Počet zemřelých v Česku roste rychleji než počet obětí covidu. S čím to může souviset?

4. ledna 2022

Daniel Procházka

[email protected]

Podstatným článkem redakčního týmu webu Události24/7.cz je specialista na počasí a přidružené oblasti, Daniel Procházka, který se na našem široce zaměřeném webu pohybuje už pěknou řádku let. Daniel se věnuje především každodennímu spravování čtenářů o meteorologické situaci u nás i v Evropě. Vždycky ho podle jeho vlastních slov přitahoval divoký charakter přírody a její nepředvídatelnost a nespoutanost. I z toho důvodu se přes původně pouhé psaní meteorologických předpovědí dostal až k článkům o přírodních katastrofách, náhlých změnách počasí až třeba po nevídaných přírodních úkazech. Zároveň ale neskrývá ani svoji klidnější stránku, která má na Událostech na starost naopak články o bydlení a zahradě, které se řadí k jeho předním volnočasovým aktivitám.

Data Českého statistického úřadu z října naznačující vysoké počty nadúmrtí. A to i po odečtení obětí v souvislosti s koronavirovým onemocněním.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje pravidelně statistiku zemřelých po jednotlivých týdnech. Z dat od poloviny října do prvního listopadového týdne vyplývá, že počty úmrtí v Česku začaly rychle přibývat. Jak informuje server TN nejde jen o zemřelé v souvislosti s covidem-19. Při porovnání hodnot z roku 2021 s průměry z let 2015 až 2019 (tedy dobou před pandemií) lze dojít k závěru, že počet zemřelých rostl v loňském roce od 41. týdne (11. až 17. října) a nadále se zvyšoval.

Nadúmrtí jsou ve stovkách za týden

Zásadní nárůst je vidět i po odečtení počtu obětí v souvislosti s onemocněním covid-19, jejichž počty pravidelně zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. V posledním říjnovém týdnu je nárůst počtu zemřelých ve srovnání s předchozími lety dokonce 450 osob. I po odečtení počtu obětí koronaviru jde o téměř 300 nadúmrtí oproti předcovidovým letům. Data ČSÚ ukazují i v ostatních sledovaných týdnech velký nárůst počtu zemřelých. Rozdíl oproti předchozím letům před pandemií se pohybuje vždy nad 100 zemřelými.

Výjimečný byl jen první týden v říjnu, kdy zemřelo dokonce méně lidí než v letech 2015 až 2019. Z dalších statistik vyplývá, že rozdíly jsou značné hlavně ve věkových skupinách nad 40 let. Nejvíce jsou nadúmrtí znatelné u lidí nad 65 let. U mladších ročníků k vyšším počtům zemřelých nedocházelo. Odborníci z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze, jako je Jitka Langhamrová, Markéta Majerová a Tomáš Fiala, se shodili, že údaje o počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19 mohou být podhodnocené.

Odkládání návštěvy lékaře se nevyplácí

Připomněli, že metodika dovoluje zahrnovat do úmrtí v souvislosti s koronavirem pouze osoby, které měly pozitivní test. Do statistik se tak nedostanou lidé, kteří umřeli v souvislosti s nemocí covid-19, ale nebyli testováni. Důvodem může být fakt, že nevyhledali lékařkou pomoc nebo nebyli do statistiky zahrnuti, protože uběhla dlouhá doba od pozitivního testu.

Podle odborníků k tomu dochází i v jiných zemích. Dalším důvodem vysokého počtu nadúmrtí může být podle demografů odkládaní návštěvy lékaře. Někteří lidé kvůli obavám z covidu-19 i přes zdravotní problémy nenavštívili svého lékaře, a to pro ně mohlo být fatální. Více může napovědět v souvislosti s nadúmrtími i statistika zemřelých podle příčin smrti, která zatím není k dispozici. Statistici celková data za rok 2021 zveřejní až za několik měsíců.