Česko čelí žalobě Evropské komise. Důvodem je nedodržování pravidel o obsahu audiovizuálního vysílání

Jak připomíná server Echo24, nová unijní pravidla mají mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Jednotlivé členské státy EU měly Evropské komisi podat zprávu o uplatnění pravidel ve vnitrostátním právu do září 2020. K tomu ale v případě několika unijních států nedošlo, píše dále Echo24.

Ministerstvo o problému vědělo

„Vzhledem k tomu, že příslušná vnitrostátní pravidla přijata nebyla, zaslala Komise v listopadu 2020 výzvy 23 členským státům, po nichž následovalo devět odůvodněných stanovisek v září 2021 a dvě v listopadu téhož roku,“ je uvedeno v tiskové zprávě Evropské komise. Česko ale společně s dalšími čtyřmi státy EU směrnici o audiovizuálních mediálních službách do svého práva nepromítlo, a tak Komise předloží věc soudnímu dvoru EU a bude požadovat vyměření pokuty, informuje Echo24. Žaloba je podána také na Slovensko, Irsko, Rumunsko a Španělsko.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle ministerstva kultury má samotné podání žaloby nastat až s odstupem několika týdnů, a tak má Česko ještě prostor na urychlené dokončení transpozičního procesu. Pro ČTK to uvedla mluvčí resortu kultury Jana Malíková. Ministerstvo dále uvedlo, že si bylo vědomo možných následků spojených s nezačleněním unijní směrnice do české legislativy. I proto do Sněmovny poslalo několik žádostí o projednání, píše dále ČTK.

Předloha tu byla už v roce 2020

Návrh zákona o obsahu audiovizuálního vysílání předložila vláda Andreje Babiše Sněmovně už v roce 2020, ale poslanci ho nestihli do konce volebního období projednat. Nově zvolená Sněmovna pak podle ČTK předlohu dostala loni v listopadu a nyní je ve druhém čtení. „První čtení proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 22. března 2022 a následně byl projednáván v gesčním volebním výboru. V nejbližší době lze očekávat projednávání návrhu zákona ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně,“ cituje vyjádření ministerstva kultury ČTK.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dále ČTK připomíná, že poslanci schvalují předlohy až ve třetím čtení a teprve pak mohou návrhy zákona putovat ke schválení do Senátu. Pro dokončení celého legislativního procesu je pak ještě po přijetí horní komorou nutný podpis prezidenta republiky. Jak připomíná ČTK, podle Komise má zlepšit ochranu diváků před násilnými a nenávistnými projevy či nežádoucí reklamou.