Rakušan chce na pomoc ukrajinským uprchlíkům uvolnit 1,5 miliardy korun. Podle ekonoma Křečka jde o symbolickou pomoc
Česká republika odvolala souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně. Pozastavila také chod svých zastoupení v Petrohradě a Jekatěrinburgu.
Pro Ukrajinu Česko vyčlení humanitární pomoc ve výši tří set milionů korun, píše o tom iDnes. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je Česko připraveno přijmout tisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajinští občané, kterým v ČR končí pobyt, si budou moci požádat o speciální typ víz, a to v rámci zjednodušené procedury.
1,5 miliardy pro uprchlíky z Ukrajiny
Rakušan doplnil, že dalších 1,2 miliardy eur by mohla uvolnit Evropská komise. Ministerstvo spouští také infolinku a web, který občanům Ukrajiny nabídne informace v rodném jazyce. Resort vyzval obyvatele, aby zasílali nabídky na pomoc obyvatelům Ukrajiny, nejvíce by pomohlo ubytování. „Pokud má někdo na Ukrajině své rodinné příslušníky, mohou přijít do České republiky pouze na svůj cestovní pas,“ uvedl ministr s tím, že další potřebné náležitosti se vyřeší až v Česku.
Ministr vnitra také v pátek oznámil, že vláda počítá s tím, že v první uprchlické vlně přijde do České republiky kolem 5000 Ukrajinců. Rakušan chce na pomoc uprchlíkům uvolnit 1,5 miliardy korun. Veřejnost také požádal, aby odložila návštěvy úřadů, pokud nejsou nezbytně nutné. Zároveň apeloval, aby lidé čerpali informace pouze z oficiálních a ověřených zdrojů a nepodléhali dezinformacím, které se teď ve velkém valí světem internetu.
Největší pomocí by byl arzenál
Situace na Ukrajině zvedla mezi lidmi obrovskou vlnu solidarity. Lidé v Česku darovali ve sbírkách na pomoc Ukrajině na portálu Darujme.cz přes 10 milionů korun a další dary přibývají. Jak informuje Český rozhlas, humanitární sbírky vyhlašují také církve. Pomáhají i města, například Brno chce na pomoc Ukrajině uvolnit deset milionů korun, Praha počítá s deseti miliony.
Podle ekonoma je tato pomoc spíše základní. „Ta pomoc je samozřejmě v tuto chvíli spíše symbolická, než aby fakticky změnila situaci na Ukrajině. Vidíme, že i na půdě Evropského parlamentu se spíše jedná o symbolických záležitostech, než že by se fakticky zasadil o to, aby si Rusko rozmyslelo to, co v současné době dělá,“ řekl ekonom Štěpán Křeček pro Události247.
Podle Křečka to vypadá, že se svět postupně se situací na Ukrajině smiřuje. „My máme samozřejmě povinnost, abychom v první řadě chránili naši vlastní bezpečnost, ve druhé řadě musíme Ukrajinu podporovat a zabránit tomu neštěstí, které se tam odehrává. Aby se na Ukrajině mohlo něco reálně změnit, museli bychom tam vyvézt arzenál a tomu se celá řada zemí Evropské unie zatím brání.“
