Vláda zastropovala ceny energií, opozice chce ceny ještě nižší. Experti však vyjádřili obavy do budoucna
Opozice zareagovala tím, že chce stropy na ceny za energie ještě snížit. Podle odborníků však existují rizika.
Ti lidé, kteří uvažovali o investicích do tepelných čerpadel nebo do fotovoltaiky, možná budou zvažovat, jestli se jim to skutečně vyplatí, varují experti podle CNN Prima News. Vláda stanovila maximální cenu silové elektřiny na 6 korun za kilowatthodinu, u plynu to jsou 3 koruny. Kabinet by měl podle odborníků omezit i spotřebu, které se nižší ceny budou týkat, informuje web CNN Prima News.
Domácnosti zatím platí o polovinu méně
I když se částky, které lidé ušetří, budou pohybovat až v desetitisících, musí se přesto příští rok připravit na vyšší výdaje než letos, upozorňuje web iDnes. V roce 2021 domácnosti za silovou elektřinu platily zhruba dvě koruny za kWh, a to včetně DPH. Částka na začátku roku 2022 byla 3,8 koruny. Aktuálně domácnosti platí za kWh i sedm korun, pokračuje iDnes. Je to o polovinu méně, než jsou maximální ceny, na které se elektřina aktuálně některým domácnostem zvedla, dodává server iDnes.
Pokud lidé kupují elektřinu za spotové ceny, platí až 12 korun za kWh. Strop je však až o polovinu více, než kolik se běžně platilo před energetickou krizí, píše dále iDnes. K avizovaným šesti korunám je nutné přičíst ještě 30 až 40 procent za ostatní poplatky, služby a také DPH, které lidé pravidelně platí, dodává iDnes. Konečná cena za 1 kWh tak bude pro odběratele rozdílná podle poplatku za distribuční sazby v rozmezí mezi 7 až 9 korunami, počítá iDnes.
Program úspor se může stát politickým nástrojem
Podle vlády letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez určení cenového stropu by v roce 2023 mohla zaplatit až 38 385 korun. Díky pomoci vlády ale může počítat s vyúčtováním ve výši 18 100 korun, informuje o tom Blesk. Rodiny, které elektřinou také topí a ohřívají vodu, by příští rok mohly zaplatit až 185 tisíc korun. Po zastropování to však bude okolo 73 600 korun proti letošním necelým 54 tisícům, píše web Blesk.
Ekonom Vít Hradil si myslí, že se politici jen nezastaví na současných úrovních. „Pokud se ta situace vyvine tak, jak si vláda představuje, tak je možné, že se dostaneme jen k nějakým vyšším desítkám miliard korun v průběhu dvou let,“ uvedl pro Události247. „Obávám se, že pokud se trh samovolně neuklidní, tak ten program nejen že nebude dočasný, ale zůstane už natrvalo. Může se z toho stát standardní politický nástroj, který bude vždy před volbami terčem těch, kteří zrovna u moci nejsou,“ dodal ekonom pro Události247.
