Československá bankovka v hodnotě milionů Kč. Jak ji poznáte?
V nedávné aukci se podařilo vydražit vůbec nejvzácnější a nejdražší českou bankovku. Její nový majitel za ni zaplatil přes 20 milionů korun.
Český trh se sběratelskými platidly zažil událost, která nemá obdoby. V tuzemské aukci se objevil mimořádně vzácný kus československé měny – státovka s nominální hodnotou 5000 korun, jejíž stáří přesahuje vznik samotné centrální banky. Odborníci ještě před aukcí upozorňovali, že by se její cena mohla vyšplhat do desítek milionů korun a měli pravdu. Červenou pětitisícovku z roku 1919 se nakonec podařilo vydražit za neuvěřitelných 21 milionů korun.
Vzácná pětitisícová bankovka
Bankovka, která ve skutečnosti není vlastně bankovkou. I tak by se dala popsat vzácná pětitisícovka z roku 1919, kterou odborníci a finanční historici označují za státovku. Toto označení si vysloužila díky svému původu – není totiž emitována přímo bankou, ale státem. Této státovky se nakonec dostalo do oběhu okolo půl milionu kusů, do dnešní doby se jich však zachovalo pouze 36 exemplářů. Mezi nimi je však jediný kus, který je ještě výjimečnější než ostatní. Neobsahuje perforaci, tedy bezpečnostní děrování, jímž se označovaly vzorky uložené v trezorech. Takových exemplářů jsou pak na celém světě pouze dva kusy a jeden z nich se stal i předmětem letošní listopadové aukce aukčního domu Bankovky.com.
Vyvolávací cena raritní pětitisícové státovky začínala na 2,5 milionu korun. Odborníci ale očekávali, že skutečná hodnota může být několikanásobná, protože dosavadní rekord držela neperforovaná verze stejného platidla vydražená v roce 2024 za 25,6 milionu korun. Nepletli se – státovka se nakonec po dlouhém a neúnavném přihazování vydražila za 21,4 milionu korun.
Proč je státovka tak speciální
Její vzhled se značně liší od dnešních bankovek. Má jasně červenou barvu, je ve formátu 192 × 128 milimetrů a má tedy velikost, která by se do moderní peněženky ani nevešla. Vznikala ve vídeňské tiskárně a její zabezpečení bylo i na svou dobu dost slabé. Pětitisícová státovka byla totiž tištěná na papíře bez průsvitky, což bylo samo o sobě v té době velmi neobvyklé. Měla tedy velmi slabé zabezpečení a stala se oblíbeným kouskem padělatelů. I z toho důvodu má na sobě nápis pravící, že „padělání státovek trestá se podle zákona“.
Zajímavostí je také inspirace staršími rakousko-uherskými platidly. I proto nese portrét ženy inspirovaný tvorbou Heinricha Leflera a celá série z roku 1919 je mezi sběrateli známá jako „muchovky“, protože většina nominálů vznikla podle návrhů Alfonse Muchy. Dnes je z ní nejdražší bankovka v Čechách a jasně dokazuje, že o stará platidla mají v Česku sběratelé velký zájem. Není tedy na škodu prohledat půdu, třeba na ní najdete nějaké staré mince a bankovky, které vám vydělají například na novou dovolenou.
