Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připravený vést rozhovor s šéfem Kremlu o ukončení války. Setkat se chce mezi čtyřma očima.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj v pátek znovu zopakoval, že je připravený mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války, píše server Al Jazeera. Má ale podmínku. Jednání má probíhat jen mezi těmito dvěma muži, bez prostředníků. „A v rámci dialogu, nikoliv ultimát,“ cituje Zelenského slova z rozhovoru pro italskou televizi RAI 1 server Novinky. Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přitom už dlouhou dobu neproběhly.
Na příměří naléhá i Scholz
Naposled se delegace obou zemí setkaly 29. března v tureckém Istanbulu, kde Ukrajina předložila své písemné návrhy. Jejich obsahem měla být dohoda počítající s neutrálním a bezjaderným postavením Ukrajiny výměnou za mezinárodní bezpečnostní záruky, jak informovala ČTK. Od té doby k dalšímu osobnímu setkání zástupců obou zemí nedošlo. Podle hlavního ruského vyjednavače Vladimira Medinského probíhají ale rozhovory na dálku, a to prostřednictvím videokonferencí, píší Novinky.
Ukrajinskému prezidentovi to zřejmě nepřijde dostačující a celou situaci chce posunout. Setkání přímo s šéfem Kremlu by bylo důležitým mezníkem. Zelenskyj ale upozornil, že Ukrajina nebude činit žádné ústupky a kompromisy ohledně své územní celistvosti. „Odejděte z území, které od 24. února okupujete. To je první jasný krok, který je potřeba k tomu, abychom mohli o něčem jednat,“ cituje ukrajinského prezidenta server Novinky. K jednání o příměří vyzval ruského prezidenta také německý kancléř Olaf Scholz, jak píše ČTK.
Zablokovaný vývoz obilí
Podle agentury TASS ale ruský prezident Scholze upozornil, že rusko-ukrajinská jednání zablokovala ukrajinská strana. V té souvislosti byl opět zmíněn ukrajinský neonacismus. Obvinění Ukrajiny z nacismu podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestraita v rozhovoru s Putinem německý kancléř odmítl. Tématem rozhovoru mezi politiky byla také evakuace civilistů z oceláren Azovstal. Jedná se o poslední místo ve městě Mariupol, které ovládají Ukrajinci. Už mnoho týdnů odolávají v rozsáhlém hutním areálu ostřelování ruských vojáků.
Kromě tisíců ukrajinských ozbrojených sil ale zůstává v podzemních krytech asi sto civilistů. Německý kancléř také naléhal na Putina kvůli globální potravinové krizi. Ta se zhoršuje, protože Rusko zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, které slouží pro vývoz obilí a dalších zemědělských produktů, jako je kukuřice nebo slunečnicový olej. Prezident Putin přitom na čtvrtečním zasedání ruské vlády zmínil, že Rusko očekává letos rekordní sklizeň obilí.