Nebezpečí na Ukrajině není jediné: Čína chystá válku světových rozměrů

Peking vyostřuje své vztahy s Tchaj-wanem a zaplétá se do toho silně i Západ. Web iDnes připomíná výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který uvedl, že Francie a Evropa nejsou v otázce Tchaj-wanu „vazaly“ USA a jejich zahraniční politiky. „To, že jsme spojenci, to, že společně děláme věci, pro které se rozhodneme, neznamená, že nemáme právo myslet samostatně. Že budeme v zemi, která je naším spojencem, následovat lidi s nejtvrdšími postoji,“ uvedl během své návštěvy v Amsterdamu.

Macron se nedočkal podpory

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se od slov francouzské hlavy státu během návštěvy Číny distancovala. Naopak podle ní nesmí být EU vůči eskalaci Pekingu k Tchaj-wanu „lhostejná“. Macron také nedávno navštívil Čínu, píše iDnes. Během ní prohlásil, že se by se Evropa neměla zaplétat do konfliktů, které se jí netýkají. Na mysli měl právě Tchaj-wan, kolem kterého se situace vyostřuje. Důvodem je skutečnost, Peking považuje ostrov za součást svého území.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na jednu stranu Čína říká, že bude nadále pokračovat v mírovém sjednocení, ale také upozorňuje, že je schopna přijmout všechna potřebná opatření, píše web iRozhlas. Ministr zahraničí Čching Kang to zmínil i při návštěvě Baerbockové, když prohlásil, že Peking doufá, že Německo mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem podpoří, uvádí ČTK. Na mírové aktivity Číny to nicméně nevypadá. Peking se před pár dny dopustil vojenských manévrů, které měly za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ ostrova, informuje web Seznam Zprávy.

Nejde o ledajaké cvičení

Podle Tchaj-peje se přiblížilo k zemi 11 čínských lodí a 70 letadel. Přesto nešlo o největší vojenské manévry. Rekordní zůstává cvičení z loňského srpna, které proběhlo v reakci na návštěvu Tchaj-wanu tehdejší šéfkou americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, připomíná web Seznam Zprávy. USA nehodlají svou podporu ostrova snižovat. Naopak. Tento týden na Tchaj-wan vyslaly USA více než 200 vojenských instruktorů. Dosud jich tam přitom bylo jen 30, informuje web Novinky.

Washington také prodá ostrovu zbraně. Má jít o 400 protilodních střel Harpoon v hodnotě 1,17 miliardy dolarů (25 miliard korun). Čína to považuje za provokaci, protože nezávislost ostrova považuje za nepřekročitelnou červenou linii, připomíná web Novinky. Případná eskalace situace přitom může být velkým problémem, protože by došlo na celosvětový konflikt, a to vzhledem k navázání USA na Tchaj-wan. Otázkou bude v takové situaci reakce Evropy, protože pro starý kontinent je Čína důležitým obchodím partnerem, uvádí Novinky.