Chytrá karanténa hlásí další problém. Systém je přetížený a lidem neoznamuje povinnou karanténu

Teď je problém v tom, že lidem nechodí na mobily zprávy s pokyny k sebetrasování a k zahájení karantény. Může za to zřejmě přetížení systému. Právě v těchto dnech je fungování systému velmi důležité, protože se omikron velmi rychle šíří a skokově přibývá nakažených. Například ve středu počet nových případů pokořil hranici 50 tisíc.

Omikron systém úplně zatížil, lidé čekají i několik dnů

Zástupci Chytré karantény o problému informovali na svém Twitteru: „Kvůli velkému počtu přijímaných laboratorních výsledků dochází k částečnému zpomalení systémů, což může vést ke zpoždění v trasování vč. SMS o sebetrasování. V těchto případech prosím dodržujte karanténu. Na optimalizaci systému pracujeme a za komplikace se omlouváme.“ V diskusi někteří lidé psali, že na SMS zprávu čekají až 60 hodin. To jim samozřejmě může způsobit problémy v práci.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak píšou Novinky, potíže jsou také se sebetrasovacími formuláři, kde mohou lidé na základě výzvy v příchozí SMS své kontakty ze dnů před samotnou nákazou vyjmenovat sami. Podle agentury NAKIT, která Chytrou karanténu zajišťuje technicky, může za výrazné zpomalení systému přetížení Informačního systému infekční nemoci, do kterého laboratoře a nemocnice hlásí pozitivní případy. Jdou přes něj ale i žádanky na testování, kterých je v těchto chvílích kvůli šíření omikronu velmi mnoho.

Chytrá karanténa má budoucnost i po epidemii covidu

Podle souhrnných dat o trasování klesá počet případů, které se vyřešily za posledních 24 hodin. Za uplynulý týden je to průměrně 31 procent pozitivně testovaných a 54 procent jejich rizikových kontaktů. V Praze, kde jsou podle Českých novin momentálně nejvyšší počty nakažených, je do 24 hodin kontaktováno pouhých 18 procent pozitivních lidí. V pracovních dnech minulého týdne se na trasování podílelo okolo 800 hygieniků a 700 pracovníků externích call center.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nástroje Chytré karantény budou moci hygienici využívat v budoucnu i pro jiné nemoci, než je covid. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla, že počítá s tím, že se systém implementuje i na další infekční onemocnění, například na žloutenku. „Máme připravené postupy, jak používat prvky Chytré karantény, aby to bylo jednotné,“ uvedla. Nástroje Chytré karantény by podle ní mohly fungovat například i mezinárodně, při hlášení příletů z rizikových zemí.