvyšších ruských diplomatů v USA. Podle něj má šéf Kremlu právo použít jaderné zbraně, pokud k tomu bude vyprovokován Severoatlantickou aliancí (NATO). „Pokud jednáte s jadernou mocností, musíte samozřejmě počítat se všemi možnými následky vašeho jednání,“ prohlásil Polanskij.
Polanskij zpochybňuje útok na civilisty
Ruský diplomat zároveň odmítl, že by Rusko na Ukrajině páchalo válečné zločiny. Podle něj každý věří něčemu jinému. V té souvislosti uvedl, že některá zveřejňovaná videa z ukrajinské války jsou falešná. Ruskou odpovědnost odmítl i po předložení fotografií z města Mariupol, na kterých jsou zachyceny zničené obytné domy po zásahu ruských raket a těla dětí. Polanskij naopak obvinil ukrajinskou stranu, která podle něj útočí na budovy i civilisty. „Od samého začátku jsme říkali, že naše armáda nepředstavuje hrozbu pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny,“ prohlásil.
Podle serveru SeznamZprávy s možným použitím jaderných zbraní ze strany Ruska Západ počítá. V USA už proto vznikl zvláštní tým sestavený z bezpečnostních poradců. Úkolem týmu Tygr je vymyslet scénáře, jak na případný ruský útok reagovat. Strategii odpovědí mají vytvořit také pro situace, kdy Rusko zatočí na konvoj se zbraněmi už na území Evropské unie, nebo kdy Rusové rozšíří válku do dalších zemí. V této souvislosti se mluví o Moldavsku nebo Gruzii.
Jaká by byla reakce NATO?
Tygr se schází třikrát týdně a vznikl krátce po zahájení ruské invaze. Byli to právě jeho členové, kteří se podíleli na zavádění protiruských sankcí americkou vládou. Radili také při posilování východního křídla NATO nebo při vyzbrojování ukrajinské armády. Na možný ruský útok zbraněmi hromadného ničení se zabývá také samotné NATO. Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga by měl takový útok pro členy NATO velké důsledky. A to i v případě, že by k němu došlo mimo území Aliance, tedy na Ukrajině.
Případný radioaktivní nebo chemický mrak by totiž mohl vítr zanést za hranice. Otázkou zůstává, jak by NATO na takový scénář zareagovalo. V případě vojenské odpovědi by začalo otevřenou válku s Ruskem. Jak uvedl i šéf Bílého domu Joe Biden, taková přímá konfrontace by znamenala třetí světovou válku. Americký prezident stejně jako šéf NATO přitom v minulých dnech zmiňovali, že se Rusko připravuje na použití chemických zbraní na Ukrajině.


