Omikron odchází, problémy po něm však teprve přichází. Dětem hrozí po prodělání nemoci vážné zdravotní problémy
Američtí vědci varují, že v příštích týdnech by mohly narůstat případy postcovidových komplikací u dětí, které způsobují multisystémový zánětlivý syndrom.
Obsah článku
Podle expertů je důvodem to, že omikron je vysoce infekční a nejenom v Americe už promořil téměř celou populaci. Podle TN sice dětí s covidem v amerických nemocnicích ubývá, ale zvyšuje se počet dětských hospitalizací kvůli multisystémovému zánětlivému syndromu. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí jich v příštích týdnech očekává rapidní nárůst.
Potíže přicházejí do šesti týdnů
Tento syndrom ve většině případů postihuje děti, setkat se s ním ale mohou i dospělí. Projeví se většinou až několik týdnů po prodělání covidu a napadá nejdůležitější orgány jako jsou srdce, plíce, mozek nebo ledviny. Postcovidový syndrom se může projevovat různě. Pacienti nejčastěji trpí nesnesitelnými bolestmi břicha, zvracením, průjmem, zánětem spojivek, vyrážkou nebo mají nízký krevní tlak.
Americké nemocnice už se na přetlak dětských pacientů chystají. „Pokaždé je to ten stejný scénář. Vždy se to objeví po dvou až šesti týdnech od covidu, nehledě na to, o jakou variantu šlo. Nejprve to ani nemusí vypadat jako PIMS-T, ale potom se objeví,“ popisuje dětská lékařka Roberta DeBiasi, která pracuje v jedné z washingtonských nemocnic. Zatím se zdá, že starší děti syndrom postihuje méně často, protože jsou naočkované.
Děti v Česku mají po covidu především psychické problémy
Od začátku pandemie k 31. lednu zemřelo ve Spojených státech s touto diagnózou 59 dětí. Celkem vědci evidují 6 851 případů. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou v největším ohrožení po prodělaném covidu děti ve věku od 5 do 11 let. Podle Dr. Max je potřeba přivolat lékaře v případě, kdy dítě po covidu trápí některý ze zmíněných příznaků nebo je unavené, neklidné a necítí se v pořádku.
S postcovidovými komplikacemi se setkávají také pediatři v Česku. Události247 oslovily dětskou lékařku Alenu Šebkovou, která k tomu uvedla: „Neměli jsme naštěstí zatím úplně závažný stav, kdy bych musela dítě posílat na JIP. Setkáváme se hlavně s psychickými následky, i když by se dalo říct, že tu nejhorší vlnu už máme za sebou. Děti si ještě z minulé vlny nesou úzkostné a depresivní poruchy.“
U dětí podle lékařky vznikly v nejhorším období epidemie poruchy ztrátou jakéhokoliv režimu, nebo řádu. „Naprosto se jim rozhodily spánkové i stravovací režimy. Děti teď nestíhají ve škole, protože loňská domácí výuka moc kvalitní nebyla. Mám ale několik malých pacientů, kteří jsou i několik měsíců po nemoci stále unavení, hůř výkonní. Jsou to nespecifické příznaky, které nemusí nutně vyvolat covid, ale nabízí se to,“ doplnila Šebková.
