Putin opět vyhrožuje Západu. V případě nutnosti prý použije zbraně, které má k dispozici pouze Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin promluvil na zasedání legislativní rady Federálního shromáždění. Varoval před rychlou reakcí, pokud do války na Ukrajině zasáhne někdo zvenčí.
Ruská státní zpravodajská agentura TASS informuje o středečním výhružném prohlášení šéfa Kremlu Vladimira Putina před ruskými zákonodárci. Prezident varoval před případným zapojením Západu do války na Ukrajině. Ruská reakce by podle něj byla blesková, jak upozorňoval už „na samém začátku speciální vojenské operace“. Výstražně působí hlavně Putinovo prohlášení o tom, jakým způsobem by na takový scénář Moskva zareagovala.
Válka bude pokračovat
„Máme na to nástroje – takové, kterými se nemůže v současné době pochlubit nikdo jiný. Ale my se nebudeme chlubit. V případě potřeby je použijeme. A chci, aby o tom všichni věděli,“ cituje ruskou hlavu státu agentura TASS. Putin tak na zasedání legislativní rady Federálního shromáždění evidentně narážel na členské země NATO, které na Ukrajinu dodávají zbraně i těžkou vojenskou techniku. Dalo se očekávat, že podpora Kyjeva se Moskvě líbit nebude. Obzvlášť v situaci, kdy je zřejmé, že válka na Ukrajině nejde podle plánu.
To ale samozřejmě Putin ve svém projevu před zákonodárci nepřiznal. Naopak potvrdil, že „speciální vojenská operace“ bude pokračovat, dokud nebudou splněny všechny cíle, aby obyvatelé Doněcka a Luhanska měli dlouhodobě zajištěn mír a bezpečí. Jak připomíná ČTK, Doněcká a Luhanská lidová republika jsou dva útvary na východě Ukrajiny, které před osmi lety vyhlásili proruští separatisté. Rusko je krátce před invazí uznalo za nezávislé. Důvodem má být snaha zamezit útlaku z ukrajinské strany.
Sankce očividně Rusku nevadí
Právě tím Rusko ospravedlňuje válku na Ukrajině. Putina evidentně od pokračování neodrazují ani západní sankce. I ekonomickou situaci Ruska vidí šéf Kremlu pozitivně. Sankcím měl podle něj odolat ruský bankovní systém, obchod, rubl i sektor dopravy. Putinovo prohlášení ale nesouhlasí s údaji Mezinárodního měnového fondu, který předpověděl, že letos se ruská ekonomika propadne o 8,5 procenta. V zemi navíc skokově roste inflace.
Přesto ruský prezident označil před zákonodárci západní postihy za „nešikovné“. Jediným náznakem přiznání krize tak bylo konstatování, že je třeba posílit stabilitu ruského vnitřního trhu, „průmyslovou suverenitu“ země a její „technologickou svrchovanost“. Z Ruska totiž odešlo po ruské invazi na Ukrajinu mnoho technologických firem, což země musí znatelně pocítit.
