Severoatlantická aliance přijala po dvanácti letech novou strategii. Koncept se obsáhle věnuje Rusku a poprvé zmiňuje NATO i Čínu.
Lídři NATO vydali nový dokument na aliančním summitu v Madridu, píše server Echo24. Poslední alianční strategie už dle lídrů potřebovala nutně aktualizovat, protože pochází z roku 2010, informuje Echo24. K Rusku a k Číně se v ní přistupovalo naprosto jiným způsobem než dnes. K Moskvě tehdy NATO uvádělo, že s ní má zájem rozvíjet „opravdové strategické partnerství“, jak připomíná deník The New York Times. Naopak Čína si nevysloužila před lety žádnou zmínku. Teď je ale všechno jinak.
Rusko-čínské spojenectví
Peking natolik zesílil svůj mezinárodní vliv, že nový dokument Čínu prezentuje jako zemi s „ambicemi a nátlakovými postupy“, které představují pro alianci komplexní výzvu, píše server Echo24. Varování se týká hlavně vlivu Číny v kybernetické sféře, dokument upozorňuje také na snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií. Hrozby cítí NATO také z rozšiřování jaderného arzenálu, uvádí Echo24. V neposlední řadě si pak lídři Severoatlantické aliance všímají spojenectví mezi Pekingem a Moskvou.
„Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám,“ cituje z dokumentu Aliance server Echo24. Ještě více pochopitelná je odlišnost přístupu k Rusku oproti roku 2010. Důvodem je válka na Ukrajině, kterou si Moskva zavřela před Západem dveře. „Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera,“ cituje z nové strategické vize NATO web Echo24.
USA v Evropě posílí vojenskou přítomnost
Dokument zároveň ubezpečuje, že NATO se chce vyhnout konfliktu s Ruskem. Nadále ale bude reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je otevřena komunikaci s druhou stanou, ale jen pod podmínkou, že Moskva zastaví své agresivní chování. I Rusku, stejně jako Číně, pak podle webu Politico aliance připisuje kybernetickou hrozbu. „Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám,“ cituje web Echo24.
Nový koncept není jediná věc, co summit v Madridu přinesl. Jak píše ČTK, lídři NATO se dohodli také na posílení amerických kapacit v Evropě. Podle amerického prezidenta Joe Bidena se zvýší počet torpédoborců ve španělské námořní základně Rota. Vytvoří se nové armádní velitelství v Polsku, zvýší se počet vojáků v Rumunsku, Pobaltí, Německu a Itálii a do Británie budou vyslány dvě letky stíhaček F-35. Důvodem je ruská hrozba. Jak dále ČTK připomíná, od začátku války na Ukrajině stoupl počet amerických vojáků v Evropě na 100 tisíc.