Průměrná mzda v Česku včetně bonusů a odměn v prvním pololetí roku 2022 podle nového průzkumu meziročně vzrostla. Dvě třetiny Čechů ale na tyto peníze zdaleka nedosáhnou.
Inflace a rostoucí životní náklady tlačí na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům zvyšovali mzdy. Podle průzkumu portálu Profesia, který shromažďuje údaje o platech v České republice, se průměrná mzda včetně bonusů a odměn za první pololetí letošního roku zvýšila na 49 166 korun. Jedná se tak o meziroční nárůst o sedm procent. Všímá si toho TN.
Nejlépe jsou placení IT specialisté
Některé profese už platovou hranici 50 tisíc pokořily. Například v IT berou zaměstnanci průměrně přes 63 tisíc korun. V jiných oborech naopak mzdy výrazně zaostávají. Podle TN je nejhůře placená pomocná síla. U pomocných prací činí aktuálně 26 tisíc, v dřevozpracujícím průmyslu dosáhla až 33 400 korun. Jen nepatrně se průměrná mzda zvýšila například v zemědělství a potravinářství, v chemickém průmyslu a na zákaznické podpoře, píše dále TN.
Z pohledu jednotlivých oborů mělo nejvýraznější vliv na meziroční nárůst mezd v prvním pololetí 2022 zvýšení minimální mzdy. Informují o tom České noviny. Největší posun byl v kategorii pomocné práce. Následuje dřevozpracující průmysl se 16 procenty a služby. Ty si polepšily o 11 procent, píší České noviny. Ve všech těchto oborech je nízká průměrná celková mzda.
Dvě třetiny lidí průměrnou mzdu nemají
„Růst průměrné mzdy k 50 tisícům je poměrně vysoká úroveň,“ řekl Událostem247 ekonom Lubor Lacina. „Každý z nás ale počítá ne v nominálních hodnotách, ale v reálných. Teď při inflaci 20 procent ta kupní síla 50 tisíc bude o 20 procent nižší, a to bude rozhodovat o tom, jak většina z nás bude ten nárůst průměrné mzdy posuzovat,“ vysvětlil Lacina.
„Je však potřeba říci, že zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou,“ upozornil pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „Zároveň se jedná o hrubou mzdu, ze které se ještě odvádí vysoké daně a další odvody. V čistém tedy mají lidé podstatně méně. Většina lidí však na tu průměrnou mzdu ani nedosáhne a dostáváme se do stavu, kdy stále víc lidí bude muset žádat o sociální dávky, aby mohli financovat vše, co je potřeba,“ dodal Křeček.