Zima je zpět. Česko zasype sníh, meteorologové vydávají výstrahy

Sníh, ledovka, smog. Zima se do Česka vrací v podobě, na kterou jsme zapomněli, a meteorologové už vydali výstrahy. Kde a kdy bude nejhůř?

Zdroj fotografie: Depositphotos

Když meteorologové říkají, že „zima je zpět“, nemluví tentokrát o novém arktickém náporu. Jde spíš o návrat toho, co v českých podmínkách považujeme za běžné zimní počasí.

Teploty budou průměrné

Předpověď pro období 26.-29. ledna 2026 počítá s denními maximy zhruba od +3 do +8 °C, převážně zataženou oblohou a srážkami v podobě deště, deště se sněhem a sněhu. Od nadmořské výšky kolem 500 metrů se má zejména ve čtvrtek 29. ledna častěji jednat o sněžení.

Měsíční výhled navíc mluví o většinou průměrných až lehce podprůměrných teplotách: noční minima kolem -3 až -4 °C a denní maxima kolem 0 až +2 °C. Tedy o počasí, které zimě u nás odpovídá a které se od předchozí extrémní epizody výrazně liší. To ostatně pro Události247 potvrdila i meteoroložka Dagmar Honsová: „Do konce ledna už ledové dny v nížinách neočekáváme. Odpolední teploty se budou pohybovat až kolem 5 °C,“ řekla.

Letošní extrémní polohu už ukázala situace z 12. ledna, kdy na Šumavě v lokalitě Hliniště klesla teplota až na -30,2 °C. Oproti tomu aktuální ochlazení se sněhem a ledovkou je spíš „klasická“ česká zima, i když v některých regionech přinese výraznější sněhovou pokrývku a komplikace.

Silné reakce ale přicházejí i teď. Běžnou informaci o sněhu a mrazu doprovázejí titulky, že „zima udeří naplno“ nebo že Česko čeká „ledová pohroma“, a počasí se rázem stává velkým tématem.

Výstrahy i komunikace záchranných složek opakovaně upozorňují na úrazy na chodnících, problémy v silniční dopravě nebo trvající smogové situace, takže jednoduchá věta „zima je zpět“ u části lidí vyvolá představu zasněžené romantiky, u jiných okamžitou úzkost z kluzkých cest a uzavřených silnic.

Smyslem následujících řádků je proto dát přehledný obraz toho, kde, kdy a jak bude počasí komplikovanější, bez zbytečné dramatizace – a právě tím začíná příběh nejbližších dnů.

Neděle a pondělí: kde připadne nejvíc sněhu a kde hrozí ledovka

Nejostřejší střet se zimou čeká Česko v neděli 25. ledna a v noci na pondělí 26. ledna 2026. Právě tehdy se projeví rozdíly mezi jednotlivými regiony úplně nejvíc.

Meteorologové očekávají trvalejší sněžení především v Karlovarském kraji a v západní části Plzeňského kraje, kde může napadnout přibližně 5 až 12 cm nového, převážně mokrého sněhu.

Zdroj fotografie: Peter Bond Edit this at Structured Data on Commons/ Creative Commons / CC-BY-SA

V ostatních částech Čech se budou ve stejnou dobu objevovat srážky střídavě ve formě sněhu, deště se sněhem i mrznoucího deště. V nižších polohách Moravy a Slezska pak půjde spíše o dešťové srážky.

Horská území, jako je například Šumava nebo návětrné strany dalších pohoří, obecně dostávají znatelně vyšší sněhové úhrny než nížiny. Nedávné epizody ukázaly, že zatímco v nížinách leží jen několik centimetrů, na horách může jít o desítky centimetrů nového sněhu.

Nejvýraznější sněžení se nyní čeká v neděli večer a v noci na pondělí, s postupným slábnutím během pondělního dopoledne. V těchto hodinách zároveň přetrvává riziko ledovky při mrznoucích srážkách hlavně v západní polovině Čech a části jižních Čech a meteorologové upozorňují i na tvorbu náledí na většině území Čech a na Českomoravské vrchovině.

Ve výhledu na čtvrtek 29. ledna se pak objevuje zatažená obloha s deštěm nebo deštěm se sněhem na většině území, se sněžením hlavně v polohách nad 500 metrů a s možností mlh v noci a ráno v některých regionech Moravy.

Výstrahy a mapa: jak poznat, zda se to týká přímo vás

Výstrahy před nebezpečnými jevy vydává Český hydrometeorologický ústav v rámci Systému integrované výstražné služby. Právě z něj vycházejí i zprávy, které v neděli a v pondělí zaplaví zpravodajské weby a sociální sítě.

Na období 25.-26. ledna je v mapě vyznačen nízký stupeň nebezpečí před mrznoucími srážkami a vznikem ledovky v pásu od Ústeckého kraje přes západní část Středočeského a Plzeňského kraje až po Jihočeský kraj. Zároveň je zde upozornění na novou sněhovou pokrývku v Karlovarském kraji.

Na východě republiky, zejména v Moravskoslezském kraji, trvá smogová situace související se zvýšenými koncentracemi škodlivin v ovzduší. I to je součást aktuální zimy, i když vypadá úplně jinak než čerstvý sníh.

Zdroj fotografie: Unsplash

Výstražná mapa používá čtyři barvy:

• zelená znamená, že žádná výstraha neplatí,
• žlutá značí nízký stupeň nebezpečí,
• oranžová vysoký stupeň nebezpečí,
• červená extrémní stupeň nebezpečí.

Kombinují se při tom intenzita jevu a pravděpodobnost jeho výskytu. Barvy odpovídají území obcí s rozšířenou působností, takže stačí najít „svou“ oblast. Kliknutím na ni si lze zobrazit text s přesnými časy platnosti výstrahy a stručným popisem, co může nastat a jak se zachovat.

Když se z předpovědi stane společenské téma

Předpověď sněhu dnes málokdy zůstane jen na stránkách meteorologů. Stejné výstrahy hydrometeorologického ústavu přebírají a rozpracovávají velká zpravodajská média, která na jejich základě upozorňují na možné problémy v dopravě, výpadky elektřiny nebo komplikace v každodenním provozu.

V textech, které popisují vyšší stupně nebezpečí, se výslovně uvádí, že mohou nastat materiální škody a v krajním případě i ohrožení života. I zdánlivě „obyčejné“ sněžení tak dostává výrazný bezpečnostní rozměr.

Do komunikace se přidávají i složky integrovaného záchranného systému a samosprávy, které na základě výstrah varují před zvýšeným rizikem úrazů a dopravních nehod a vyzývají obyvatele k opatrnosti.

Zároveň ale existují dva výrazně odlišné pohledy na to, co stejné počasí znamená. Část mediálního obrazu zimy zdůrazňuje přínosy sněhové nadílky pro hory a lyžařská střediska; větší sněhové úhrny se v takových textech popisují jako příznivý scénář pro horské oblasti a start sezony, provozovatelé mluví o ideálních podmínkách.

Jiná část ve stejném období používá ve vztahu k ledovce a sněžení formulace o „kritické situaci“ a „pohromě“ a akcentuje především rizika pro dopravu, zdraví i infrastrukturu. Podle toho pak čtenáři stejnou předpověď vnímají buď jako pozvánku k zimním radovánkám, nebo jako varování před problémy.

V době, kdy se i počasí stává společenským tématem, proto může pomoci brát dramatické titulky s odstupem a soustředit se hlavně na to, jaké konkrétní jevy hrozí právě v místě, kde žijeme – a podle toho klidně přizpůsobit svůj den i to, jakou „zimu“ si z této předpovědi uděláme.