„Lidé by neměli čekat na vakcínu proti omikronu. Měli by brát, co je,“ říká biolog Flegr

Odmítači očkování pochybují o vakcínách proti covidu z mnoha důvodů. Evoluční biolog Jaroslav Flegr to ale nepovažuje za problém.

Zdroj fotografie: Jaroslav Flegr / Creative Commons / CC BY-SA

Vlna koronavirové varianty omikron se v těchto dnech žene Českem a nákaza covid-19 se nevyhýbá ani očkovaným. Jak potvrdila řada odborníků, dvě dávky vakcíny poskytují proti omikronu velmi malou ochranu. Zvyšuje se až po posilující dávce. Přesto je třeba brát v úvahu, že veškeré dostupné vakcíny jsou namířeny proti původnímu viru z čínského Wu-hanu. První očkovací látka vyrobená proti omikronu má být nejdříve v březnu, jak nedávno informoval server SeznamZprávy.

Bude vůbec vakcína proti omikronu?

To už ale může být pozdě, protože poslední varianta covid-19 je velmi nakažlivá. To si podle evolučního biologa Jaroslava Flegra dokážou spočítat i sami výrobci vakcín, a proto podle něj, ani nové vakcíny proti omikronu nebudou. „Než by dovedli vakcíny do stadia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí,“ napsal Flegr pro Forum24. Flegr proto doporučuje očkovat se dostupnou vakcínou, i když je zastaralá.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Podle něj nadále plní svou hlavní funkci, kterou je zabránění těžkému průběhu nemoci. Evoluční biolog zároveň vyjádřil radost, že proti onemocnění covid-19 jsou k dispozici T-vakcíny. Ty podle něj brání právě proti těžkému průběhu. Naopak R-vakcíny chrání i proti nákaze, tedy tomu, aby nemoc v člověku vůbec propukla. Flegr dále vysvětlil, jak dojde k rozhodnutí, jestli bude očkování fungovat jako T-vakcína nebo R-vakcína. „První je délka takzvané prepatentní periody, tedy doba od nákazy do začátku vytváření nových infekčních stadií,“ objasňuje evoluční biolog.

Protilátky nejsou jediná ochrana

Za druhý faktor pak označil dobu od podání očkovací látky. „Dokud je v těle dost protilátek, funguje vakcína jako R-vakcína a zabrání samotné infekci,“ říkáFlegr. Následně po šesti měsících od podání vakcíny nebo prodělání nemoci hladiny protilátek začnou klesat a nejsou tak schopné zabránit množení viru v těle. „Stejná vakcína v té chvíli přestane fungovat jako R-vakcína a začne fungovat jako T-vakcína,“ dále popisuje evoluční biolog.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V té chvíli tak očkování chrání už jen před vážným průběhem nemoci, ale nemůže zabránit infekci a šíření viru. Tělo ale má další obranné mechanismy. Jakmile v něm není dostatek protilátek, začnou fungovat paměťové plasmatické buňky, které dokážou zabránit rozvinutí nemoci. Ty se tvoří pár dnů po aplikaci vakcíny. Třetí ochranu v těle pak představují paměťové buňky, které podle Flegra dokážou produkovat látky i proti variantě omikron.