Česko chce co nejdříve dávat dvě procenta HDP na obranu. Od kdy to bude se ale vláda nemůže shodnout
Válka na Ukrajině dostává do popředí téma financování armády. Česko zatím nedodrželo svůj závazek vůči NATO dávat na obranu dvě procenta HDP.
Obsah článku
Téma, které se diskutuje už mnoho let. Zvyšování výdajů na obranu. Česko, stejně jako ostatní členské státy Severoatlantické aliance (NATO), dalo v roce 2014 na summitu ve Walesu slib, že bude na armádu dávat minimálně 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Takový krok si členské státy odsouhlasily v reakci na ruskou anexi Krymu. Na summitu zazněl i konkrétní termín splnění závazku, a to rok 2024. V průběhu let na evropské státy tlačil kvůli zvyšování výdajů na obranu také bývalý americký prezident Donald Trump.
Výdaje dané zákonem
Mnoho státu, včetně Česka, ale výzev nedbalo. Ve světle války na Ukrajině se tak snaží resty z minulosti dohnat. Je to zcela patrné z aktuálních kroků. Vládní ODS i KDU-ČSL tlačí na to, aby se výdaje na obranu zvýšily na 2 procenta HDP už v roce 2024, čímž by došlo ke splnění závazku vůči NATO, jak píše ČT24. Mnohem reálněji uvažuje vládní hnutí STAN, které trvá na roce 2025. Důvod je jasný. Letos Česko plánuje na armádu dát 1,4 procenta HDP, což je 90 miliard korun, a tak by muselo jít o skokový růst.
Konkrétně by splnění závazku v roce 2024 znamenalo růst výdajů o více než 60 miliard korun, jak píše ČT24. A najít je v rozpočtu bude velmi složité. Dojít k tomu ale bude muset a jediné, co se aktuálně řeší, je kdy. Jak informuje ČT24, vláda by dokonce do budoucna chtěla obranné výdaje ve výši minimálně dvou procent HDP nařídit speciálním zákonem. Nebylo by to poprvé. O uzákonění armádních výdajů se pokoušela ODS už v roce 2017, jak informoval server E15. Tehdejší vláda Andreje Babiše požadavek nepodpořila.
Zbrojí celý svět
I tentokrát má návrh své odpůrce. „Já si to osobně nedokážu představit, protože ta armáda to není schopna pojmout,“ cituje člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Víchu (SPD) server ČT24. Navíc se nedá říct, že by Česko armádu nefinancovalo dostatečně. Výdaje na obranu se zvyšují od zmiňovaného roku 2014 pravidelně. A to i přes koronavirovou krizi. Letos má armáda dostat 89,15 miliard korun. Přesto Česko patří mezi poslední v žebříčku výdajů na obranu v poměru k HDP.
Loni byla země mezi členy NATO sedmá od konce, píše server iDnes. Horší byla jen Albánie, Severní Makedonie, Španělsko, Slovinsko, Belgie a Lucembursko. Loňský rok byl ale ve znamení velkého zbrojení. Jak píše server Forbes, celkové globální výdaje na obranu poprvé v loňském roce překročily dva biliony dolarů. Letos trend ještě zrychlí s ohledem na válku na Ukrajině. Česku tak nezbyde nic jiného než se přidat a pumpovat do armády ještě více peněz. A to nejen kvůli splnění závazku vůči NATO, ale i kvůli sobě.
