Elektrošoky jako léčba deprese. Psychiatr Kolomazník: Jeden elektrošok je lepší než hrst prášků, a to i pro depresivní těhotné ženy

ECT neboli tzv. elektrokonvulzivní léčba, je jednou ze základních léčebných metod využívaných v psychiatrii. Jak dlouho se využívá, v čem je prospěšná a pro koho je vlastně určená? V rozhovoru pro Události247 odpovídá lékař Jan Kolomazník, primář psychiatrického oddělení z Pardubické nemocnice.

Když se řekne elektrošok, mnoha lidem se může vybavit řada nepříjemných věcí, možná i mučení. Jak jim tyto dojmy vyvrátit?

Elektrokonvulzivní léčba (ECT), tzv. „elektrošoky“, patří k nejkontroverznější psychiatrické léčbě, a to i díky některým filmům. V indikovaných případech je to přitom velmi dobrý způsob léčby. Provádí se ve speciální prostorné místnosti s rozvodem kyslíku. Je třeba speciální lůžko, ECT přístroj s monitorováním EEG a EKG, a dále vše potřebné pro anesteziologa. Provádět ji může pouze proškolený personál. Musí to být psychiatr, psychiatrická sestra, anesteziolog a anesteziologická sestra.

Je tato léčba účinná?

Ano. Elektrokonvulzivní léčba patří také mezi nejefektivnější léčebné metody v psychiatrii. Její účinek nastupuje rychle, zkracuje délku hospitalizace, snižuje sebevražednost, má výborný terapeutický efekt, a je účinnější než antidepresiva.

iElektrokonvulzivní léčba

Pro koho jsou tedy elektrošoky určeny?

Tato léčba je indikována především u těžkých depresí, u depresí, které nereagují na léčbu antidepresivy. Používá se i u některých typů schizofrenie a u maligního neuroleptického syndromu. Původně byla představa, že takto bude léčena schizofrenie, nyní víme, že hlavní indikací je depresivní porucha.

Co třeba těhotné ženy?

Léčbu mohou podstoupit těhotné ženy, děti i starší lidé. Konkrétně u těžce depresivní těhotné ženy je elektrokonvulzivní léčba často šetrnější, než užívání vyšších dávek psychofarmak.

Jde o novinku, nebo se tato metoda v medicíně běžně používá už dlouho?

Poprvé byla ECT aplikována v roce 1938 v Itálii s dobrým efektem, v dále se ovšem začala používat nadměrně, navíc ve špatných indikacích (například u poruch osobnosti), což vedlo ke kritickým ohlasům, a také k omezení léčby. Renesance nastala v 80. letech. K této léčebné metodě se vracíme proto, že někteří pacienti na léky dostatečně nereagují, nebo mají po psychofarmacích nežádoucí účinky. Navíc byla prokázána vysoká účinnost a bezpečnost elektrokonvulzivní terapie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mimochodem, první český šokovací přístroj byl vyroben ve městě, ve kterém se zrovna nacházíme, tedy v Pardubicích, je to tak?

Ano, bylo to už v roce 1942. V současné době jsou na trhu nové generace přístrojů, které umožňují použitím techniky velmi krátkých pulsů minimalizovat množství použité energie. Jsou tak ještě více bezpečné a mají minimum nežádoucích účinků. Takový moderní přístroj máme i na našem psychiatrickém oddělení.

Mohl byste měl popsat, jak taková léčba vypadá, co si představit? Může ji provádět jakýkoli lékař, nebo musí mít specializovaný obor?

Léčbu nemůže provádět jakýkoliv lékař. Vykonává ji psychiatr ve spolupráci s anesteziologem. V průběhu ECT je elektrickou stimulací mozku vyvolán kratší epileptický záchvat. Tato léčebná metoda funguje rychle a má 80–90% účinnost. ECT probíhá v krátkodobé celkové anestezii a v myorelaxaci 3x týdně, celkem bývá okolo 10 aplikací. K podstatnému zlepšení psychického stavu dochází už po třech aplikacích.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je možné ve zkratce říci, že jeden elektrošok je pro mnohé pacienty lepší, než hrsti prášků?

Ano, ovšem pouze v indikovaných případech, kdy se používá ECT jako léčba první volby. Kromě již dříve uvedeného jsou to i stavy, kdy je třeba dosáhnout rychlého zlepšení (odmítání jídla a pití, hrozba metabolického rozvratu, jinak nezvládnutelná agresivita, extrémní riziko sebevražedného jednání). Jinak je ECT spíše terapií druhé volby při farmakorezistenci. Používá se také při značných nežádoucích účincích souvisejících s léčbou psychofarmaky.

Existují nějaké nežádoucí účinky elektrošoků?

Nežádoucí účinky jsou v podstatě jen dva, a to mírné bolesti hlavy a mírné poruchy novopaměti. Oboje je přitom nezávažné a krátkodobé. Léčbu lze aplikovat i ambulantním pacientům bez nutnosti hospitalizace. Po ukončení ECT pacienti fungují bez jakéhokoli omezení. Možnost řízení automobilu je závislá především na jejich psychickém stavu a na dávce psychofarmak, která užívají.