Nejenom covid, ale i strach a stres z pandemie způsobují nemoci. Podle klinického psychologa Kulhánka to způsobuje jeden z postcovidových příznaků
Mozková či kognitivní mlha. Jedná se o stav mysli, který je úzce navázán na pandemii covidu-19.
Obsah článku
Koronavirová pandemie neobnáší „pouhé“ virové onemocnění. Dlouhodobý stres vyvolaný radikálními podmínkami k životu si vybírá daň i u těch, kteří nákaze odolali. Takzvaná „mozková mlha“ je stav, který může přivodit právě stres provázející pandemii. U jinak zcela zdravých lidí se tak může vyvolat zánětlivá reakce v nervové části mozku, ačkoliv se nenakazili, uvedly Lidovky.
Duševní vyčerpání
Klinický psycholog Jan Kulhánek, má na tzv. „mozkovou mlhu“ jasný názor. „Správně se to nazývá kognitivní mlha, je to jeden z postcovidových příznaků, jeden z následků covidu. Vyznačuje se represivními příznaky, únavou a obtížemi při rozhodování. Společně s únavou může být z dlouhodobého hlediska problematický pro určité typy lidí, například v pracovní oblasti,“ uvedl Kulhánek pro Události247.
Data konstatuje v nové studii mezinárodní tým vedený Ludovicou Brusaferriovou, ze známé Harvard Medical School v americkém Charlestownu. Výsledky již stihli vzbudit pozornost odborníků i laické veřejnosti. Osvětlují totiž přírůst případů duševního vyčerpání, depresí a stavu, pro který se ujalo právě označení mozková mlha. V tomto stavu se lidé cítí, jako by se úplně neprobudili. Mají potíže se soustředěním, s rychlostí času a své emoce zkrátka popisují jako zamlžené.
Výrazným narušitelem našeho dobrého kognitivního fungování je stres, uvedl web Moje zdraví. Vědci se zaměřili na gliové buňky, sehrávající významnou roli při imunitní obraně mozku a na molekuly myoinositolu, které znatelně prozrazují probíhající zánětlivé procesy. Tyto informace Ludovica Brusaferritová a její spolupracovníci získali díky své studii o aktivitě mozku zdravých obyvatel státu Massacchusetts, pořízené během lockdownu na podzim roku 2020.
I bez infekce
Z výzkumu bylo zřejmé, že po lockdownu se v lidech zvedla hladina aktivity gliových buněk a k nastřádání myoinositolu v určitých oblastech mozku. Změny byly výrazné zejména u lidí, kteří měli silné psychické problémy. Všechny důkazy ukazují na to, že i bez infekce je mozek lidí žijících v podmínkách koronavirové pandemie mimořádně zatížen, čímž se vyvolávají zánětlivé procesy.
„Když jsme sami, náš mozek je vnímavější ke všem známkám rizika. Je to logické. O samotě je pro nás jakákoli aktivita mnohem náročnější, protože nemůžeme počítat s pomocí druhých,“ vysvětluje psycholog James Coan z University of Virginia. „Když sedíte a držíte za ruku někoho, komu věříte a koho máte rádi, váš mozek vnímá všechny hrozby jako slabší a také na ně slaběji reaguje,“ uvedl.
