Tento způsob, kterým se někteří řidiči pokouší vyzrát na radary měřicí rychlost, se jim nemusí vyplatit. Za jeho využívání hrozí mastné pokuty.
Ke zjišťování radarů na cestě používá mnoho lidí různé mobilní aplikace. Řidiči si od nich slibují, že kromě navigování je včas upozorní na blížící se měřiče a kamery a oni tak uniknou mastným pokutám. V některých případech však právě tyto aplikace mohou být příčinou nemalých sankcí. A kdo by měl v autě rovnou antiradarovou rušičku, ten si připlatí ještě víc.
Antiradary se mohou řidičům prodražit
V Česku používání detektorů radarů a mobilních aplikací, jež tuto funkci nabízí, nijak omezeno není, připomíná web TN. To ale neplatí o antiradarech, které kromě detekce také ruší funkci radarů. Podle loňské novely silničního zákona je totiž právě jejich používání zakázané.
A co vlastně antiradary jsou? Jedná se o „technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,“ stojí v zákoně. Kdo by toto nařízení porušil a antiradarovou krabičku v autě měl, může za to dostat pokutu ve výši 7 až 25 tisíc korun.
Někde řidiči v autě nesmí používat ani aplikace
Vraťme se ale ještě k radarovým detektorům, jako jsou mobilní aplikace Google Maps, Waze a další. I ty jsou totiž někde zakázané. Příkladem je Německo. Jak uvádí web Deník, řidiči zde nesmí využívat aplikace, které kromě jiného umožňují právě i informování o blížících se radarech. Lidem pak za porušení tohoto nařízení hrozí sankce 100 eur, což je v přepočtu něco přes 2 500 korun.
Aplikace zde navíc nemohou využívat ani ostatní lidé v autě. Pokud by se řidiči rozhodli zkusit policisty obměkčit výmluvou, že aplikaci používali jen jejich spolujezdci, měli by vědět, že šance na úspěch je mizivá. Jak totiž píše server CNN Prima News, při předloňském soudu ve městě Karlsruhe padlo rozhodnutí, že porušením zákona je i to, když před radary řidiče varuje jeho spolujezdec.