Když je venku špatné počasí, někteří lidé nemusí do práce. Spousta Čechů o tom neví

Při mrazu, vánici nebo kolapsu dopravy nemusíte vždy do práce. Zákon zná situace, kdy máte nárok na volno i mzdu. Víte, kdy už šéf rozhodovat nesmí?

Zdroj fotografie: Depositphotos

Stojíte v pět ráno na lešení, vítr řeže do tváře a teploměr hlásí dvacet pod nulou. Šéf mávne rukou: „Dneska to prostě doděláme.“ Jenže právě tady začíná oblast, kde už neplatí šéfovo slovo, ale paragrafy.

Kdy vám počasí opravdu zakáže práci venku

Podle striktního nařízení vlády č. 361/2007 Sb. smí člověk při mrazu mezi −20,1 a −30 °C pracovat venku jen 30 minut v kuse, pak musí následovat přestávka. A pokud korigovaná teplota klesne pod −30 °C, zákon venkovní práci zakazuje úplně. O dalším pokračování tedy rozhoduje paragraf, ne odvaha nebo tlak na termín.

Do hry navíc vstupuje takzvaná korigovaná teplota. Stejných −15 °C na teploměru se při silném větru na papíře promění v hodnotu, která už může spouštět omezení práce. Tabulka v příloze nařízení totiž zohledňuje wind chill efekt, tedy ochlazování větrem. Mnoho firem přesto sleduje jen „kolik ukazuje teploměr na zdi“ a vítr ignoruje, i když právě on často rozhodne, jestli zákon mráz ještě toleruje, nebo už práci stopuje úplně.

Ještě přísnější pravidla platí pro práci ve výškách. Nařízení vlády č. 362/2005 nařizuje přerušit práce na střechách, lešeních a žebřících už při teplotách nižších než −10 °C, při sněžení, tvorbě námrazy, silném větru nebo při dohlednosti pod 30 metrů.

• teplota nižší než −10 °C
• sněžení nebo tvorba námrazy
• silný vítr
• dohlednost pod 30 metrů

V praxi však montéři a klempíři i v takových podmínkách lezou na střechu, „aby byl kšeft“, i když případný pád může zkomplikovat i pojistné plnění. A přesně tady se otevírá další otázka: co všechno vám v zimě musí zaměstnavatel dát, když už vás v mrazu nechá pracovat.

Mráz na stavbě: na jaké vybavení a pauzy máte nárok

Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 10 °C, míč je podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jednoznačně na straně zaměstnavatele. Zákon mu ukládá povinnost vybavit vás teplým pracovním oděvem s dostatečnou tepelnou izolací.

Pokud se korigovaná teplota propadne na 4 °C a níže, musí zaměstnavatel dodat navíc rukavice a pracovní obuv, které před chladem reálně ochrání. Týká se to silničářů, venkovního úklidu, skladníků u ramp i vrátných u otevřených vrat. Nikdo z nich nemá povinnost mrznout „v civilu“.

Zdroj fotografie: Aktron/ Creative Commons / CC-BY-SA

Stejný předpis zároveň přikazuje, aby zaměstnavatel po dvou hodinách práce v korigovaných 4 °C a méně pustil lidi na minimálně desetiminutovou bezpečnostní přestávku do ohřívárny vyhřáté alespoň na 22 °C. K tomu musí zajistit teplý ochranný nápoj v množství nejméně 0,5 litru za osmihodinovou směnu.

Odborné texty z oblasti BOZP přesto popisují stavby, kde se dělníci chodí klepat na záchod nebo do auta a „ohřívárna“ existuje jen v dokumentaci. Pokud v takových podmínkách pracujete, nečerpáte žádnou laskavost, ale přicházíte o to, co vám právní předpisy přímo přiznávají.

Někdy ale mráz a vítr utáhnou šrouby tak, že se práce zastaví úplně. Zákoník práce v § 207 písm. b) takovou situaci označuje jako překážku na straně zaměstnavatelenáhradu mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku, pokud vás firma nepřevede na jinou vhodnou práci. Právní výklady zároveň varují, že zaměstnavatel nesmí takovou překážku maskovat nuceným neplaceným volnem a dovolenou může podle § 217 nařizovat jen s předstihem a za jasných podmínek.

A právě tady přichází další scénář, který mnoho lidí podceňuje: co když se kvůli počasí do práce nedostanete vůbec.

Když doprava zkolabuje: kdy vám šéf musí volno omluvit

Sněhová kalamita zastaví tramvaje, autobusy i vlaky a vy stojíte na zasněžené zastávce bez šance dorazit včas. Příloha k nařízení vlády č. 590/2006 takovou situaci popisuje jako nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, kvůli kterému se zaměstnanec nemůže dostavit do práce jiným přiměřeným způsobem.

Tuto situaci uznává jako důležitou osobní překážku v práci s nárokem na pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnavatel takovou absenci omluví, ale mzdu už neposkytne, takže se často vyplatí hledat rozumnou dohodu, třeba v podobě napracování.

Zdroj fotografie: Policie ČR

Stejná příloha navíc pamatuje na lidi s těžkým zdravotním postižením. Pokud počasí znemožní jejich cestu autem nebo jiným nehromadným dopravním prostředkem, předpis jim dává právo na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Rodiče zase chrání zákon o nemocenském pojištění. Pokud je škola uzavřena kvůli nepředvídané události, kam právní výklady řadí i extrémní počasí, náleží jim ošetřovné po dobu 9 kalendářních dnů, u samoživitele až 16 dnů. Stát dávku nastavuje na 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jak shrnuje například přehled České správy sociálního zabezpečení.

Někteří lidé tak opravdu v kalamitě do práce nejedou a zákon je přitom plně kryje. Přesto mezi zaměstnanci koluje nebezpečný mýtus, který jim může zbytečně brát peníze i nervy.

Dovolená není povinnost: co vám šéf může nařídit a jak se domluvit

Mezi lidmi se často říká, že při vánici „musí obětovat dovolenou“, jinak riskují postih. Nařízení vlády č. 590/2006 však řeší výhradně pracovní volno a otázku dovolené nechává na zákoníku práce.

Ten v § 217 jasně říká, že šéf nesmí nařizovat dovolenou na dobu jiných osobních překážek bez dohody se zaměstnancem. Jinými slovy, pokud jste doma proto, že doprava nebo škola zkolabovala kvůli počasí, dovolená není něco, co vám může zaměstnavatel jednostranně „připsat na účet“.

Metodické materiály Státního úřadu inspekce práce k mimořádným událostem navíc připouštějí, že se obě strany mohou domluvit například na home office, náhradní směně nebo napracování místo neplaceného volna. Možností, jak situaci vyřešit bez zbytečného konfliktu i bez porušení zákona, je tedy víc.

Počasí neovlivníte, ale jestli v něm bez řečí riskujete zdraví a příjem, nebo se opřete o zákon a férovou domluvu se šéfem, už z velké části držíte ve vlastních rukou. Až příště teploměr klesne hluboko pod nulu, bude to přesně ten moment, kdy se tyto znalosti mohou hodit víc, než si dnes připouštíte.