EU vymýšlí, jak se vypořádat s vlnou migrační krize, která se blíží. V nových plánech bude zřejmě klíčové i Česko

Evropská migrační politika se začíná měnit. Přispěla k tomu uprchlická krize na hranicích Polska s Běloruskem. Pobaltské země i další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím Evropské unie. Na jeho režim unie uvalila kvůli porušování lidských práv sankce. A tohle je odveta. Unie se musí připravit na migrační vlnu podobnou krizi v roce 2015.

Migrační a azylový pakt Evropy

Unie v souvislosti s uprchlickou krizí na své vnější hranici začíná měnit i svou migrační politiku. Zatím ale hledá racionální a politicky průchodná řešení. Odkládání razantních kroků by mohlo znamenat, že evropský pakt o migraci a azylu přistane na stole nové české vlády premiéra Petra Fialy. Blíží se totiž doba českého předsednictví v čele Evropské unie. To, že unie chystá nové nástroje, které by měly pomoci k přípravě na další možnou migrační vlnu, potvrdila europoslankyně Dita Charanzová.

iZdroj fotografie: Depositphotos

 „Možná to spadne i na české předsednictví, pokud to Francouzi nedokončí,“ řekla Charanzová v CNN Prima News. Podle ní by se mělo v paktu jasně vydefinovat, jak migranty vracet do zemí, ze kterých přišli a jak vnímat problémy zemí, kvůli kterým z nich lidé utíkají. V neposlední řadě je to i ochrana vnější hranice Evropské unie. „České předsednictví, které se má dít příští rok, by mělo mít na stole nový migrační a azylový pakt. Nová vláda se tomu bude intenzivně věnovat,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová.

Silný klub V4? Tak to není

Do Evropy míří v současné době zejména migranti z Afghánistánu. Poté, co zemi překotně opustila spojenecká vojska, moci se ujalo radikální hnutí Talibán. Podle Charanzové je tamní situace katastrofální, ale i tak prý nutné s Tálibánem o krizi jednat. „Musíme najít dialog s tamní vládou, ať se nám to líbí, nebo ne,“ podotkla. V Afghánistánu se rychle zhoršuje humanitární situace. Dvě třetiny obyvatel mají problém sehnat každý den jídlo a až 3,2 milionu dětí mladších pěti let trpí podvýživou, píše iRozhlas.

V rámci Evropské unie nemá podle europoslance Evžena Tošenovského Visegrádská skupina, která sdružuje Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, ve skutečnosti takovou důležitost, jaká je jí přisuzována. „Vnímáme ji jako silný klub, který Bruselem otřásá, ale tak to není. Ona v europarlamentu v podstatě neexistuje. Ale je dobře, že se nejbližší země baví,“ řekl televizi. „To, že máme společnou historickou zkušenost s komunismem, neznamená, že spolu ve všech ohledech budeme budovat budoucnost,“ dodala Gregorová.