Žena, která uprchla před režimem Lukašenka popsala jak je jeho diktatura mocná

O okamžiku zatčení vypověděla pro web Express bývalá divadelní producentka Inna Kavalionaková, které se podařilo z Běloruska uprchnout do zahraničí. Policie ji zadržela ve chvíli, kdy si šla do obchodu koupit kávu. Když kelímek s nápojem držela v ruce, popadli ji neznámí muži a během krátké chvíle nasoukali do automobilu. „Neměla jsem čas přemýšlet a ptát se proč,“ uvedla Běloruska pro web Express. Kavalionaková zároveň přiznala, že počítala s tím, že si pro ni může režim přijít, protože byla opoziční aktivistkou.

Zatčení bez důvodu

Přesto pro ni bylo zatčení šokujícím zážitkem, píše Express. I proto se mužů přes své tušení ptala, kdo jsou. Podle ní neměli na sobě žádné uniformy. „Pak jsme šli na policejní stanici a začal ten klasický koloběh,“ popsala další průběh událostí pro web Express. Ve vězení strávila nakonec měsíc téměř bez základních životních potřeb. Neměla ani přístup k tekoucí vodě. Přestože podle měřítek demokratického světa neprovedla nic nezákonného, Lukašenkův režim měl své důvody ji podrobovat výslechu, uvádí Express.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Žena se v roce 2020 před prezidentskými volbami postavila za opozičního kandidáta Viktora Babarika, uvádí Express. Zadržení na ni mělo hlavně psychický dopad. Běloruský režim si je toho moc dobře vědom. Podle ní se u ní snažili dozorci po celou dobu vzbuzovat pocit, že je zapomenuta a oni s ní mohou nakládat, jak budou chtít. Byl ji odepřen i přístup k právnímu zástupci. „Řekli, že nám chtějí zkazit život, že se sem rozhodně nebudeme chtít vrátit, a že rozhodně nebudeme znovu protestovat,“ uvedla pro web Express.

Odsouzení stále pokračují

Inna však nepatří k těm, kteří by se zalekli. Po propuštění založila organizaci, která obhajuje politické vězně v Bělorusku. Uvědomuje si hlavně to, že nebyla zdaleka jedinou, kterou Lukašenkův režim neoprávněně zadržoval. Takových lidí mělo být až 40 tisíc, uvádí Express. Mnoho z těch, kteří skončili v policejních celách po Kavalionakové se navíc na svobodu nepodívalo, protože někteří skončili v trestaneckých koloniích odsouzeni k těžkým pracím. Špatné fungování soudů potvrzuje i nedávné odsouzení opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské.

Žena žijící v litevském exilu dostala v době své nepřítomnosti trest 15 let vězení za velezradu, spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, založení a vedení extremistické skupiny, informuje web ČT24. Cichanouská byla opoziční kandidátka na prezidentku v roce 2020. Po vítězství Lukašenka v zemi proběhly rozsáhlé protesty. Kvůli informování o jejich průběhu byly nedávno odsouzeny v Bělorusku také dvě novinářky, píše web iRozhlas. Po dvouměsíčním soudním procesu dostaly 12 let vězení.