Cizinci končí školy v Česku předčasně. Podle odborníků to pro ně může mít katastrofální důsledky
České školství vzdělávání dětí a studentů s odlišným mateřským jazykem příliš neřeší. Integrovat se pro ně do nového prostředí může být problematické.
Obsah článku
Děti s odlišným mateřským jazykem vypadávali během pandemie ze systému vzdělávání. Problémem byla i komunikace s rodiči, kteří někdy nerozumí tomu, jak pracuje zdejší školství. S žáky, kteří češtinu neumí nebo zapomínají, si pak neumí poradit školy. Jen v minulém školním roce se na školách v České republice vzdělávalo skoro sto tisíc cizinců, vyplývá to ze zjištění organizace Meta. Do školek chodilo přes tři procenta takových dětí a na základních školách tvořili cizinci necelá tři procenta.
Systém málo podporuje děti a studenty, kteří se učí česky
Kristýna Titěrová z Mety upozorňuje, že v Česku dlouhodobě chybí systémová podpora dětí, které se češtinu začínají učit. Pandemie tyto nedostatky ještě zvýraznila. „Mnoho žáků zůstalo bez kontaktu s češtinou více než rok, což se podepsalo na školní neúspěšnosti, ale často i ztrátě dříve nabytých dovedností v češtině,“ říká Titěrová. Profesní organizace Učitelská platforma pak uvádí, že se kvůli opomíjení takových žáků a studentů připravujeme o talenty.
Během pandemie a online výuky bylo náročné žáky a studenty podporovat. Někdy vázla komunikace s rodiči. Podle Michaely Jiroutové z organizace Meta za tím může být v případě cizinců i neznalost toho, jak funguje české školství. „Český systém je poměrně komunikativní, na což nemusí být rodiče ze země původu zvyklí,“ vysvětluje.
Podpora chybí také učitelům. Ukazuje to zkušenost asistentky pedagoga Anny Jeřábkové, která pro Události247 uvedla, že někteří z učitelů při výuce improvizují například tak, že na žáka mluví v jeho jazyce. Na druhé straně Jeřábková zmiňuje, že na škole, kde působí, se děti jednou za týden setkávají a procvičují češtinu. Základní škola Curie v Praze je ale speciální případ. Chodí do ní totiž velké množství dětí s odlišným mateřským jazykem.
Neznalost češtiny cizince omezuje v dalším vzdělávání
Jak uvádí Titěrová, děti neměly kde komunikovat a v rodinách, kde rodiče sami česky nemluví, jim tak třeba neměl kdo pomoci s přípravou do školy. „Víme i o případech, kdy děti opakují ročník, nebo mají odklad školní docházky. Nebo jsou z první třídy vráceny do školky. Obrovské dopady to má ale i na žáky po ukončení ZŠ,“ říká.
Podle ní je problém třeba s některými středními odbornými školami, které neumí žáky s odlišným mateřským jazykem podpořit. Místo toho jim nabízejí, aby přerušili studium, dokud se češtinu nenaučí. Titěrová ale upozorňuje, že se ji žáci nemají kde naučit. „Frustrace u mladých může být významná. To následně negativně reflektuje většinová společnost a důsledky špatné integrace lidí s migrační zkušeností můžeme vidět v zahraničí,“ upozorňuje na možné důsledky špatného systémového nastavení.
